Jasmína vrátila Barboru Zoubkovou do aktivního života. A teď jsou obě šampionkami v canicrossu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Barbora Zoubková s dobrmankou Jasmínou, české šampionky v mushingu - canicrossu

Barbora Zoubková z Hradce Králové hrála od svých 9 let závodně a profesionálně basketbal. Před pár lety musela s tímto sportem skončit, ale protože srdce sportovce v ní samozřejmě bilo dál, tak se vrhla na něco úplně jiného. Pořídila si dobrmanku Jasmínu a začala se věnovat individuálnímu mushingu a v tom jsou dokonce spolu českými šampionkami. 

Barboro, co je to vlastně onen individuální mushing. Měli bychom to vysvětlit, protože když se řekne musher, tak si každý představí sáně, sníh a dlouhé túry spojené se psím spřežením.
Jasně. Já jsem se k tomu také dostala úplně náhodou, protože úplně stejně jako vy jsem si ten mushing představovala se psy zapřaženými někde na horách. Ale pak jsem zjistila, že tady v Hradci Králové se dělají tréninky individuálního mushingu. Tak jsem si řekla, tak to zkusíme, že za to nic nedáme.

Jakub Schmidt a Barbora Zoubková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A co to tedy je?
Je tam několik disciplín a my se věnujeme jedné z nich a to je canicross. Tam je běžec tažený psem a pak se tam dá toho dělat hrozně moc. Jsou tam disciplíny jako je bikering, tam je jezdec tažený psem, pak je tam skutering, kde je jezdec na koloběžce tažený jedním nebo dvěma psy.

Jasmínka má svůj svět a práce s ní je těžká. Je složité ji namotivovat. Až jsme se dostali k běhání. To jí šlo od začátku.
Barbora Zoubková, česká šampionka v mushingu - canicrossu

A vy běháte. Ale není to tak, že si přivážete Jasmínu kolem pasu a ona vedle vás spokojeně běží. Opravdu vás táhne?
Opravdu táhne. To je vlastně cíl toho mushingu, že ten pes vás táhne. Jsou na to cílené tréninky, dá se to přirovnat ke klasickému atletickému tréninku, kde psa připravuji tak, aby byl schopný mě odtáhnout v co největším úsilí celou trať.

Jak jste se dostala ke sportu, kdo vás přivedl k basketbalu? Jako malá holka jste hrála za hradecké Lvice.
Tak k basketu mě přivedl tatínek, který ho tady hrál několik let. Takže jsem šla v jeho stopách.

Tomu jste nemohla utéct.
Neměla jsem na výběr a musela jsem. Ale mě to hrozně bavilo. Byla jsem úplně nadšená, sportem žiji od malička hlavně díky taťkovi, který mě v tom hodně podporoval a pomáhal. Ale pak přišlo několik zranění, takže jsem ani ne tak dobrovolně musela skončit. Následovala několikaletá pauza, kdy jsem nic nedělala, to nebylo úplně hezké období, nevzpomínám na něj dobře. A pak mě Jasmínka vrátila do aktivního života a od té doby to je zase super. Takže já jsem jí hrozně vděčná.

Barbora Zoubková s dobrmankou Jasmínou, české šampionky v mushingu - canicrossu

Jasmína vám tedy pomohla zpátky ke sportu.
Ano a přitom úplně neplánovaně, protože když si pořizujete dobrmana, tak nepočítáte s tím, že budete běhat mushing.

Jasmína je dobrmanka. A když se člověk podívá na dobrmana, tak z něj jde takový přirozený respekt.
Já jsem to tak původně plánovala. A říkala jsem si, teď mám spoustu času, budeme chodit na cvičák a budeme v tom hrozně úspěšné. Jako jsme byli úspěšné ve sportu, tak tak teď se budu realizovat se svým psem. Ale Jasmínka tam vůbec nebyla šťastná, takže jsme skončili. Prostě když vidíte svého psa na cvičáku, jak ho to nebaví, teď přemýšlíte, co jiného podniknout.

Nebavilo ji chytat v uvozovkách zloděje.
Bavilo ji pobíhat mezi ostatními pejsky a hrát si. To byla hrozně šťastná. Ale když přišlo na samotné cvičení, tak to Jasmínka vypíná. Ona má svůj svět a práce s ní je opravdu těžká. Je složité ji namotivovat a zvláště, když ji něco nebaví. Takže jsme hledali další alternativy, až jsme se dostali k běhání. A to je od prvního tréninku úplně báječné. To jí šlo od začátku.

A vám to běhání také tak krásně šlo?
Protože jsem celý život sportovala, tak jsem nějaké základy z basketbalu měla. Ale začínali jsme a trénovali jednou týdně na organizovaných tréninzích. Pak jsme se dostali asi po třech měsících tréninku na první závody a myslela jsem si, jak to tam rozbalíme, že přeci máme natrénováno. A skončili jsme sedmí a dostali jsme hroznou rychtu od první závodnice. Tak říkám, takhle to dál nejde, asi něco děláme špatně. A začala jsem se o ten sport víc zajímat a zjišťovat informace.

Náš sport je hezký v tom, že je dělaný pro všechny psy. A na rekreační úrovni, kdy chcete pejska unavit a sebe vyvětrat.
Barbora Zoubková, česká šampionka v mushingu - canicrossu

Vy jste se s Jasmínou hned po dvou sezonách staly šampionkami ČR. Jak se vám to povedlo?
Myslím si, že tam je hrozně důležitý onen sportovní základ, který mi už nikdo nevezme. Roky strávené na palubovce a na ovále venku. To tělo nezapomíná. A po tom prvním závodě jsem si řekla, že nechceme být na 7. místě. To by nás nedělalo šťastnými. Tak jsem trénovala hlavně sebe, protože jsem zjistila, že asi nejslabší článek týmu jsem já.

Barbora Zoubková s dobrmankou Jasmínou, české šampionky v mushingu - canicrossu

Jasmína vás táhne.
Jasmína táhne, je fakt pašák. Ona je hrozně šikovná. Já jsem to úplně nestíhala. Takže jsem prošla hrozně dlouhou cestou od různých trenérů a individuálních tréninkových skupin a samotréninku až k atletice. Teď chodím na atletiku do Pardubic, do Hvězdy a běhám. Věřím, že to je konečně ta správná cesta. Mám tam úplně báječného trenéra, který mi hrozně pomáhá. To je cesta, jak začít makat.

Takže jste prostě teď nejlepší v České republice v této disciplíně.
Držíme momentálně titul.

Barbora Zoubková s dobrmankou Jasmínou, české šampionky v mushingu - canicrossu

Vy jste ale trošičku exoti v těchto soutěžích. Protože dobrmani tuto soutěž neběhají, nejsou dobrými tažnými psy. Až na Jasmínu, ovšem.
Ten sport je hrozně hezký v tom, že je opravdu dělaný pro všechny pejsky, pro malé i velké. A hlavně na rekreační úrovni, kdy chcete pejska nějak unavit a sebe vyvětrat. A pejsek je hrozně spokojený, je to pro něj přirozený pohyb. Ale potom na té vrcholové úrovni jsou na to speciálně šlechtění psi, říká se tomu evropský saňový pes. Je to kříženec ohaře, chrta a pointra. Ti jsou už několik let v tomto sportu úplným jedničkami. Jsou obrovští, fakt velcí.

To je asi dobré, protože je znát každé kilo navíc, které musí táhnout.
Každé kilo je strašně znát. Oni mají hrozně dlouhá záda a jejich krok je hodně podobný gepardímu kroku. Tedy rychlost a síla tam je neporovnatelná s ostatními psy. A pak je tady Jasmínka. (smích)

Jasmínka je zkrátka výjimečný pes.
Jasmínka je hrozně unikátní. S kamarády jsme koukali a říkali si, čím to je, že ti šlechtění psi tak tahají. A ono se obecně říká, že nejsou moc chytří. A ona právě Jasmínka také není úplně z nejbystřejších. Tak jsme to začali přisuzovat tomu, že čím hloupější pes, tím líp tahá. Oni o tom prostě nepřemýšlí.

Barboro, co vás čeká letos v sezóně?
My máme sezónu rozdělenou na sníh a normálně na souši, říká se tomu off snow a on snow. Ta na souši vrcholí někdy na podzim v září, v říjnu, kdy jsou vlastně MS a ME i Mistrovství ČR. A když končí tato podzimní sezóna, tak začíná sezóna na sněhu. Té my se ale zatím nevěnujeme, protože na běžkách si úplně nevěřím natolik, abych se zapřáhla za třicetikilového psa. Ale letos to je všechno posunuté a zrušené. Měli jsme závodit v Itálii a asi se to konat nebude. Takže letos bude asi jen český šampionát.

Budete zase útočit na vítězství?
Obhájit titul bychom chtěly moc rády.

Budeme vám držet palce. Našim hostem byla Barbora Zoubková z Hradce Králové, česká šampionka v individuálním mushingu. A také dobrmanka Jasmínka.
Mockrát děkujeme, na shledanou.

Spustit audio
autoři: Jakub Schmidt , baj

Odebírat podcast

Související