Memorandum o společné ochraně zeber bezhřívých podepsaly Safari Park Dvůr Králové a ZOO Liberec

Prvním krokem projektu ochrany zeber bezhřívých v péči člověka i ve volné přírodě bylo shromáždit chovná zvířata roztroušená po Evropě, začlenit je do perspektivních stád a založit nové chovné skupiny. V budoucnu by mohla zvířata z těchto skupin posílit stáda zeber bezhřívých zejména ve východní Ugandě. 

S královédvorským zoologem Luďkem Čulíkem o tomto projektu hovořila redaktorka Dana Voňková.

Čtěte také

Mládě vzácné zebry bezhřívé ve Dvoře Králové. Klisnička je příslibem pro budoucnost celého poddruhu

„Zebra bezhřívá patří k velmi ohroženým zvířatům. V lidské péči na celém světě jich je něco málo přes čtyřicet a většina jich žije v českých a slovenských zoologických zahradách. Populace v lidské péči přitom stojí na potomcích dvorského chovu,“ říká ředitel dvorského safari parku Přemysl Rabas. „Obrovské úsilí odborníků ze Dvora, Liberce a několika dalších zahrad tuto historickou souvislost jen potvrzuje.“

„Spolupráce mezi Dvorem Králové a Libercem je dlouhodobá. Je úžasné vidět, jakých výsledků již společná snaha dosáhla. Podpis memoranda znamená oficiální start projektu, na jehož konci bychom rádi viděli nejen stabilní populace zeber bezhřívých v zoologických zahradách, ale především v jejich domovské Africe,“ doplnil ředitel Zoo Liberec David Nejedlo.

8 fotografií

Zebra bezhřívá je poddruhem zebry stepní a vyznačuje se širokými pruhy bez mezipruhů. Obývá východní Afriku.

Čtěte také

Zázrak v Africe. Česká expedice našla zebru bezhřívou, která byla v Ugandě považována za vyhubenou

Mláďata se rodí s normálně vyvinutou hřívou,ale ta jim za 2 až 3 roky postupně zmizí. Zvláště u dospělých hřebců je tato změna patrná. Zebří mládě po porodu stráví nějaký čas s matkou o samotě, aby si zapamatovalo její vzor a dokázalo ji později poznat mezi ostatními zvířaty.

Do královédvorské zoo dovezl zebry poprvé Ing. Josef Vágner v roce 1969. Od té doby se tam jen zeber bezhřívých narodilo 135.

Zebra bezhřívá žije v rodinných skupinách o velikosti 6 až 20 jedinců, které se sdružují i se stády jiných druhů kopytníků, jako jsou například pakoni.

Čtěte také

Pruhy jsou pro zebru něco jako otisk prstu u člověka. Každé zvíře je má neopakovatelné

Vůdčí klisna vede hierarchicky uspořádané stádo, které uzavírá jeden dospělý samec.

Mladí samci se seskupují do tzv. mládeneckých stád. Klisna rodí po roce březosti jedno mládě, které dospívá ve stáří 12 měsíců.

Zebry se mohou v lidské péči dožít 20 až 40 let. Jejich nepřáteli jsou v přírodě lvi, hyeny, levharti a gepardi.

Zebra bezhřívá žije na savanách i v křovinatých oblastech východní Afriky, zejména v Keni, Ugandě a Súdánu. Jedná se o velmi ohroženou zebru, její počty jsou v přírodě nízké.