Loď, co blokovala Suezský průplav, by „zalehla“ Hradec od katedrály po Malé náměstí. Má 400 metrů

8 fotografií

Vy jste skvělý vypravěč, tak jsem se moc těšil, až si o tom "maléru" v v Suezském průplavu popovídáme. Sledoval jste to?
Sledoval jsem to samozřejmě velmi napjatě. Protože opravdu tato loď Ever Given patří mezi jedny z největších ve své kategorii. Pro Hradečáky bych chtěl říct něco o její délce. Zdejší Velké náměstí má 340 metrů do délky od domů, které jsou za katedrálou svatého Ducha, to znamená u pivovaru. A tato loď, pokud by tady stála, tak záď bude mít u svatého Ducha a příď na konci Malého náměstí. To je 400 metrů. Tak je ta loď dlouhá.

Pokud by ta loď stála v Hradci, tak záď bude mít u katedrály svatého Ducha a příď na konci Malého náměstí. Tak je dlouhá.
Zdeněk Chramosta, námořník a mořský vlk ve výslužbě

A je taky pěkně vysoká.
Když jsou na ní naskládané kontejnery, tak měří na výšku 60 metrů. A Bílá věž má 72 metrů.

Takže by prostě zaplácla celé Velké náměstí v Hradci Králové.
Ano, při šířce 60 metrů si představte tu obrovskou masu, která vjela do kanálu, který má šířku zhruba dálnice.

Zdeněk Chramosta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt,Český rozhlas

Vy jste proplouval Suezským průplavem?
Mockrát. Ten kanál je, pokud se nemýlím, dlouhý asi 190 kilometrů.

Čtěte také

Mořský vlk ve výslužbě: Na mořskou nemoc si zvyknete, ale stesk po domově vás žene z oceánu

Budoval se v předminulém století, aby se zkrátila lodní cesta kolem Afriky.
Ano, tato stavba, kterou vedl francouzský diplomat a podnikatel Ferdinand de Lesseps, byla otevřena v roce 1869. A zkrátila cestu z Perského zálivu do nizozemského Rotterdamu, to je největší evropský přístav, o 40 procent času. A do New Yorku o 30 procent času. Čili, jak říkají byznysmeni, čas jsou peníze.

Až 12 procent veškerého světového obchodu proudí přes tento kanál. A když ho takový kolos zablokuje, tak je to průšvih. Vy jste také sloužil na takto velkých lodích?
Já jsem sloužil nejvíc na lodích, které měly přes 200 metrů. To znamená poloviční délku a také poloviční šířku kolem 30 metrů.

8 fotografií

Jak se řídí taková loď? Kormidelník prostě zatočí doleva nebo doprava?
Tak jednoduché to úplně není. Zvlášť pokud jste zvyklý řídit osobní auto, tak tam si uvědomíte, že vám zatáčí příď, pokud natáčíte kola. Ale u lodě je to jinak, tam se natáčí záď. Já bych to trošku přirovnal k dopravním "ještěrkám", které kdysi jezdily. Tam také zadní kola takzvaně rejdovaly.

Rychlost je asi také důležitá, protože takový obr se nedá jen tak zastavit, že bychom šlápli na brzdu.
Určitě ne, dá se to zase přirovnat k tomu, jako když zastavujete s autem na ledovce. Loď má obrovskou setrvačnou sílu, takže můžete počítat míle a míle, pořád vám pojede dál.

Co se tedy vlastně teď stalo v Suezském kanále? Byl problém s motorem nebo se stala chyba v navigaci, kormidelník nebo kapitán udělal chybu?
Ukázalo se to na videu, které po havárii udělala graficky správa plavebního kanálu a mně se dostalo do ruky, protože nám ho poslal odborový svaz námořníků. A z něj je jasné, že došlo ke ztrátě kormidel. Při řiditelnosti lodi selhalo kormidlo.

A čím se to stalo?
Podle mého osobního názoru nedošlo k naprosté ztrátě kormidla. To znamená vypadnutí. Podle toho, co je vidět na tom videu, tak loď vyjížděla do kanálu rychlostí asi 16,5 kilometrů v hodině a jela ve svém koridoru vpravo. Náhle vyjela z koridoru a narazila na levý bok, ale v poměrně ostrém úhlu, takže se nic nestalo. A začala se vracet zpátky na svou plavební trasu. Chtěl bych ještě uvézt jednu skutečnost. Že tam také může mít vliv náraz větru. Uvědomte si, co to dělá s kamionem, když se do něj opře vítr, jak to s ním zakývá. Plocha, o kterou se opírá vítr, je v případě této lodi 2,5 kilometru čtverečního. A ten vítr šel zezadu zprava.

Čtěte také

Pokud se na moře dobře připravíte, ono se na vás vykašle a nechá vás přežít

Kontejnery vyskládané na lodi vytváří vlastně takovou plachtu, když do nich foukne vítr.
Ono se tomu říká i plachetnost lodi. Tedy tato loď dostala do 2,5 kilometru plochy úder větru zezadu zprava a to mohlo způsobit vychýlení z dráhy. Po tom naražení se podařilo loď vrátit zpátky doprava, do své plavební dráhy. Ale zřejmě přetáhli kormidlo, takže narazili naopak na pravý břeh, který otírali také v ostrém úhlu, což byla výhoda. Pak je malinkatá zákruta doleva, kde oni znovu vyjeli z plavební dráhy, znovu se dostali doleva a rychlost se už zvyšovala. Tam už měli kolem 20 kilometrů a víc. Opět narazili do levého břehu a při návratu vpravo už se otáčeli velmi ostře a najeli vpravo na břeh.

Ještě mě zajímá, když jste viděl obrázek toho malinkaté bagru v porovnání s tím kolosem. Odhadoval jste, že průplav do týdne zprovozní?
To se hodně těžko odhaduje, jak dlouho to bude trvat. Protože těch 220 000 tun najelo na břeh a teď se musí odhrabat. Motor jim pracoval, takže pomáhali zpětným chodem, stahovaly i remorkéry.

Jednou jsme s lodí málem zablokovali Mississippi v tom nejužším místě. U hlavního motoru praskla spojka na hřídeli lubrikátoru.
Zdeněk Chramosta, námořník a mořský vlk ve výslužbě

Zažil jste někdy na moři něco podobného? Takový problém s lodí?
Málem jsme zablokovali s lodí Mississippi v tom nejužším místě, tam se nám totiž stalo něco podobného. Ne tedy s kormidlem, ale s hlavním motorem, kde nám praskla spojka na hřídeli lubrikátoru. A šlo o to, že musíme okamžitě zastavit. Ovšem to by způsobilo nesmírnou katastrofu a velký průšvih. Kapitán může v takové chvíli dát příkaz šéfovi strojovny, pokračovat za cenu zničení stroje. Takže my jsme za cenu zničení lodi pokračovali ještě chvilku dál, hřídel rozmlátila celý lubrikátor, ale byla to škoda zanedbatelná oproti tomu, co se mohlo stát.

Jakub Schmidt a Zdeněk Chramosta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt,Český rozhlas

Moc děkuji za váš odborný vhled na tuhle záležitost. Je dobře, že už je zase průplav průjezdný. A já se těším, až se zase vydáme společně na moře a zavzpomínáme na vše, co jste za 40 let zažil na moři zažil. Zdeněk Chramosta byl naším hostem, díky.
Také děkuji, na shledanou.