Kostely od otce a syna Dientzenhoferů na Broumovsku jsou světový unikát volající o pomoc

20. prosinec 2018

Naším dnešním hostem a také takovým předvánočním dárkem je římskokatolický děkan farnosti v Broumově, farář Martin Lanži. Velký a neúnavný bojovník za záchranu chátrajících kostelů tzv. broumovské skupiny. A protože příští rok to bude rovných 300 let, co se začalo se stavbou těchto osmi krásných kostelů, tak dostaly dárek. 

Farář Martin Lanži ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Oním dárkem je krásný kalendář fotografií broumovských kostelů. Kolik jich vlastně je? Vy jich máte ve správě farnosti snad 18.
Na území farnosti Broumov a Teplice nad Metují je celkem 18 kostelů. Z toho je na území broumovské farnosti sedm Dientzenhoferových kostelů. Jeden je už pak v Čechách, jak říkáme u nás, protože jsme sudetská oblast, a to je kostel na Bezděkově.

Přeji pokojné Vánoce, v kontextu všeho, co se ve světě děje. A požehnaný příští rok, ať nás Pán Bůh chrání a vede.
farář Martin Lanži

Jak to bylo s těmi kostely? Vy jste přišel na Broumovsko, jestli si dobře vzpomínám, v roce 2007?
Je to tak, nastoupil jsem v létě 2007. A protože pocházím ze Slovenska, kde jsem strávil dětství a mládí, tak dobře vím, jak vypadá opečovávaný kostel. A tady to byl šok.

I za oceánem hledá mladý farář Martin Lanži pomoc pro chátrající barokní kostely na Broumovsku

Bezděkov

Broumovsko je jednou z nejbohatších oblastí naší vlasti na sakrální stavby. Jsou tu stovky sakrálních staveb, ať už jde o kostely, kaple, boží muka nebo kříže u cesty. Sloužily nebo ještě slouží pro náboženské, popřípadě rituální úkony. Nejstarší dřevěnou sakrální stavbou v České republice je kostelík v Broumově z druhé poloviny 12. století. Zatímco ten je poměrně zachovalý, řada dalších sakrálních staveb bohužel chátrá. Kdo se o stovky let staré památky postará? Místní farnost chce provést alespoň nejnutnější opravy, především střech, fasád a části interiérů.

Šok, když jste poprvé odemknul některé kostely. V jakém stavu jsou dnes? A proč jsou vlastně v tak neutěšeném stavu?
Týká se to historie po 2. světové válce. Původní obyvatelé německé národnosti museli odejít, to všechno byli katolíci. Za druhé každá obec měla přes 1000 obyvatel. A za třetí, a to je potřeba říct na rovinu, jsou to i následky komunistického režimu, s kterými se potýkáme dodnes.

Pojďme říct, kde je těch osm kostelů. Nebo jste říkal sedm kostelů.
Můžeme tam připočítat i onen Bezděkov, který patří do této skupiny, i když je pochopitelně spravován z farnosti Police nad Metují. Jednotlivé kostely, Božanov, ten je zároveň nejmladší, potom Otovice, Šonov, Heřmánkovice, Vižňov, Ruprechtice, Vernéřovice plus do této skupiny můžeme zařadit i kostel sv. Václava v Broumově.

Vižňov

Pojítko je jednoduché. Otec a syn Dientzenhoferové, slavní architekti, autoři těchto kostelů. Mě zaujalo, že všech těch osm staveb bylo postaveno v poměrně v krátké době asi 20 let.
Přesně tak. Začalo se v roce 1719, to je nejstarší kostel svatého Michala Archanděla ve Vernéřovicích a poslední nejmladší kostel je z roku 1743. To je kostel svaté Marie Magdalény v Božanově.

Listuji oním krásným kalendářem na příští rok, kdy bude výročí 300 let broumovských kostelů. Nádherné fotografie jsou opět vašeho bratra?
Jsou to fotografie mého rodného bratra. Dano Veselský, známý bratislavský fotograf, celý svůj profesní život pracuje pro slovenská média.

Božanov

Našel jsem tady i svůj oblíbený božanovský kostel. Krásně červený. Mně připadá, že je už v dobrém stavu.
Můžeme říct, že je v zásadě v celkem dobré kondici, když zvolíme jako kritérium stav ostatních kostelů. Ale rádi bychom pokračovali, protože by bylo potřeba vyměnit okna a věnovat se interiéru.

A pak vidím krásný kostel v poli, to je svatá Markéta v Šonově?
Tam se povedlo před několika lety z dotace Evropské unie vyměnit okna a střechu. A aspoň tímto způsobem nějak tomu kostelu zásadně pomoci. Ale čeká nás obrovské množství další práce.

Své 300. narozeniny oslavily broumovské kostely v Bruselu speciálním charitativním kalendářem

Své 300. narozeniny oslavily broumovské kostely v Bruselu speciálním charitativním kalendářem

Je to právě 300 let, co se začalo se stavbou osmi unikátních kostelů na Broumovsku, které navrhl Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Právem jsou považovány za barokní perly regionu a usiluje se proto nejen o jejich obnovu, ale i o zápis na seznam evropského kulturního dědictví UNESCO. 

Jak se dají pane faráři kostely a památky zachránit? Vím o krásném festivalu Za poklady Broumovska. To je možná taková vaše vlajková loď při záchraně kostelů, ne?
Zcela jistě. Festival Za poklady Broumovska je takovou nejznámější značkou broumovských kostelů, respektive pro jejich záchranu. Dále můžeme říci, že i tento kalendář je pokračováním výstavy Tempus fugit, která už navštívila kromě jiného Chicago, New York, Mnichov, Stockholm či Brusel.

A tady bych se rád zastavil. Už před lety jste měl nápad udělat první výstavu, vyfotografovat tyto kostely, krásně zasazené v krajině Broumovska a vyrazit s nimi do světa. A vznikla výstava s názvem Tempus fugit.
Tempus fugit, čas plyne. Je to taková žebrací výstava, opravdu žebráme, kde se dá. Takže za dobu 5 let existence výstavy už to přineslo přes 300 000 korun. Není to super částka, ale potěší. A za druhé přináší to spoustu zajímavých kontaktů, ať už odborných nebo společenských.

Nápad udělat ty krásné fotografie mimochodem prý vznikl na Vánoce, je to tak?
Je to tak. Vždy se s bratrem a s mladším bratrem scházíme u nás doma u mámy. A tak si hodnotíme rok a plánujeme další věci. Výstava i kalendář vznikly tímto způsobem.

Ruprechtice

Výstav už projela skoro celý svět. Několikrát byla v Americe, Chicago, New York. Připomeňte kde všude byla?
Ottawa v Kanadě, dále zajisté i hodně českých a slovenských měst. Ale také Brusel, Stockholm, Paříž. To bylo velice zajímavé. A snad v Bruselu bych si také dovolil na chvilku zastavit. A vlastně poděkovat europoslanci Tomáši Zdechovskému, který i převzal záštitu nad výstavou, když byla v Bruselu. Teď spolupracujeme na tomto kalendáři. Pan europoslanec se snaží hodně věnovat Broumovsku v nejširších souvislostech. A za druhé, komu patří velký dík, je pochopitelně Královehradecký kraj. Za jejich podpory toto dílo mohlo vzniknout.

Jak se líbil kalendář v Bruselu? Vy jste ho tam představovali teď na podzim.
Koncem listopadu jsme byli v Bruselu. A reakce, ať jsme v Bruselu, ať jsme tady v Čechách nebo kdekoliv, jsou veskrze, na 99 procent, velice pozitivní.

Šonov

Já se nedivím, protože fotografie vašeho bratra jsou nádherné. Jsme na konci našeho povídání, pane faráři, jsme před svátky vánočními. Pro vás, faráře, to musí být možná i něco jiného. Pro nás to jsou svátky odpočinku a klidu, ale pro vás to naopak musí být hodně práce, ne?
Je to hodné práce, ale na druhou stranu Vánoce mám rád, protože, jak jsou všichni doma, tak chodí strašně málo e-mailů a telefonátů. Takže je to opravdu takové klidnější období. Z tohoto pohledu a pochopitelně i z důvodu duchovního, jsou Vánoce opravdu velice milým obdobím.

Měl byste pro naše posluchače nějaké přání nebo poselství na závěr?
Velice rád. Opravdu přeji pokojné a požehnané Vánoce, v kontextu všeho, co se děje ve světě. A požehnaný příští rok, ať nás Pán Bůh chrání a vede. A dopřeje nám moudré a zodpovědné lidi, kteří nám budou nadále pomáhat.

Farář Martin Lanži ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Krásná slova nakonec, o které se postaral farář Martin Lanži z broumovské farnosti. A my vám přejeme, pane faráři, ať se vaše úsilí a energie, kterou věnujete záchraně kostelů na Broumovsku, začne zase ve velkém přímo do kostelů zpátky vracet, protože to je to nejdůležitější.
Přesně tak, kostely jsou sakrálními objekty a je velice smutné, že ztrácejí na své původní základně.

Hezké Vánoce vám přeji, na shledanou.
Podobně vám všem.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.