Kněz a učitel Tomáš Petráček: Expertů na rozeštvávání je tu plno, chybí nám ale usmiřující poselství

Tomáš Petráček (* 18. května 1972, Hořice v Podkrkonoší) je český katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem a vikářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové a aktivním členem redakční rady revue pro teologii a duchovní život Salve. Vyučuje na Katolické teologické fakultě UK a na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde zároveň působí jako vedoucí katedry Kulturních a náboženských studií.

Vždy jste byl věřící a vždy jste chtěl učit?

Ani ne. Pokud jde o tu profesi, tak když už jsem mířil k historii, tak jsem spíš uvažoval o tom, že bych se jí věnoval jako vědě v archivu. To, že skončím na univerzitě a budu sám učit, to by mne při úctě, kterou jsem měl ke svým učitelům a profesorům, nikdy ani nenapadlo. Ale nějak se to vyvinulo a teď jsou někteří z nich moji kolegové.

Stříbrná medaile předsedy Senátu pro rok 2021 za vědu a víru pro Tomáše Petráčka|foto:Tomáš Petráček

A pokud jde o víru, tam to bylo také komplikovanější. Také k ní jsem si musel najít cestu sám a objevit si spoustu věcí. Takže bych se vlastně mohl spíš označit za konvertitu.

Nemáte pocit, že jste si pro dnešní dobu vybral opravdu dvě nejtěžší disciplíny? Naše republika prošla několikrát sekularizací, kdy byl vliv církve potlačován. A školství je bohužel také velmi diskutovanou škatulkou.

Určitě. A ono je to vlastně vtipné v té dvojakosti, že katolický kněz bývá v žebříčku respektovanosti a úcty k povoláním druhý od konce. Naopak vysokoškolský učitel je druhý od začátku hned za lékařem. Takže je to hodně zajímavá kombinace. A na konci jsou také ještě kromě duchovních poslanci a uklízečky.

Křesťané obecně by měli být specialisty na radost ze života. A duchovenská práce se studenty, to je úplně čistá radost.
Prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D., katolický teolog, kněz a církevní historik

Říká se, že duchovní jsou experty na radost. Jste šťastný muž?

Čtěte také

Symbolika 17. listopadu. Ten den jsme vykročili na cestu k demokratické a svobodné společnosti

Křesťané obecně by měli být specialisty na radost ze života. A to, že práce duchovního nepřináší nějaké benefity, jako moc, bohatství a prestiž, je zase kompenzováno tím, že můžete pracovat s lidmi, s mladými lidmi, a s lidmi, kteří hledají poučení, vzdělání nebo doprovázení a orientaci. A duchovenská práce se studenty, to je úplně čistá radost. Doprovázet mladé lidi při hledání jejich cesty a odpovědí na základní životní otázky, v tom je spousta radosti.

Co se vlastně teď děje v naší společnosti?

Děje se toho spoustu. Záleží, jak bychom to rozdělili na různé segmenty nebo oblasti. A to, co nyní všichni prožíváme, jsou věci, které jsme ještě nikdy zažít nemohli. Jako jestli bude aktivován ten slavný článek Ústavy číslo 66. Je to taková velká škola znalosti Ústavy a ústavních zákonů. A to jaké mají jednotlivé instituce roli a váhu v našem politickém systému.

Tomáš Petráček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Ještě nedávno se zdálo, že se některé věci nikdy nezmění a určitá mocenská konstelace tady bude natrvalo, teď je najednou vše v pohybu. Pro historika je to vzrušující doba a pro občana vlastně také.

Určitě také vnímáte rozdělení společnosti. Je tu cítit cynismus, nihilismus, popírání a odmítání určitých hodnot. Je tady i naděje?

Čtěte také

Dělá trdelníky i zmrzlinu, chodí mezi lidi. Internetový farář Rudolf Špaček, co nevypadá jako farář

Určitá míra rozdělení je ve společnosti trvale a je to i zdravé. Protože společnost tvoří různé zájmové skupiny a je rozdělena do tříd, které mají odlišné vidění světa. Ale na druhou stranu víme, že západní společnosti, ke kterým stále ještě patříme a doufejme, že budeme patřit i o něco víc, tak jsou vystaveny velké rozeštvávací dezinformační kampani, aby se lidé naštvali.

K tomu přispívají také dezinformační sítě, které jsou založeny na tom, aby vytvářely určité bubliny a potvrzovaly přesvědčení, které lidé mají a uzavíraly je vůči čemukoliv jinému.

Ale máme tady i celou řadu politiků, kteří cynicky úmyslně společnost rozeštvávají, protože tím mobilizují své voliče a získávají vliv. A zároveň tím zakrývají své různé skandály či střety zájmů. A když dojde k částečné výměně elit, tak je možné, že do společnosti půjde zase jiné poselství, usmiřující a scelující.

Čtěte také

Díky mladé farářce Žanetě Černochové ožívá znovu po dlouhých letech Husův sbor ve Studnici u Náchoda

Něco podobného, jako jsme to zažívali v 90. letech za Václava Havla. Ten určitým způsobem také trochu společnost polarizoval, ale měl tak vysoký morální kredit, že společnost táhnul nahoru a minimálně lidé, kteří měli nějaké rasistické nebo xenofobní předsudky, se styděli.

Proti dezinformačním kampaním se bránit musíme. Evropská unie už to také konečně vzala na vědomí. Jsou tu experti, kteří vnímají, že pokud jsou volby silně ovlivněny zvenčí a různými řetězovými e-maily, tak sice stále tvrdíme, že jsou svobodné, ale už nejsou férové a rovné. A tím pádem, podle mne, už nejsou ani plně svobodné.

Tomáš Petráček a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Takže my si demokracii musíme chránit a vzít si ji do jisté míry i zpátky. Stále je to v našich rukách.

Celý rozhovor Pavly Kindernayové s duchovním Tomášem Petráčkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.