Kim Ir-sen je můj vášnivý a upovídaný mazlíček. Orientální kočka s nádhernýma zelenýma očima

Bára Bartoňová přinesla s sebou také čtyřnohého krasavce. Představte nám jej. Je to kluk?
Je to kluk. Je to orientální bikolor. Je to, můžu říct celé jméno, Kim Ir-sen. Což je trošku kontroverzní, ale on je mu i podobný, je takový malý a furt povídá.

Takže Kim se tady zatím bude procházet po studiu a bude možná mňoukat. Je Kim hodně upovídaný?
Je hodně upovídaný, cestou do rozhlasu hodně vyprávěl, už se chystal.

Bára Bartoňová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem|foto: Jiřina Šmídová

Siamské kočky prý mají oči modré a orientální zase zelené. Vzpomněl jsem si, že jste tady byla před dvěma lety s Dragonem?
Ano, s Dragonkem jsem tady byla.

A ten měl jaké oči?
Ten měl modré oči, protože byl siamka. A Kim je orientální. Ten má oči zelené. Když se na vás podívá, tak uvidíte nádhernou zelenou.

Kočky si nemyslí, že jsou lidé hloupí. Ony ví, že jsme dobří přátelé, protože dáváme jídlo a pohlazení.
Bára Bartoňová, chovatelka orientálních koček

Tedy Kim Ir-sen je orientálka, to je krása. Ale Dragon byl větší.
Dragon byl větší, on byl vysoký kocour. Kim je takový drobňoučký.

Mě na první pohled, Báro, zaujaly velké uši a takový vznešený protáhlý čumák, jestli to tak můžu říct. To je typické pro orientálky?
Ano, to je pro siamky a orientálky typické. Toto plemeno má klínovitou hlavu, má klabonos jako pitbulové. Prostě má nádherný profil. A trojúhelníkové, nízko položené uši. A hlavně jsou krásné, štíhlé, elegantní, harmonické. To zvíře je krásně vyvážené.

Které kočky jsou v módě? Mají svou duši a srdce. A člověka berou jako parťáka. Ale i ony mají své dny

• Upravit
• Smazat

Dvě kočky tady dnes máme v Českém rozhlase Hradec Králové. Tedy ta jedna přišla sama, ta druhá byla přinesena. A ta mluvící se jmenuje Bára Bartoňová a je to chovatelka, která nám tu svou šampionku určitě ráda představí.

A to bikolor znamená podle té kresby, podle barev, že má dvě barvy na srsti?
Ano, že má dvě barvy. Je černobílý.

Jaká zbarvení kočky siamky a orientálky nejčastěji mívají?
Nejznámější siamky jsou černohnědé, to je taková typická siamka. Když si člověk představí siamku, tak má hnědý čumáček, ouška, nožičky, ocásek. A orientálky mají různý barvy. Jsou hnědé, modré, ty jsou moc krásné, jsou i červené. Jsou prostě různá zbarvení. Právě u těch orientálek je to hodně variablní. A potom jsou tyto bikolorky.

Kočka - ilustrační foto|foto: Luis Wilker Perelo,Pixabay,CC0 Creative Commons,©

Co povaha, jaké jsou? Protože vy máte chovatelskou stanici v Novém Městě nad Metují, ta se jmenuje Gusanera. A to ve španělštině znamená vášnivý, prudký. Jsou tyto kočky tedy vášnivé a prudké?
Ano, jsou vášnivé a prudké, jsou velmi temperamentní, i když působí křehce, že by si člověk řekl, že je to jemné, křehké plemeno. Ale to matou. Ony jsou to opravdu takové dračice, dělají všechno s vámi a jsou prostě úžasné. Myslím si, že každý, kdo je má, tak je miluje. Když je poznáte, tak je musíte milovat pro ten jejich temperament a přátelskost.

Co si tak asi Kim Ir-sen myslí, když na mě tak nedůvěřivě kouká?
On si říká, kde proboha jsem? Teď jsem jel autem, byl jsem zavřený v přepravce a najednou jsem v nějakém studiu a tady je plno věcí, všechno to svíti. A teď se tady tře. Zanechává pachovou stopu, aby všichni věděli, že tady Kim byl.

Až přijde další kočka.
Ano, kdyby přišla další kočka, tak aby věděla, že tady byl.

kočka, mourek|foto: Fotobanka Pixabay

A co si tak myslí o mé maličkosti? Že jsem velká přerostlá hloupá kočka?
Ne, nemyslí si, že jsou lidé hloupí.

Ne?
Ne, nemyslí. On ví, že jsme dobří přátelé, protože dáváme jídlo a pohlazení.

Jak jste se k těmto krásným kočkám vlastně dostala? Paní učitelka za to mohla tenkrát?
Ano, byla to má učitelka zpěvu paní Jarmilka Hassan Abdel Wahab. To byla osobnost. Ona zbožňovala a chovala siamky, vyprávěla mi o nich a přivedla mě k nim. Takže to byla jasná volba, když jsem řešila plemeno. A když jsem je viděla, tak to byla láska na první pohled. Jsou úžasné a jsou mi podobné tím klabonosem.

Máte pravdu, jste stejně hezké.
Děkuji.

Kočka ví, že je člověk přítel|foto: Fotobanka Pixabay

Kolik jich doma máte?
Teď už mám jen dvě. Bohužel. Mám děti, takže jsem kočičky nechala vykastrovat a postupně věkem odchází. Až děti odrostou, tak zase pořídíme malá koťátka, ale na to je ještě zatím čas.

Jak vůbec kočky vidí? Také rozeznávají barvy?
Já si myslím, že kočky rozeznávají barvy, ale nejsem si úplně jistá. A vidí určitě dobře i v noci.

Kočky ví, že jsou lidé přátelé|foto: Iveta Jedličková

A kočky také soutěží. Máte tady s sebou spoustu pohárů, největší, potom menší, ještě menší. To jsou všechno ceny pro Kima?
Ne, to nejsou Kimova ocenění, to jsou Orička, jeho tatínka. Kim nejezdil na výstavy, protože to je takový můj domácí mazlíček. Toho jsem si tak upiplala a nechala doma. Mám ho jen na mazlení.

Ještě jsme neřekli, kolik mu je let.
Bude mu sedm. Takže už je to velký kluk. Už to bude kmet.

Jak se vlastně soutěží, nebo v čem se soutěží na výstavách? Co se hodnotí na kočkách?
Hodnotí se exteriér koček, jak vypadají, jestli jsou dobré v typu.

V čem?
V typu. Jak vypadají, jestli mají klabonos třeba u těch orientálek, jestli mají dobrý profil, jestli jim nekoukají zuby, jestli mají pevnou bradu, zda mají správnou postavu, délku ocasu a srst. A potom se také hodnotí temperament, jestli je kočka vyrovnaná, harmonická, jak celkově snáší výstavu a jak se prezentuje. A potom soutěží i mezi sebou. Takže tam jde třeba pět koťátek z dané kategorie na posouzení a z nich se vybere jedno, které jde do hlavní odpolední soutěže. Tam se vybírají nejlepší zvířata výstavy.

Kočky ví, že jsou lidé přátelé|foto: Iveta Jedličková

A chystáte je také vy, jejich páníčci a majitelé, nějak na výstavy? Já nevím, češou se, stříhají se drápky.
Určitě. S těmi orientálkami to máme bez problémů, tam stačí dobré žrádlo, vyhladit a ony mají hezkou, hebkou srst. Ale třeba majitelé perských nebo dlouhosrstých koček, ti s tím mají práci. Ti je musí chystat, načesat. My je akorát připravujeme na to, aby se prezentovaly, aby nebyly vystresované. Takže na to je chystáme my. Můžete se zase zeptat vystavovatelů s perskými kočkami nebo s těmi chlupatými, jakou oni s tím mají práci. Protože ti je koupou, češou a chystají dopředu.

Kočky ví, že jsou lidé přátelé|foto: Iveta Jedličková

Já jsem si vždy myslel, že kočky mají strach z vody, nebo ji příliš nemusí.
Jak které. Některé kočky se dokonce rády koupou.

A Kim je na tom jak?
Kim tedy vodu moc nemusí.

To jsem si myslel. Jinak samozřejmě psi a kočky, to je takový rozpor. Psi jdou víc k páníčkovi, to je můj názor, můj pocit. Jak je to s kočkami? Také umějí dát najevo, že vás mají rády?
Ano, konkrétně třeba u těch orientálek a siamek, to jsou takoví kočkopsi. Opravdu, pokud nemůžete mít psa, pořiďte si orientálku nebo siamku. Aportují, dělají všechno s vámi. Hrozně je baví aportovat. Ideální jsou na to dětské ponožtičky. A když nemůžete mít kočku a chcete psa, tak si pořiďte chrta, protože to je zase naopak taková orientálka a siamka. Takže já mám chrta a siamky a opravdu si spolu hodně dobře rozumí.

Jdou se také kočky samy k vám přitulit?
Ano, jdou. Jako psi. Právě toto plemeno hodně potřebuje kontakt, ony vysloveně vyžadují majitele a péči a lásku. Takže jsou hodně kontaktní.

Bára Bartoňová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s jednou ze svých koček|foto: Jiřina Šmídová

Ale prsknout asi také umí, když se jim něco nelíbí.
To je jasné.

Tak my vám přejeme, Báro, ať Kim co nejméně prská.
Vypadá, že je dobře vyladěný. Děkuji a na shledanou.