Kočičí máma Renata Hübnerová dává šanci opuštěným zvířatům. Její domov pečuje o 30 koček

5. prosinec 2016

Péče o poraněná, opuštěná nebo toulavá zvířata je často závislá na dobrovolnících. Mnozí provozozovatelé financují útulky z vlastní kapsy. Přesto se svému poslání věnují rádi. Na okraji Malých Svatoňovic nedaleko Trutnova najdete v jednom domku na tři desítky koček. Nejsou to ale obrázky z hororu, jaké se občas v podobných souvislostech objevují - spíš naopak. Renata Hübnerová se zapojila do projektu Další šance a provozuje takzvaný kočičí depozit. V něm se stará o opuštěná nebo poraněná zvířata.

„Ježiš Toníčku ty jsi úplně jasnej. Ale ty bys musel být venku. Tondo, na spaní akorát domů, co?" Tak takhle nějak to obvykle vypadá, když si návštěvníci přijdou prohlédnout a vybrat nového domácího mazlíčka. Toníček tentokrát vybrán nebyl, ale nejspíš na něj brzy dojde - je totiž doslova vzorně vychovaný a ukázkově mazlivý.

Čtěte také

Provozovatelka kočičího depozitu nebo říkejme raději domova Renata Hübnerová mu - a ostatním také - věnuje nemalou péči: „Musím. Protože když si lidi přijdou pro tu kočičku, tak chtějí aby to byl mazel, aby byla čistotná, aby zbytečně nikde neskákala, neškrábala nábytek."

V Malých Svatoňovicích bydlí tři desítky koček se smutným osudem, teď ale s nadějí
Renata Hübnerová se jim ve vlastním domě, který pro kočky upravila, věnuje zhruba čtyři i více hodin denně, což je spolu s turnusovými směnami na železnici je hodně náročná nebo spíš až vražedná kombinace.

Kočičí máma Renata Hübnerová dává šanci opuštěným zvířatům

Týrané nebo toulavé kočky mají apetit - měsíčně například spořádají desítky kilogramů krmení a mají i potřebnou veterinární péči. Tu jim zajišťuje trutnovský veterinář Libor Kacr: „Protože se jedná právě o depozit, tak se snažíme veškeré ty zákroky a následnou péči dělat za rozumnou cenu. Právě proto, že se tu starají o postižená zvířata."

Podle Libora Kacra je vidět, že kočky jsou v dobrých rukou a postupně zapomínají na svá traumata
Apolenku pokousal na pokyn svého majitele pes, Lojzík může být novým kočičím detektivem Colombem nebo admirálem Nelsonem - stejně jako oni má totiž čerstvě jen jedno oko.

Operace snášel statečně, říká Libor Kacr: „Když to řeknu lidově, tak jsme brali očičko ven. Protože Došlo k poranění, jestli se ten kocour někde pozval. Celé to domluvili spolu s depozitem lidé tady v jedné restauraci v Trutnově a složili se na tu jeho operaci."

unavená kočka

Renata Hübnerová je prostě kočičí máma
Renata Hübnerová si bezpečně pamatuje jména, povahy koček i jejich osudy, její dočasní podnájemníci jí rozhodně nejsou lhostejní. A že je na financování provozu vlastně sama, to už zkrátka bere jako realitu.

Občas pomohou dobrovolní dárci, z trutnovské radnice přichází jen částečná pomoc: „Město mi tedy nepřispívá na stravu, jen mi přispívá na kastrace. V místech Trutnova, kde se ty kočičky odchytávají, kastrují a zase se tam vrací."

Jeden z kočičích čertíků si během našeho povídání vyskočil na kliku, otevřel dveře a šel se podívat na zahradu. Možná šel vyhlížet svého budoucího majitele...

autor: lcz
Spustit audio