Kdy se z dinosaurů stali teplokrevní tvorové? To by teď mohla pomoci objasnit nová vědecká studie

Čtěte také

V Praze funguje unikátní translační centrum spojující vědu a její komerční využití – Pharmtheon

Částice kosmického záření o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Přilétající částice budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové a zásadní poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou. Správnost metody Jakuba Víchy potvrdily stovky mezinárodních vědců z Observatoře Pierra Augera, jak potvrzuje studie publikovaná v časopise Physical Review D.

Osmiletá mezinárodní činnost v oblasti kosmického výzkumu byla na ústecké univerzitě zúročena založením historicky prvního českého vědecko-výzkumného pracoviště zaměřeného na oblast vesmíru. Kromě kosmického výzkumu a s ním spojených aktivit se obecně specializuje na fungování člověka a malých sociálních skupin v širokém spektru exponovaných profesí.

Památkáři vystavili v Opavě zlatý a stříbrný poklad. Archeologové ho našli loni při průzkumu v prostoru školního hřiště v ulici Praskov. Soubor obsahuje hlavně uherské dukáty a pražské groše. Jsou výjimečně zachovalé. Na místě hřiště stál v 15. století opavský hrad, který byl později přestavěn na zámek a ještě později zbořen. Poklad čítá 102 mincí. K vidění bude v prostorách Galerie Eisler v Obecním domě Opava do 19. května.

Čtěte také

Tým českých vědců z 20 odborných pracovišť se pokouší zlepšit výživovou hodnotu jedlého hmyzu

Čeští gymnazisté navrhli jak oživit nekomunikující družice. Do studentské soutěže NASA Conrad Challenge se každý rok přihlásí tisíce týmu z celého světa. Letos v této obrovské konkurenci vyhráli čeští gymnazisté. Založili totiž tým LASAR a odborníkům z NASA představili řešení, jak restartovat nekomunikující družice na oběžné dráze Země. Navzdory konkurenci více než dvou tisíc družstev zvítězili v celkem dvou kategoriích ze tří, čeští studenti byli přitom jedni z mála Evropanů, kteří se vůbec dostali do finální fáze soutěže.

Vědci kdysi považovali dinosaury za těžkopádné, studenokrevné tvory. Následný výzkum ukázal, že někteří z nich dokázali regulovat svou tělesnou teplotu, dosud ale bylo záhadou, kdy a za jakých okolností tato změna nastala. Jednu ze základních a nejstarších otázek paleontologie nyní pomáhá objasnit nová studie, podle které teplokrevní dinosauři mohli na Zemi žít už asi před 180 miliony lety. Teplokrevní tvorové, včetně dnešních moderních potomků dinosaurů, ptáků či lidí, si udržují stálou tělesnou teplotu bez ohledu na to, zda je okolní prostředí teplé, či studené.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!