S projektem rychlejšího, levnějšího a udržitelnějšího vývoje léčiv pomáhá vědcům i umělá inteligence

Čtěte také

Univerzita Karlova buduje v Hradci Králové lékařský kampus. Půjde o výjimečné centrum vzdělávání

Čína vypustila do vesmíru satelit, který má sloužit ke komunikaci mezi řídícím střediskem na Zemi a plánovanou čínskou misí, jež zamíří na odvrácenou stranu Měsíce. Mise se pokusí jako první na světě získat vzorky z odvrácené strany Měsíce. Životnost satelitu Čchüe-čchiao 2 je odhadována na nejméně osm let, což znamená, že by družice mohla podporovat i plánovaný čínský let, který dopraví na Měsíc lidskou posádku. V budoucnu by chtěla Čína zřídit svou stanici v blízkosti jižního pólu Měsíce.

Nadace Neuron vyhlašuje již 12. ročník úspěšného programu Expedice Neuron, který podporuje terénní výzkum a navazuje na slavnou éru cestovatelů Zikmunda a Hanzelky. Čeští vědci a výzkumníci ze všech oborů mohou získat až 1 000 000 korun na terénní výzkum kdekoliv po světě. Zatím poslední Expedice Neuron se v létě 2023 vydala do guatemalské provincie Petén hledat ztracené mayské město, na nějž předem poukázaly nejmodernější technologie včetně AI. Terénní výkopové práce na místě nález potvrdily a odkryly památky nevyčíslitelné vědecké hodnoty. 

Čtěte také

První pacient s implantovaným mozkovým čipem dokáže myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce

Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Dotyčné abstraktní kresby vědci nalezli před časem ve staré Kateřinské jeskyni. Všechny tři mají zjištěné stáří v rozmezí 5200 až 6500 let. Celkem je tedy na stěnách jeskyně prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb a počet pravděpodobně není konečný.

Rychlejší, levnější a udržitelnější vývoj léčiv má umožnit průlomová technologická platforma AMADEUS. Na Univerzitě Palackého v Olomouci (UPOL) ji vyvíjí renomovaný chemik Alexander Dömling díky prestižnímu grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s dotací 3,4 milionu eur, tedy zhruba 85,5 milionu korun. Pětiletý projekt si klade za cíl urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Využití současných nástrojů, jako je umělá inteligence nebo miniaturizace, přináší do vědeckého bádání nové možnosti. 

Čtěte také

Nová metoda stimulace srdce. Provedena první operace v Česku s unikátním kardiostimulátorem

Experti z Brna vyvíjejí způsob, jak měřit škodlivost nočního světla. Rostlinám, hmyzu i živočichům velké množství intenzivního osvětlení škodí. Jak ale rozpoznat míru škodlivosti umělého světla na živé organismy a životní prostředí? Zatím je to problém, pro který se velmi složitě hledá řešení. Čeští výzkumníci ale od loňského roku vyvíjejí přístroj, se kterým by bylo takové měření možné. Projekt s výrazným celospolečenským dopadem a komerčním potenciálem mají dokončit v průběhu příštího roku. 

Archeologové zkoumají velkomoravské šperky, tentokrát i elektronovým mikroskopem. Dva nejcennější soubory luxusních šperků z 9. století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Moravského zemského muzea zkoumá soubor 800 šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti. Výstupem projektu, který potrvá do roku 2027, bude výstava v Moravském zemském muzeu.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!