Je krásné vyfotit si plné koše hub, ale já si říkám, chudák, kdo to bude čistit, směje se mykoložka

Co zahraničí, třeba Německo, Itálie nebo Švýcarsko? Sbírala jste tam někdy houby?
Ve Švýcarsku jsem houby sbírala. Ale na speciální povolení vydané pro některé kantony. V Německu jsem ještě nehoubařila, a když jsem byla teď naposledy v Itálii, chtěla jsem houby sbírat, ale bohužel plodnice už nebyly nic moc a asi bych je nedovezla k nám do herbáře.

Tereza Tejklová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Co říkáte na ta doporučení nebo nařízení, jaká mají například v Německu, kdy je určeno množství kilogramů nasbíraných hub. V Itálii mají třeba drahé poplatky za vstup do lesa, i když si nic nepřinesete. U nás jsme na tom asi velmi dobře v tomto směru.
Česká republika je na tom opravdu velmi dobře v rámci Evropy, ještě třeba společně se Slovenskem a s dalšími státy na východ. Ale je to i kvůli regulaci. Slyšela jsem, že třeba Italové jsou schopni hodně drancovat lesy ve Švýcarsku, takže i proto je někde dokonce úplný zákaz právě kvůli přeshraničním sběračům. Tady u nás by se možná někdy hodilo omezit to množství, protože sice je krásné vyfotit si plné koše, ale já si vždy říkám, chudák ten, kdo to bude čistit.

Čtěte také

Rostou v okolí Hradce Králové? S mykoložkou Terezou Tejklovou jsme vyrazili na důkladný průzkum lesa

Houbařská sezóna každoročně startuje v červenci a pokračuje až do září. Jak to letos vypadá s houbami?
Letos se houbařská sezóna rozjela velmi brzy, už v dubnu se daly najít první hřibovité houby. A byla i mimořádná v tom, že se objevovaly třeba velmi vzácné hřiby královské. Takový nárůst nových lokalit nepamatuji. A teď už nám to začíná trochu stagnovat, mohou za to vedra. V posledních dnech nám sice zapršelo, ale bude zase chvilku trvat, než vyrostou nově zalité houbičky.

Hodně záleží, kolik a kde napršelo. Jsou místa i tady na Hradecku, kde pršelo naprosto minimálně, ale i tam houby někdy vyrostou, až si říkám, z čeho holky vylezete? Někde naopak spadlo hodně vody a za delší dobu, takže tam určitě šance na houby je. Já bych to zkusila, když nenajdeme houby, tak se aspoň krásně projdeme v přírodě.

Objevují se některé druhy hub, které jsou běžnější spíše v jižní Evropě. Přibývá hřibů královských, objevila se mřížovka červená.
Tereza Tejklová, mykoložka

Je pravda, že se k nám dostávají nějaké druhy hub, které jsme tady neznali, protože se mění klima?
Je to skutečně pravda. Není jich zatím mnoho, ale určitě se to dá pozorovat především na jižní Moravě, kde se objevují třeba některé druhy hřibů, které jsou běžnější spíš v jižní Evropě. V minulých letech se třeba v Praze ve vilové čtvrti na Ořechovce objevila mřížovka červená, což je houba smrdutá jako Hadovka a je původem v jižní Evropě. Nová lokalita muchomůrky císařské na Mladoboleslavsku, teď nedávno nová na jižní Moravě. Přibývá hřibů královských, které jsou zase běžnější v jižní Evropě, takže exotické houby prostě opravdu přibývají.

Čtěte také

Těšíte se na houbaření? Každá houba je jedlá, některá ale jen jednou, říká Tereza Tejklová

A mizí naopak nějaké druhy hub? Musím se přiznat, že lišku jsem například nenašla, ani nepamatuji.
Lišky se vracejí, zdá se, po delší době. Údajně to souvisí s odsířením elektráren. Dokonce i tady na Hradecku, teď nedávno nám přímo do poradny přinesla paní lišky, které tady na Hradecku nikdy nenašla a skutečně měla lišku bledou, která roste pod listnáči. Tak měla radost jak ona, tak i já, že i na Hradecku přibývá lokalit lišek.

Na co si dát asi nejvíc pozor, když se na houby vydáme?
Statisticky největší množství otrav způsobují žampiony zápašné, které lidé zamění za jiné druhy žampionů pečárek. A muchomůrku tygrovanou si většinou pletou s růžovkou nebo šedivkou, ale u těchto dvou druhů ta otrava není nijak fatální.

Otrava muchomůrkou tygrovanou je horší, tam už mohou nastat poruchy vědomí, ale u žampionů je to vesměs jen v uvozovkách zvracení a průjem. Samozřejmě nebezpečné jsou potom opravdu jedovaté druhy hub, což je muchomůrka zelená, případně některé druhy vláknic, čepičatek, ale takových otrav je skutečně velmi málo.

Čtěte také

„Přemíra deště, stejně jako velké sucho, není pro růst hub ideální,“ říká mykoložka Tereza Tejklová

Jak čistit houby a jak je vlastně správně sbírat?
Určitě je lepší houby očistit hned v lese i proto, že si nedoneseme zbytečný nepořádek domů. Kdo na houby chodí, určitě mi dá zapravdu, když se košík plní a plní, tak se taky pěkně pronese. Takže je zbytečné nosit s sebou třeba i jen 30 deka odpadu navíc. Určitě pak je lepší tam přidat spíše nějaký hříbky.

A je vlastně jedno, jestli houbu vykroutíme, vydloubneme nebo odřízneme, nicméně já určitě houbu vždy vydloubnu celou, abych viděla bázi třeně. To i doporučujeme, aby bylo možné bázi zkontrolovat. Některé druhy hub mají právě na té nejspodnější části třeně určovací znaky.

A další věc je, že když houbu odříznete, tak mi to přijde vyloženě barbarské. Když jdete do lesa a tam trčí uřezané nohy hub ze země, tak to raději ne.

Lepší než igelitka je sundat tričko nebo mikinu a udělat si uzlík. Ale za mě je určitě pro sběr hub nejlepší košík.
Tereza Tejklová, mykoložka

Už jste se zmínila o košíku. Asi bychom si neměli na houby brát igelitové tašky.
Většinou argumenty jsou, nepočítal jsem s tím, že půjdu do lesa a jediné, co jsem měl u sebe, je igelitka. To je už skoro lepší sundat tričko nebo mikinu a udělat si uzlík. Spousta lidí dnes ale už nosí látkové tašky, což je pořád lepší než igelitka, kde skutečně hrozí zapaření hub a pak si přinesete domů už takovou předvařenou kaši a následky mohou být nepříjemné.

Košík je prostě zavedená věc a je to dobré i v tom, že se vám v něm houby zbytečně nepomlátí a zároveň nejsou uzavřené, dýchají. Za mě je určitě košík nejlepší.

Čtěte také

Bonbóny s psychotropní látkou obsaženou v muchomůrkách příčinou kolapsu žačky v Hradci Králové

Musíme spotřebovat houby hned, nebo je můžeme dát do lednice a nechat si je třeba na druhý, třetí den?
Velmi záleží, co donesete za houby. Takový hřib smrkový, který alespoň rozpůlíme, abychom viděli, že není červivý, klidně dva, s přivřením očí, tři dny vydrží. Ale pokud to budou třeba různé babky nebo klouzky, hřiby hnědé, to je lepší zpracovat co nejdříve. Určitě ještě týž den, protože tam dochází k zaplesnivění velmi rychle. A zase by se nám mohlo stát, že se otrávíme i po jedlých houbách.

Rozšířilo se i to, že se lidé snaží poznat houby prostřednictvím různých aplikací v mobilním telefonu. Děláme dobře?
Aplikace určitě nejsou žádné zlo, jak je to bohužel někdy prezentováno, ale je potřeba k nim přistupovat do jisté míry s pokorou a neskočit hned po první možnosti, kterou jim to vyplivne. A stejně tak bohužel postupují i při určování hub s atlasem, že určují podle obrázků. Ale velmi důležitý je u hub popis, kde jsou popsány ty nejdůležitější významné znaky.

A pokud v létě podle fotografie určíte houbu, kde je jasně napsáno, že roste jen v zimě, třeba v listopadu nebo v prosinci, tak asi někde bude chyba.

Celou radioporadnu s mykoložkou Terezou Tejklovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.