Jan Samšiňák daroval jičínskému muzeu Šolcův statek, vzácnou stavbu lidové architektury z roku 1811
Slavnostním poklepem na desítky milionů let starý exponát loděnky začala další velká rekonstrukce Valdštejnského zámku v Jičíně a tím i modernizace jičínského Regionálního muzea a galerie, které na zámku sídlí. Znamenalo to mimochodem vyklizení celého muzea, což muzejníci dělají, řekl bych, asi tak jednou za život.
Určitě to vše také vyžaduje pevné nervy. Na to se zeptáme ředitele Regionálního muzea a galerie v Jičíně Michala Babíka. Kde bychom vás v těchto dnes našli?
V podstatě stále na stejném místě. My máme kanceláře na Valdštejnském jičínském zámku a ona rekonstrukce se týká pouze návštěvnické části, to znamená stálé expozice, recepce, vstupní haly, výstavní chodby, která slouží pro dočasné výstavy atd. Takže kanceláře a sídlo máme stále stejné.
Kolik jste toho museli vystěhovat a přestěhovat?
Máme zhruba 120 000 sbírkových předmětů. Ale upřímně řečeno, nemám spočítáno, co vše se muselo stěhovat. Probíhalo to zhruba od října do konce loňského roku, tedy asi tři měsíce. Skoro vše stěhovali zaměstnanci muzea, je nás zhruba 20, z toho velkou většinu tvoří ženský kolektiv, takže především kolegyně byly zapojeny. Někdy to bylo až komické, protože některé kolegyně pracovaly při bourání expozice s nástroji typu pajcr a podobně. Ale zvládli jsme to, předměty jsme přestěhovali do prostoru zbývajících volných prostor Valdštejnského zámku a také do depozitáře v Robousích, který máme k dispozici asi tři roky.
Návštěvník začne po rekonstrukci prohlídku v nejnovější době a půjde proti proudu, do minulosti. Poslední místností bude pravěk.
Michal Babík, ředitel Regionálního muzea a galerie Jičín
Které vaše sbírky patří k těm největším?
Asi ta archeologická. Ale nedá se říci, že je největší objemově, protože si asi umíte představit, že archeologie jsou prostě většinou střepy, kosti a tak podobně. Je to uloženo v banánových krabicích, ale v podstatě ty počty jsou největší. Pokud bychom se bavili o objemu, tak jsou to sbírky, řekněme, lidového nábytku, uměleckých řemesel, to znamená skříně, truhly a tak podobně.
Čtěte také
Rekonstrukce začala poklepem na loděnku. To je vzácný historický artefakt?
Jednoduše řečeno, je to trilobit. My jsme chtěli trošku ozvláštnit onen slavnostní akt, když jsme předávali slavnostně staveniště stavební firmě, která teď pracuje v našem zámku. Přemýšleli jsme, na co poklepat, a zvítězila v rámci nějakého referenda právě loděnka.
Jak dlouho celá rekonstrukce potrvá? A jak to bude vypadat, až bude hotovo?
Máme připraven projekt jednak stavební, o ten teď jde především. V únoru nastoupila stavební firma, která má na stavební úpravy 14 měsíců. Nicméně je to doba, která se může změnit směrem do budoucna, protože se pracovníci pohybují v areálu kulturní památky, mohou tam najít například historické omítky, takže se může vše zdržet. A následně budeme ještě vybírat firmu, která se postará o výstavní část. Ta, jednoduše řečeno, nainstaluje vitríny a světla.
Šolcův statek má dva výstavní prostory, které budeme nadále udržovat v tomto duchu. Tedy budou tam výstavy, vše chceme zachovat.
Michal Babík, ředitel Regionálního muzea a galerie Jičín
Taky chystáte nějakou zcela novou a moderní stálou expozici?
Ano. Máme už to samozřejmě vyprojektováno a vymyšleno. Bude to ozvláštněné tím, že návštěvník začne prohlídku v nejnovější době a půjde proti proudu, do minulosti. Takže poslední místností v rámci prohlídky bude pravěk. Ovšem muzeum chceme zachovat tak, jak jsme jej měli, tedy hravé, interaktivní, nicméně bez použití nějakých moderních nebo módních technologií. Bude stále sázet na interaktivitu spjatou s rozpohybováním a aktivitou návštěvníka a jeho přemýšlením.
Čtěte také
Jaká je historie jičínského zámku? My jej známe z poetických večerníčků Václava čtvrtka o Rumcajsovi.
V podstatě na místě, kde stojí zámek, už v 16. století stálo panské sídlo v době, kdy Jičín vlastnili Trčkové z Lípy. Potom na začátku 17. století vznikla nová stavba v renesančním stylu, která souvisí s panstvím Smiřických ze Smiřic. A pak asi nejzajímavějším a, řekněme, i nejkurióznějším okamžikem v historii jičínského zámku byl jeho výbuch v únoru 1620, který souvisel se sporem o dědictví Smiřických. V zámku vybuchl sklad střelného prachu a údajně tehdy zemřelo přes 40 osob. Následně v dalším období zámek připadl Albrechtovi z Valdštejna, který, jak známo, chtěl z Jičína udělat sídlo svého frýdlantského vévodství. Ovšem v roce 1634 zemřel, takže se jeho plány nepodařilo uskutečnit. Objekt má jakousi podobu z doby valdštejnské, ale potom byl ještě přestavován do klasicistního stylu souvisejícího s panstvím Trautmannsdorfů.
Regionální muzeum a galerie v Jičíně - Muzeum hry
Již od konce 19. století se tato instituce snaží získávat, uchovávat a zpřístupňovat hmotné doklady o vývoji člověka a prostředí, ve kterém žije. Sbírky a expozice zachycují nikoliv pouze kulturní a přírodní hodnoty Jičína, nýbrž dokumentují vývoj a historii celého širšího regionu Jičínska a jižní části Geoparku Český ráj.
Těšíte se, až bude vše hotovo a ocitnete se v nových, rekonstruovaných prostorách?
Samozřejmě. Těšíme se, ale teď se díváme do nejbližší budoucnosti. Pohlídat si termíny stavební přestavby a věřit, že se všechno povede v tom termínu, který je prostě daný.
Ještě bychom se měli zmínit o jedné velké události, která vás potkala. A tou je velký dar.
Ano. Právě včera jsem podepisoval s panem doktorem Samšiňákem, tedy oním dárcem, převzetí Šolcova statku. To je stavba lidové architektury z roku 1811 blízko centra Sobotky. Objekt je zajímavý tím, že v roce 1974 tatínek Jana Samšiňáka, kterého jsem zmiňoval, Karel Samšiňák, v tomto prostoru vybudoval nejstarší soukromou galerii v České republice. Tedy jde o velké gesto pana doktora Samšiňáka, že daroval celou nemovitost Královéhradeckému kraji s tím, že naše muzeum se o objekt bude starat. Mohl to, jako každý jiný, prodat.
Čtěte také
Pro vás je to tedy velký závazek. Jaké máte plány se Šolcovým statkem do budoucna? Protože v tomto historickém stavení se odehrávaly nejrůznější akce, hodně to tam žilo.
Přesně tak. Jako žilo to kulturně, jsou zde dva výstavní prostory, které budeme nadále udržovat v tomto duchu. Tedy budou tam výstavy, vše chceme zachovat a dodržet tak, jak to měl pan Samšiňák naplánováno. Letos tam budeme mít výstavu výtvarníka a skláře pana Štohanzla, dále jsou naplánované výstavy fotografické atd.
A co galerie v jičínském zámku?
Galerie je v současné době jediný prostor, kde s návštěvníky můžeme komunikovat prostřednictvím výstav. V těchto dnech tam máme výtvarnou výstavu Zdenky Marie Novákové, která se jmenuje Vidět hudbu. A pak bych pozval určitě návštěvníky pozval na výstavu divadla bratří Formanů, kterou otvíráme 25. května a potrvá přes celé prázdniny až do poloviny září. To bude taková tradiční velká letní výstava.
Naším hostem byl ředitel Regionálního muzea a galerie v Jičíně Michael Babík. Děkuji za rozhovor.
Související
-
Konec první etapy oprav Valdštejnského zámku v Jičíně se opět posouvá a to na 31. srpna. Proč?
První etapa opravy Valdštejnského zámku skončí až 31. srpna. Vedení města schválilo další posunutí konečného termínu a také další navýšení peněz o 240 tisíc korun bez DPH.
-
Valdštejn v Jičíně se vším začal, ale nedokončil. Městská...
Dnes zamíříme trochu do Českého ráje, ale hlavně do jeho vstupní brány, do jednoho z nejkrásnějších měst naší země, do Jičína. Vezme nás tam osobně místostarosta Pe...
-
Valdštejnova alej v Jičíně je nejstarším historickým stromořadím u nás. Tvoří ji na devět set lip
Když rozkvetou lípy ve Valdštejnově aleji u Jičína v Královéhradeckém kraji, je to omamná vůně, protože v ní roste kolem devíti stovek lip. Úchvatná je ale po celý rok.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.