Igor Suvorov pomáhá stavět školu v Zamibii: I lidé z filozofické fakulty mohou přece pracovat rukama

Představte nám projekt Kashitu School.
Je to kampus střední školy a plánem je vybudovat celkem 30 různých budov ve venkovské oblasti Zambie v centrální provincii, což je hodně podrozvinutý region.

Jde o kampus střední školy a plánem je vybudovat 30 budov ve venkovské oblasti Zambie, což je hodně podrozvinutý region.
Igor Suvorov a stavba školy v Zamibii

Takže Zambie je klasická rozvojová země?
Víceméně ano, je to hodně podrozvinutý stát. Nelze ho ale srovnávat s Demokratickou republikou Kongo nebo s Centrální republikánskou republikou. Zambie je na tom výrazně lépe ekonomicky, sociálně i politicky, nikdy tam nebyly žádné konflikty. Ale když se podíváme na mapu Afriky a státy v rámci makroegionu Jižní Afrika, tak Zambie bude nejchudším státem. Samozřejmě potom je ještě Zimbabwe, ale to je hodně specifický příklad.

Čtěte také

V Africe zažijete za jeden den víc než tady za celý rok. A život se má prožít, ne jen tak proflákat

Kdo vlastně přišel s nápadem na projekt Kashitu School? Postavit v Zamibii střední školu?
V onom Kashitu existuje místní komunita, která se potkala před lety s nějakými Čechy. Zhruba do roku 2019 nebo 2020 probíhala občasná spolupráce na formátu nějakých sbírek, nějaké nutné podpory, občas tam někdo zajel. A jednoho krásného, předpokládám i slunečného dne, jak to zpravidla funguje, jiné dny tam neexistují, se místní neziskovka spojila ještě přes onu českou komunitu s ČVUT, konkrétně se studentem Petrem Čandou, který navrhl v rámci své diplomové práce koncept vybudování kampusu za využitím tradiční technologie a přírodních materiálů.

Prostě klasicky pracovat s tím, co tam mají k dispozici na místě.
Něco dovážet samozřejmě nemělo naprosto ekonomický smysl. Je lepší jít za nějakými Turky nebo Číňany a nakoupit klasické betonový cihly, které stojí v přepočtu třeba 2 Kč a z nich stavět. Aktuálně máme postaveny dvě budovy. První vznikla za podpory rozvojového programu OSN v roce 2023, kde jsme rozjeli truhlářskou dílnu pro praktickou výuku truhlařiny pro místní muže a kluky. A druhý objekt jsme postavili minulý rok, tomu říkáme multifunkční rodinný dům. A proč se musí nacházet na pozemku školy? Odpověď je velmi jednoduchá. V Kashitu je jen jedna základní škola a nejbližší střední škola se nachází 50 km daleko v nejbližším městě Kapiri Mposhi, což je takový dopravní uzel pro kamiony ze severu na jih. Zpravidla se tam dováží měď a jiné suroviny.

V Zambii jsou nejvíce usměvaví lidi, které jsem kdy potkal. A jsou hodně autentičtí. Ten úsměv a emoce. Pro mě to bylo hodně nové.
Igor Suvorov a stavba školy v Zamibii

A onen rodinný dům proč?
Protože potřebujeme ubytovávat učitele a také studenty, abychom předešli tomu, že by museli dojíždět, což je velmi obtížné. Mít dopravní prostředek, nějaké auto v regionu, který je vyloženě chudý, je pro tradiční farmáře nebo lidi žijící ve venkovských oblastech, nedovolitelná rozkoš. Tím pádem my ty lidi dostaneme na kampus, kde budu mít semestrální nebo trimestrální výuku a mohou žít na pozemcích kampusu.

Čtěte také

Matěj Břeský pomáhá dětem v Africe: Teď jsme tam postavili tak luxusní kurník, jaký nikdo jiný nemá

Jak na vás Zambie zapůsobila? Protože vy jste tam žil půl roku?
Původně jsem tam byl v roce 2022 díky výjezdnímu programu na filozofické fakultě půl roku a pak jsem se tam vrátil minulý rok ještě na měsíc a půl. A Zambie na mě zapůsobila tak, že jsem asi druhý nebo třetí den psal své bývalé přítelkyni, že se tam cítím jako doma. Že jsem skoro místní. Takže to bylo fantastické. Půl roku jsem neměl stres, i když svět byl plný různých negativních zpráv. Válka, mobilizace a podobně.

Musíme ještě posluchačům vysvětlit, že vy jste Rus.
Ano, jsem Rus, dlouhodobě žijící v Čechách. Už 12 let. A Zamibií jsem byl maximálně očarovaný. Sluníčko, barevní lidé i oblečení, usmívají se, muzika. Cítil jsem se vyloženě svobodný, protože jsem mohl dělat absolutně všechno, co jsem chtěl. A už v tom roce 2022 jsem se zapojoval do různých projektů s místními organizacemi a pracoval jsem třeba s lidmi v ghettu každou sobotu. Nejdřív se na mě dívali, kdo je ten muzungu, ten bílej? Ale pak už říkali, to je náš muzungu, ten je o.k.

Tedy lidé tam žijí bezvadní?
Absolutně, to jsou nejvíce usměvaví lidi, které jsem kdy potkal. A jsou hodně autentičtí. Ten úsměv a emoce. Pro mě to bylo hodně nové, i všechny dotyky a tak. Zastavíte se s někým na ulici a zakecáte se na hodinu.

Zaměřujeme se na řemesla a praktické dovednosti, které vedou k výdělku. Truhlaření pro kluky a šití pro ženy. A také včelaření.
Igor Suvorov a stavba školy v Zamibii

Jaký byl váš konkrétní úkol na stavbě školy?
Jelikož jsem se zapojil do projektu až v pozdějších fázích, dlouho to trvalo a řešil jsem nějaké své plány, tak jsem se zaměřil především na média a publicitu celého projektu. Prostě PR. Studoval jsem afrikanistiku, což nemá nic společného s architekturou nebo s nosnými konstrukcemi. To byla první část projektu.

Čtěte také

Ondřej s Markétou procestovali Unimogem z roku 1961 Afriku. 6 m² prostoru, 138 cm výšky a 20 000 km

Ale pak jste se pustil také přímo do stavby.
Přesně tak. I lidé z filozofické fakulty mohou pracovat rukama.

Takže dáváte cihlu k cihle a stavíte?
Je to tak. A pak jsem se zaměřoval na sociální stránku, snažil jsem se vybudovat nějaký model sledování dopadu, jakým způsobem to, co tam děláme, přispívá místnímu rozvoji. Je dobré postavit barák, ale nemá to smysl bez vedlejší infrastruktury. Bude to budova, která se nebude využívat tak, jak jsme to naplánovali. A když máte nějaký místní vhled, pak všechny potřeby komunity, to, co stavíme, vychází že žádostí komunity. Nemůžeme diktovat, že to jediné řešení je správné. Naopak musíme místní do toho procesu vtáhnout a kultivovat spojení mezi domy, technologií a místními lidmi.

Hotovo má být v roce 2030?
To je taková zákeřná otázka, protože v roce 2030 chceme spustit výuku. Ale pokud zítra na nás spadne pár desítek milionů českých korun, tak samozřejmě dokončíme kampus do toho roku 2030. Ale vzhledem k objemu práce, zbývá nám ještě 28 budov. Pokud postavíme jednu budovu za rok, tak je to práce na 28 let. Je to krásné, ale trošičku nepraktické.

Čtěte také

V horku jsem se chladil tím, že jsem šlapal dál. Tadeáš Šíma projel Afriku na kole

Každopádně v roce 2030 chceme startovat s prvními třídami, i když kampus ještě nebude na 100 procent hotový. Zaměříme se na praktickou výuku a to z jednoduchého důvodu. Samozřejmě je dobré mít všeobecný přehled z nějakého školního programu, ale pokud ty znalosti nejsou aplikovatelné a nejsou pracovní místa, nejsou možnosti, jak je využit, tak ty znalosti nepřináší požadovanou hodnotu. Proto se zaměřujeme na řemesla a praktické dovednosti, které jednoduše vedou do výdělku. Třeba truhlaření pro kluky nebo pro muže obecně a šití pro ženy. A také včelaření. Protože v Kashitu ze zhruba 20 000 lidí je asi 1 500 včelařů a dělají vynikající med. Chceme jejich znalosti posunout ještě o kousek dál a předávat je žákům. Protože včelaření je nejvíce dostupný způsob, jak si vydělávat v Zambii.

Naším hostem byl bývalý student politologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a také člen týmu projektu Kashitu School Igor Suvorov, který pomáhá stavět střední školu v Zambii v Africe. Moc děkuji za rozhovor.