Matěj Břeský pomáhá dětem v Africe: Teď jsme tam postavili tak luxusní kurník, jaký nikdo jiný nemá
Záchranář z Jičínska Matěj Břeský pomáhá chudým a nemocným dětem v Africe. Tentokrát se chystal do Tanzanie na svoji listopadovou misi, ze které se před pár dny vrátil. Co všechno se během poslední cesty do Afriky povedlo?
Tak jaké to bylo v Africe, hodně se toho povedlo?
Jako vždy to bylo úplně super. A podařilo se nám v podstatě dosáhnout všech cílů, které jsme si stanovili s tou mojí partičkou, která do Afriky se mnou vyrazila.
Co bylo tím hlavním cílem?
Hlavním cílem bylo vytvořit kurník pro pár slepiček v dětském domově Destiny. Kurník tam sice byl, ale takový hodně africký. Tady v nových prostorech nic takového nebylo a přišlo mi, že to tam chybí. Po diskuzi s ředitelem nadace jsme se rozhodli, že to zainvestujeme a postavíme kurník nový. Protože nejen v soběstačnosti vajec a zdrojů potravy je to pro ty děti dobré. Mají potom v sobě pocit, že se mohou o něco starat. Prospívá to jejich vývoji.
Hračky vždy dětem do Afriky přivezu. Nicméně stavební úpravy a velké investice v tom dětském domově jsou pro ně důležitější.
Matěj Břeský, záchranář a zakladatel nadačního fondu Tembo
Jak je těžké postavit v Africe dokonalý kurník evropských standardů?
Zase tak náročná věc to není. Pokud člověk už ví, kde na to sehnat prostředky a věci. Nám se podařilo díky sponzorům dostat na místo spoustu nářadí z Čech, takže jsme si ušetřili práci sháněním vrtaček a podobných věcí. Už jsem tam měl předobjednané dřevo, protože tam mám kamaráda Franka, který v tomto moc pomáhá. Když jsme přijeli, většinu materiálu už jsme měli připravenu. Každý už někdy viděl nějaký kurník, ale až těsně před odjezdem mi zavolal Štěpán Javorčák, což je specialista na kurníky, pozval mě k sobě domů a ukázal mi typové možnosti kurníků. Na základě této zkušenosti jsme postavili kurník, který v Africe nemá obdoby.
Čtěte také
V čem jsou vymoženosti takového moderního kurníku?
Spíš začnu tím, že typický kurník pro Afriku je dřevěná budka a v ní slepice nějak žijí. Náš kurník už má přesně na míru rozestavěná bidýlka mezi sebou, aby navzájem na sebe slepice neútočily. Má tři snůšková místa a dokonce má automatická dvířka, která se s východem slunce otevřou a se západem zase zavřou. Kolem kurníku jsme ještě postavili takovou klasickou voliéru.
Takže luxusní kurník v Africe, který široko daleko nikdo jiný nemá.
Myslím si, že ne.
Matěji, vy jste se jako záchranář dostal poprvé do Afriky. Můžeme to připomenout?
Ano, poprvé to bylo přes 10 - 11 lety, kdy jsem se jako záchranář dostal do Addis Abeby v Etiopii.
Pak jste založil nadační fond Tembo, díky kterému se pomoc nemocným a postiženým dětem v Tanzanii dostává přímo ke konkrétním lidem. Vy se do toho dětského domova vracíte pravidelně, kolik cest to už bylo celkem?
Myslím, že pět.
Čtěte také
Potkáváte se s místními lidmi, dobře znáte tamní děti. Bylo cílem vaší mise potěšit dárkem i nějaké konkrétní dítě? Protože vždy jim přivezete i hračky.
Hračky už většinou nejsou úplně smyslem těch cest, ale každopádně vždy se najde trochu místa na nějakou potěšující věc, kterou jim přivezu. Nicméně stavební úpravy a velké investice jsou v tom dětském domově důležitější. A pak jsou takové dílčí, drobné cíle. Na jaře jsem Bensonovi, což je kluk s dětskou mozkovou obrnou, který tam žije s maminkou a dalšími dvěma sourozenci, přivezl invalidní vozík. To už je druhé dítě, které od nás dostalo invalidní vozík. Návštěva je spojená pokaždé s nějakou krátkou procházkou a nákupem základních surovin pro jejich maminku, aby se mohla starat. Ušetříme z jejího rozpočtu, plus ještě ji finančně založíme třeba na další měsíc.
Čtěte také
Tedy další mise je splněná a už máte určitě v hlavě plány na tu příští. Co budete vymýšlet?
Ještě minulý týden jsem neměl pořádně představu, ale teď už vím. V nadaci Destiny je jedna místnost, které se říká senzitivity room, což je místnost pro autisty, kde hraje příjemná hudba, nicméně ta místnost je v hrozném stavu. Takže bych chtěl vylepšit tuhle místnost, vymalovat, sehnat nové matrace, aby tam děti byly v přívětivějších podmínkách. Ale záleží na tom, jak se vyvine situace s koronavirem, protože bych musel jít potom do karantény. Jinak bych už za normálních okolností měl koupenou letenku. Mockrát děkuji za pozvání do studia a na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří podporují nadační fond Tembo. Zvlášť bych chtěl poděkovat Marcelovi Doubravovi a Mírovi Ouzkýmu, že do toho se mnou na podzim šli. Mockrát vám za to děkuji, kluci.
Celý rozhovor s Matějem Břeským o pomoci Africe si můžete poslechnout v audioarchivu.
Související
-
Drsný každodenní život Afriky prožívá už 13 let s tamními obyvateli česká klinika Itibo v Keni
Dnes vás čeká cesta do africké Keni, kde už léta působí česká klinika pod humanitární organizací ADRA. Tu si oblíbili nejen tamní pacienti, ale i čeští lékaři a studenti.
-
Po Africe s Emilem Holubem a afrikanistkou Marií Imbrovou. Ztroskotání v peřejích, přepadení, nemoce
V Holicích začala životní cesta Emila Holuba. My jsme se ale tentokrát za cestovatelem vypravili s mikrofonem jen kousek od dalšího místa, kde Emil Holub bydlel.
-
Hana Hindráková: „Běloch je v Africe chodící bankomat. Ale kdybych tam žila, budu se chovat stejně“
Spisovatelka a trutnovská rodačka Hana Hindráková vydala svoji nejnovější knihu, která se jmenuje Svítání nad savanou s podtitulem Než se rozední, zbývá jen poslední tanec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.