Hradecké minuty! Morová epidemie z roku 1599

O jejích následcích se dochoval pamětní záznam připojený k morové písni v Českém kancionálu, tedy ve zpěvníku, svatodušského literátského bratrstva. Autor tohoto pamětního záznamu - písař Tobiáš Dačický - uvedl, že v Hradci zemřelo kolem 4500 lidí. Připomeňme, že město mělo mít podle odhadů kolem 7000-8000 obyvatel.

Čtěte také

Hradecké minuty! Morové epidemie v Hradci Králové

Byla-li by zpráva pravdivá, znamenalo by to, že se populace města zredukovala přibližně na polovinu. Tedy zhruba každý druhý by nákaze podlehl. V dosavadní odborné literatuře byly nejednou vysloveny pochybnosti nad takovýmto číslem. Protože se dochovalo několik velmi zajímavých pramenů, byť střípkovitě, pustila jsem se shodou okolností v době covidové pandemie do skutečně detektivního pátrání a ověřovala, zda je možné zprávě věřit.

Předně bylo zjištěno, že Tobiáš Dačický byl přímý účastník morového mření, kterého je možno považovat za věrohodnou osobu. Zvláště ze Švendových dějin byly poskládány chronologicky události, které dokládají postupnou gradaci demografické katastrofy, jež vrcholila na přelomu srpna a září, kdy denně umírala téměř stovka lidí.

Čtěte také

Hradecké minuty! Hradecké hřbitovy v době předbělohorské

Byť známe obecná dobová zdravotní opatření, kdy se měla v případě výskytu moru omezovat veřejná shromáždění, zdá se, že se situace ve městě zcela vymkla kontrole a představitelé města na prevenci svým způsobem rezignovali, neboť mor již byl všude: dokládá to nejen hojně navštívený pohřeb primase Martina Cejpa z Peclinovce, ale i povolení tržní činnosti v době zářijového jarmarku.

Hradečtí nebyli žádní diletanti! Z jiných morových epidemií šířících se ve městě víme, že jarmark nepovolovali a prováděli též kontrolu v branách. Epidemie z roku 1599 se zapsala černým písmem nejen do hradeckých dějin, ale velkou úmrtnost zaznamenala i další královská města, jako Staré Město pražské nebo Kutná Hora.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.