Hradecké minuty! Město Hradec Králové jako vrchnost I

Šosovní vesnice mohly být skutečné vsi, ale mohlo se jednat i o osady či zemědělské dvory v okolí města.

Čtěte také

Hradecké minuty! Hradecké středověké kláštery

Zejména husitské války vytvořily podmínky pro zisk zabaveného církevního majetku, a i v případě Hradce si tak město začalo vytvářet systematičtěji své městské panství, jehož součástí byly už i poddanské vesnice.

Protože půda byla symbolem politické moci, vidíme na přelomu 15. a 16. století, v době vrcholících sporů mezi šlechtou a královskými městy, že snahy získat pozemkový majetek zintenzívněly. V této souvislosti došlo též k převodu šosovních vsí, jejichž obyvatelstvo mělo výhodnější právní postavení, na poddanské. Nic neobvyklého!

Takto si zápis do desk zemských, soudních knih vedených u zemského soudu, zařídila naprostá většina královských měst. Před polovinou 16. století se Hradeckým podařilo vytvořit celek o velikosti 43 a části jedné poddanské vesnice, k nimž mj. náležely i lesy a rybníky. Bylo to jedno z největších městských panství v Čechách!

Čtěte také

Hradecké minuty! Tajemství stavby Bílé věže

Aktivní účast v protihabsburském odboji z let 1546-1547 namířeném proti Ferdinandovi I. se však Hradeckým nevyplatila: rozsáhlé politicko-hospodářské sankce obsahovaly mj. zabavení městského panství. Hradečtí měli smůlu, že si obratem začaly brousit zuby na některé vesnice okolní vrchnosti, především pak pardubičtí Pernštejnové.

Těm se podařilo část hradeckých vesnic získat. Protože ztráta pozemkového majetku ztížila fungování města, vymohli si Hradečtí na panovníkovi několik vesnic, z jejichž zisku měly být financovány kostely a špitály. Po několikaletém úsilí se městu podařilo ještě několik vesnic odkoupit a vytvořit si panství s 16 vesnicemi.

Např. Třebeš jim Pernštejnové prodali třikrát dráž, než ji získali od krále. Zkrátka intriky nebyly cizí ani době předbělohorské!

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.