Hradecké minuty! Morové epidemie v Hradci Králové

Čtěte také

Hradecké minuty! Hradecké hřbitovy v době předbělohorské

Objeví-li se v písemných pramenech zmínka o morové nákaze, je ovšem pro historiky nejednou velmi nesnadné rozpoznat, zda se jednalo o nějaké závažné onemocnění s vyšší úmrtností, které bylo takto obecně lidmi označováno, nebo zda šlo o konkrétní chorobu způsobovanou bakterií Yersinia pestis. Tento mor napadal kromě člověka i některá zvířata, zvláště pak dobytek. K rozpoznání typu onemocnění je tak třeba více informací, které ideálně zmiňují i příznaky, jimiž lidé či zvířata byli postihováni.

Sledování morových epidemií v Hradci je bohužel významně komplikováno nedostatkem dochovaných pramenů. Proto můžeme jen tušit, že se už v období středověku mor v Hradci podobně jako jinde objevoval, a to v určitých nepravidelných intervalech. Někdy můžeme morové mření vytušit i z určitých náznaků.

Čtěte také

Hradecké minuty! Hradecké špitály I

Tak např. ve Švendových hradeckých dějinách, psaných autorem na přelomu 18. a 19. století, tedy před drastickými úředními skartacemi písemného materiálu, je k roku 1521 autorem bez bližšího osvětlení vyzdvižen vyšší počet zbožných odkazů k hradeckým kostelům či špitálům.

A právě výrazný nárůst zbožných odkazů bývá jedním z velmi dobrých signálů šíření morové nákazy, neboť kšaftující si touto cestou zajišťovali spásu duše a usilovali o důstojné pohřbení. Obávali se totiž v případě velkého nárůstu zemřelých hromadných pohřbů do jednoho hrobu.

Dodejme, že se v Čechách opravdu v letech 1520-1521 šířila velmi silná morová nákaza, které zdá se neuniklo ani obyvatelstvo Hradce Králové. Absence pramenů však neumožňuje události rekonstruovat. Až střípkovitě dochované prameny ze závěru 16. století přinášejí pohled na Hradec zasažený fatálním způsobem morem: příště se proto vydáme do roku 1599, kdy Hradec postihla skutečná demografická katastrofa.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.