Hradecké minuty! Hradecké středověké kostely III aneb Stavby na předměstích Hradce Králové

19. červenec 2025

V rámci dnešního setkání završíme putování po hradeckých středověkých kostelech. Po vzniku Hradce se počet církevních objektů navýšil nejen na návrší nad soutokem, ale i pod ním, na postupně se formujících hradeckých předměstích. 

Čtěte také

Na Pražském předměstí vznikly jako farní kostely chrámy sv. Mikuláše, sv. Petra, zřejmě sv. Vavřince a v neposlední řadě sv. Jakuba při komendě řádu německých rytířů, kteří obhospodařovali i špitální kapli sv. Alžběty. Kromě nich byly vybudovány kostely sv. Štěpána, sv. Kříže a sv. Václava, zajišťované některým z okolních farářů.

Při klášteře dominikánů fungoval kostel Panny Marie, při klášteře dominikánek kostel sv. Jiří. Doložen je i špitální kostel sv. Anny. Na Mýtském předměstí fungoval špitál s kostelem sv. Antonína, farní kostel sv. Martina a též kostelík sv. Václava. V závěru středověku vznikl na dnešním Novém Hradci Králové kostelík sv. Jana Husa.

Dodejme, že většina středověkých kostelů zanikla v době husitských válek.

Čtěte také

Vyšší počet kostelů a kaplí je odrazem nejen větší koncentrace obyvatelstva kolem hradeckého návrší, ale je i dokladem počátečních složitějších majetkových vztahů ve městě a na předměstí.

S ohledem na pronikavé změny v předměstském prostoru, zvláště pak v souvislosti s výstavbou pevnosti a po jejím zrušení v souvislosti se vznikem nové zástavby, nejsme v případě některých kostelů schopni určit jejich polohu.

Z potvrzených lokalizací tedy alespoň výběrově uveďme, že kostel sv. Mikuláše se nacházel v místech dnešního náměstí 28. října, kostel sv. Vavřince pod jihozápadním cípem hradeckého návrší na rozhraní třídy Československé armády a Komenského třídy.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.