Hradecké minuty! Hradecké špitály I

Čtěte také

Hradecké minuty! Hradecké středověké kláštery

Např. v hradecké listině z roku 1379 týkající se založení špitálu sv. Antonína je jako důvod vzniku instituce uvedeno, že ve městě leží na ulicích a na hřbitovech chudí lidé, a proto jim má založení špitálu pomoci od bídy. Tento stav byl obecně jedním z důsledků koncentrace obyvatel ve městech i velkých rozdílů mezi společenskými vrstvami.

Následkem těchto procesů narostl počet chudých, žebráků a lidí bez domova, o které se neměl kdo postarat. Proto se součástí měst stávaly právě špitály, které převzaly úlohu pozdějších starobinců a chudobinců, přičemž péče o zdravotní stav nebyla prioritou.

Pro měšťany se staly projevy milosrdenství nejenom manifestací správných křesťanských postojů i solidarity s ubohými postiženými a prostředkem k dosažení vlastní spásy, ale také sloužily ke zvýšení a upevnění jejich společenské prestiže. A kolik bývalo obvykle v našich městech špitálů?

Čtěte také

Hradecké minuty! Hradecké středověké kostely III aneb Stavby na předměstích Hradce Králové

I v královských městech nejčastěji jeden či dva. Pouze ve větších městech jich vznikalo více.

To je i případ středověkého Hradce, kde s ohledem na význam i jeho lidnatost postupně vznikly čtyři špitály: na Pražském předměstí špitál s kaplí (později kostelem) sv. Anny a špitál s kaplí sv. Alžběty u kostela sv. Jakuba, který patřil řádu německých rytířů, na Mýtském předměstí špitál s kaplí (později kostelem) sv. Antonína a leprosárium s kaplí (později kostelem) sv. Pavla, kde byl útulek pro malomocné, u nichž mohlo docházet vlivem onemocnění leprou až k znetvoření obličeje a končetin.

A jak takový špitál vypadal a jak fungoval, to si povíme příště.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.