Gočár, Vávra a Wenke = Cena Gloria musaealis pro skvělou rekonstrukci Městského muzea v Jaroměři
V pražském Obecním domě byly slavnostně vyhlášeny výsledky 22. ročníku soutěže muzeí s názvem Gloria musaealis a na úžasném 3. místě se v celorepublikové konkurenci v kategorii Muzejní počin roku objevilo Městské muzeum v Jaroměři, které cenu získalo především za úžasnou rekonstrukci Wenkeova obchodního domu, kde muzeum sídlí.
Ředitel Městského muzea v Jaroměři Rudolf Havelka je dnes naším hostem. Blahopřeji k tomu úžasnému úspěchu v celostátní soutěžií. Jaké to bylo, když jste si v Praze v Obecním domě ve Smetanově síni přebíral ocenění?
Děkuji za gratulaci. Byla to pro nás velká nervozita samozřejmě, protože té ceny si velmi vážíme. Je to v podstatě taková hlavní oborová cena, protože komise, která objíždí opravdu několik desítek muzeí každý rok, zná ty nejlepší expozice v republice a dokáže velmi objektivně posoudit kvalitu výsledku. Tedy i třetí místo je pro nás opravdu velkým úspěchem.
Rekonstrukce se moc povedla. Máme více prostoru pro výstavy a byl rekonstruován i dvůr, do té doby veřejnosti nepřístupný.
Mgr. Rudolf Havelka Ph.D., ředitel Městského muzea v Jaroměři
Rekonstrukce Wenkeova obchodního domu, kde má Městské muzeum v Jaroměři své sídlo, trvala necelé tři roky a autorem projektu je známý architekt David Vávra.
Ano, rekonstrukce stála s vícepracemi okolo 30 milionů korun včetně vnitřního vybavení a nových expozic.
Čtěte také
Jak se vám povedlo získat Davida Vávru pro tuto zásadní rekonstrukci Wenkeova domu?
Naše první spolupráce s panem architektem Vávrou byla na renovaci umělecké expozice. To bylo ještě před samotnou velkou rekonstrukcí. A pan architekt, když viděl, v jakém stavu muzeum je, tak hned začal začal zjišťovat, jestli jsou nějaké dotační možnosti. A zjistili jsme, že sice jsou, ale termín je velmi šibeniční. Museli jsme velmi rychle připravit dokumentaci. Naštěstí se to celé podařilo, byť opravdu ta příprava byla někdy poměrně napínavá právě z důvodu časového presu. Také jsme se trefili do covidu a do války na Ukrajině, což nás ovlivnilo tím, že stavební firma měla k dispozici méně dělníků.
Wenkeův dům je velmi slavná stavba, protože ji ve svém raném období architektonicky vystavěl Josef Gočár.
Ano. Josef Gočár tehdy byl ještě velmi mladý a v rodinné korespondenci se o něm hovoří jako o Jožovi Gočárovi z Prahy. Takže i pod originálními plány, které opravdu kreslil Gočár, je podepsán místní stavitel Máša, protože Josef Gočár ještě neměl takovou autoritu, aby podepsal plány na výstavbu Wenkeova domu.
Hlavní budova je národní kulturní památkou, tam nebyly možné architektonické výstřelky. Nádvoří ale má rukopis gočárovský i vávrovský.
Mgr. Rudolf Havelka Ph.D., ředitel Městského muzea v Jaroměři
Musíme ještě říct, kdo si objekt ve stylu pařížských a možná také amerických obchodních domů nechal postavit. Je to pan obchodník Wenke.
Stavebníkem byl adoptivní syn zakladatele firmy Alberta Wenkeho, Jozef Wenke. On opravdu procestoval celou Evropu a chtěl mít v Jaroměři krásný obchodní dům. Nelíbily se mu už takové ty tradiční secesní, řekněme, obchodní domy, chtěl modernu. A plán, který se mu velice zalíbil, vypracoval až architekt Gočár.
Čtěte také
Dům otevírali v roce 1911. Co tenkrát prodávali v obchodním domě?
V obchodním domě prodávali především vybavení domácností, hračky, ale měli i svoji automobilovou sekci, která vlastně vydržela nejdéle. Živnost byla ukončena až v 50. letech 20. století. Provozovali tam autoškolu, opravny a měli hlavní výrobu svého, nazývali to mušlařské zboží. Což bylo v podstatě papírenské zboží různě ozdobené mušličkami a korálky. Ale byly to třeba i zdobené krucifixy, různé rámečky na fotografie, na co si vzpomenete, to zdobili mušličkami. Obchodní dům měl i velmi rozvinutý zásilkový obchod.
Jak dlouho sloužil dům obchodu?
Oni bohužel nepřežili velkou hospodářskou krizi ve 30. letech. Potom byl dům uzavřen, naštěstí ho získala jaroměřská záložna, takže nebyl nějakým způsobem zničen a nepřišel pak do soukromých rukou. Už od konce 40. let tam bylo muzeum.
Čtěte také
Necelé tři roky trvala rekonstrukce, jejímž autorem je známý architekt a herec David Vávra. Jak se vše povedlo?
Domnívám se, že se rekonstrukce opravdu moc povedla. Máme daleko více prostoru pro výstavy. Ve Wenkeově domě chyběla stálá expozice rodiny Wenkeových, teď ji v přízemí máme, je tam i dětská dílna, celá expozice byla vymýšlena s tím, aby tam rodina s dětmi strávila příjemně alespoň hodinku. Je tam pořád co dělat i rukama. Pak nám přibyly dva velké výstavní sály pro proměnlivé výstavy a byl také rekonstruován dvůr, který do té doby nebyl veřejnosti přístupný. Muzeum je bohatší i o podkrovní sál, kde probíhají přednášky nebo různé menší konference. Tedy muzeum se velmi významně proměnilo, jeho výstavní plocha se zdvojnásobila. Ale stopa rodiny Wenkeových tam zůstává velmi výrazná. Jsou tam repliky prodejních regálů, máme poměrně hodně i původního zboží, protože se nám podařilo navázat kontakt s rodinou a dostali jsme darem velké množství autentických předmětů.
Jde o skvostný intimní gočárovský prostor. Většina lidí zůstane stát už ve vchodových dveřích a užasle se kochá.
Mgr. Rudolf Havelka Ph.D., ředitel Městského muzea v Jaroměři
Takže pan architekt Vávra ctil rukopis Josefa Gočára a k rekonstrukci přistupoval s citem.
Určitě. Hlavní budova je národní kulturní památkou, takže tam nebyly možné nějaké architektonické výstřelky, v tom dobrém slova smyslu. Pan architekt měl volnější ruku na nádvoří, které není součástí kulturní památky. Tam je rukopis jak gočárovský, tak vávrovský, pokud to tak mohu říct. A druhá související budova také není památkově chráněna, tam máme depozitáře a zázemí.
Co vás osobně na té budově fascinuje? Protože je to opravdu nádherný objekt.
V současné době je to velký kontrast mezi nechvalně proslulou Husovou ulicí, která je stále hlavním průtahem Jaroměře, což se snad už během několika měsíců změní. Z té rušné, zaprášené ulice vstoupíte do opravdu skvostného intimního gočárovského prostoru. Takže většina lidí zůstane stát už ve vchodových dveřích a užasle se dívá na náš proslulý strop a prostě se kochá.
Říká se, že kdo chce obdivovat ohromný, nádherný skleněný lustr, který propojuje přízemí a jednotlivá patra, má si lehnout na záda na zem.
Je to tak, protože lustr není zavěšen příliš vysoko a je poměrně masivní. Kdo ho chce vidět opravdu v jeh krásné symetrii s kazetovým stropem, tak doporučuj si lehnout a onu vzdálenost mezi vámi a lustrem tím prodloužit.
Čtěte také
Letošní hlavní turistickou sezónu zahajujete výstavou s názvem Na březích Nilu. Pojďme na ni pozvat.
Pozvu všechny velmi rád. Pro nás to byl takový trochu pokus, protože ta výstava je, řekněme, organizačně náročná. Máme ji zapůjčenou z Náprstkova muzea afrických kultur, velmi si vážíme toho, že muzeum nám důvěru dalo a vzácní předměty zapůjčilo. Výstava má nadregionální charakter, protože pokud vím, velmi dlouho tady takto důkladná výstava o egyptské kultuře nebyla.
A můžeme pozvat i na Muzejní noc, která u vás bude už příští týden 14. června v pátek.
V pátek 14. června bude naše Muzejní noc spojena právě s výstavou Na březích Nilu, takže jsou připraveny dílny, kde si děti budou moci psát na skutečný papyrus rákosovými pery a rodiče mají možnost absolvovat komentované prohlídky v 18 a 20 hodin. Bude možné si prohlédnout celý dům, včetně našeho zasvěceného komentáře. Dům má velmi příjemnou atmosféru.
Tak se přijeďte podívat do Wenkeova domu v Jaroměři, pozval vás ředitel Městského muzea Rudolf Havelka, kterému ještě jednou blahopřeji k ocenění Gloria musaealis.
Související
-
10 důvodů, proč má architekt, herec a zakladatel divadla Sklep David Vávra tolik rád Hradec Králové
Architekt, herec a zakladatel divadla Sklep David Vávra přijel do Hradce Králové besedovat o krásách krajského města. Říká, že město které nemá řeku, nic neznamená.
-
Architekt a vizionář Josef Gočár „vymodeloval“ moderní tvář Hradce Králové, salónu naší republiky
Je to přesně 140 let, co se v Semíně narodil Josef Gočár, jeden z našich největších architektů. Jeho největším životním dílem je moderní Hradec Králové.
-
Víte, že architekt Josef Gočár navrhoval také hračky?
Jednou takovou se může pochlubit muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka