Architekt a vizionář Josef Gočár „vymodeloval“ moderní tvář Hradce Králové, salónu naší republiky

Rašínovo reálné gymnázium v Hradci Králové - stavba Josefa Gočára
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rašínovo reálné gymnázium v Hradci Králové - stavba Josefa Gočára

Je to přesně 140 let, co se v Semíně narodil Josef Gočár, jeden z našich největších architektů. Jeho největším životním dílem je moderní Hradec Králové. Dílo, které svým rozsahem, kvalitou a do budoucnosti namířeným řešením nemá v českých zemích obdoby. Tohoto výjimečného muže si připomeneme s jiným architektem, vedoucím odboru památkové péče magistrátu města Hradec Králové Janem Faltou. 

Co vás první napadne, když se řekne Josef Gočár?
Josef Gočár je spojen s Hradcem Králové, byl to výjimečný člověk. A tvář Hradce Králové velmi poznamenal, tedy v tom pozitivním smyslu.

Ing. arch. Jan Falta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Josef Gočár se narodil 13. března roku 1880 v Semíně. Víme něco o jeho mládí, studiích a dospívání?
Nejprve studoval na reálce v Pardubicích, potom na uměleckoprůmyslové škole v Praze v ateliéru architekta Jana Kotěry.

Josefa Gočára přivedl do Hradce Králové a východních Čech jeho učitel architekt Jan Kotěra, který tady už realizoval významné projekty.
Ing. arch. Jan Falta, vedoucí odboru Památkové péče magistrátu města Hradec Králové

A to setkání s Janem Kotěrou bylo možná osudové setkání, ne?
To bylo jednoznačně osudové setkání, protože Jan Kotěra své žáky podporoval. Dokonce přispěl i k tomu, že jedna z prvních realizací Josefa Gočára byla prezentována ve vídeňském časopise, což se mladým absolventům architektury běžně nestává.

Jak vůbec vypadají začátky mladého architekta? A co musí všechno udělat pro to, aby jeho návrhy byly realizovány. Protože to asi také není úplně snadné. Ne každý architekt bude hned dělat velké věci.
Je to velmi obtížné, většinou to skončí mnoha studiemi, které se nerealizují. I Gočár měl nerealizovaná díla. A jeho první dílo byla rodinná hrobka Gočárových. Takže začínal s malými stavbami.

Ale on se už za studií dostal k první, pro mladého architekta, docela pěkné práci.
To byl dům v Krucemburku, takzvaná Červená vila. Je to velmi zajímavá stavba, která přináší úplně nové tvarosloví. Má sice sedlovou střechu, ale klasický, venkovský dům byste v něm nepoznal. To je první Gočárova samostatná práce.

Gočárovo schodiště v Hradci Králové

Za studií prý už také dělal nějaké projekty, sgrafitové domy v Hradci Králové?
Jeho první prací v Hradci Králové byl dům na ulici Československé armády. Fasáda byla secesní, ovšem ta zanikla. Nyní je tam obklad z 30. let minulého století. A dochovaný dům je na nároží ulice Bratří Čapků. Tam je geometrické secesní sgrafito. Takže to byla první etapa jeho secesní tvorby, kterou potom záhy opouští.

Ovšem sem do Hradce Králové Josefa Gočára nasměroval právě jeho učitel Jan Kotěra.
Myslím, že to je přesně tak, protože jednak byl Gočár z východních Čech a druhou věcí bylo, že jeho učitel Jan Kotěra, v jehož ateliéru také Gočár pracoval, realizoval pro Hradec Králové významné projekty.

Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové - stavba Josefa Gočára

Jedním z těch významných projektů, které patří neodmyslitelně k Hradci Králové, je úžasné železobetonové schodiště.
Je to schodiště na Kropáčce. Tam stála vodní věž Kropáčka. Ta byla zbourána a řešil se problém, jak propojit a zpřístupnit horní část města, tedy Velké náměstí, s tou spodní částí. Josef Gočár to vyřešil geniálně, on to vlastně jakoby otevřel a současně uzavřel. Ale nebylo to všemi úplně kladně přijato. Hned vyšla kritika v novinách. Nicméně po letech byl potom tento objekt už jen chválen.

Ale tak to někdy bývá, když přijde architekt s něčím objevným, že to nejdříve veřejnost nepřijímá. To asi také znáte?
Ano, musíte si uvědomit, že město v té době bylo prakticky jen ono Velké náměstí. A celá zástavba okolo, která vznikla na místě bývalé pevnosti, ještě neexistovala.

Pak si Josef Gočár odskočil také do Jaroměře, Lázní Bohdaneč a do Pardubic. Také musíme zmínit pardubické automatické mlýny, to je úžasná, obrovská stavba.
Každá z těch jmenovaných staveb je vlastně v jiném stylu. Takže v Lázních Bohdaneč je to stavba kubistická, což je další fenomenální styl architektury v českém prostředí. To je tamní lázeňský pavilon. Potom v Praze významný Dům U Černé Matky Boží, také kubistická stavba. Takže to byla éra kubismu.

A ony automatické mlýny v Pardubicích?
To byla stavba dokončená roku 1910, takže pro mladého architekta to byla významná zakázka. Významná realizace, kterou on mohl navrhnout a postavit.

Původní objekt mlýnů (vlevo) Josef Gočár později propojil prampouchem s velkým silem

Potom v Jaroměři slavný Wenkeův obchodní dům.
V Jaroměři Wenkeův obchodní dům, což je zase stavba z typologického hlediska velmi zajímavá, protože obchodní domy teprve začínaly.

Na jeho díle v Hradci Králové je nejpodstatnější regulační plán, který byl potom realizován významnými stavbami, na kterých se podílel.
Ing. arch. Jan Falta, vedoucí odboru Památkové péče magistrátu města Hradec Králové

Jeho životním dílem je, můžeme říct, moderní Hradec Králové. Co je to největší a nejpodstatnější, co tady Josef Gočár zanechal?
Nejpodstatnější na jeho díle v Hradci Králové je regulační plán, který byl potom realizován významnými stavbami, na kterých se také podílel.

On musel mít obrovskou vizi, když vlastně hleděl do budoucnosti. Regulační plán, to městský hradecký okruh. Musel vědět, že jednou bude důležitá doprava a je potřeba s tím počítat.
Ta vize totiž začala vznikat ještě před narozením Josefa Gočára, kdy se měla zbourat pevnost. Naši předchůdci, hradečtí radní už začali plánovat, jak se bude postupovat v tom "novém" území.

Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové - stavba Josefa Gočára

A Josef Gočár byl tím, kdo to stvořil.
Josef Gočár přišel do doby, kdy se jeho regulační plán mohl realizovat.

Ale není to samozřejmě pouze samotný regulační plán, ale také velké a významné stavby, které to vše dotvářejí. A těch je v Hradci Králové hned několik.
Je tady soubor školských staveb a to jsou velmi významné stavby, protože byly postaveny naprosto moderním způsobem. Široké chodby, spousta oken, prosvětlené prostory. Dokonce obecná škola měla terasu, na které mohly děti cvičit.

Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové - stavba Josefa Gočára

Můžeme některé ty stavby jmenovat, státní odborné školy, škola Koželužská, Rašínovo státní gymnázium.
Ta Koželužská škola byla první, ta je ještě bohatě architektonicky profilovaná pilastry a umělým kamenem. Potom následovalo Rašínovo reálné gymnázium, pavilon obecných a měšťanských škol, který měl mít ještě zrcadlovou část, ta se realizovala až po 2. světové válce. A uprostřed tohoto areálu byla mateřská škola, což je taková přelomová stavba, protože tam poprvé Josef Gočár opustil cihlu na fasádě.

To je stavba, která byla dokonce v nějakém časopise až v Japonsku?
Ano, máte správnou informaci. Tato stavba byla prezentována jak v německých, tak i v japonských časopisech v době, kdy vznikla.

A teď mi řekněte, co vy sám osobně říkáte na komplex Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové? Protože já o vás vím, že jste chtěl také vždy navrhovat kostely, viďte?
Je to úžasná stavba, protože to je kostel velmi moderní. A je to nejen kostel, je to věž, kolumbárium a vlastně také obytné budovy fary a biskupství.

Co neuskutečněné projekty Josefa Gočára? Protože těch mívají také architekti spoustu.
Jsou to projekty většinou zpočátku jejich dráhy. Tak to byl evangelický kostel pro Hradec Králové nebo Lutherův ústav, což mohla být stavba naprosto šokující v panoramatu města Hradce Králové.

Školský areál V Lipkách v Hradci Králové, postavený v roce 1927 podle návrhu architekta Josefa Gočára

Tak to mi povězte, jak by to vypadalo?
Ona byla stupňovitá a velmi, velmi vysoká. A stávající sokolská stezka bylo velké monumentální schodiště.

Tedy když si představíme tazvanou Kaplického chobotnici nad Prahou, tak by to bylo něco podobného v té době?
Až na to, že to nemělo organické tvary, bylo to tvarováno ve stylu moderny.

U jaké stavby, která má pomyslný nápis a označení Josef Gočár, se vy nejraději zastavíte, když procházíte Hradcem Králové?
Nejvíce se mi líbí onen kostel Sbor kněze Ambrože. Ale za nejhodnotnější stavbu považují onu zmiňovanou mateřskou školu. Tam by bylo dobré, aby se zase obnovila do původního vzhledu, který ztratila v 80. letech minulého století.

Teď je na místě mateřské školky jídelna.
Teď je tam jídelna. Ale nemá komín, který měl urbanistický význam a místo, aby měla budova volné terasy, tak tam děti obědvají. Doufám, že se návrat k původní podobě povede, já bych to viděl jako takový svůj úkol.

Jakub Schmidt a Ing. arch. Jan Falta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tak držíme palce. Naším hostem byl architekt a vedoucí odboru památkové péče hradeckého magistrátu Jan Falta. Moc děkuji za rozhovor a za připomínku úžasné osobnosti Josefa Gočára.
Taky děkuji, na shledanou.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související