Fotograf Petr Kleiner: Existují jen dva druhy snímků, dobré a špatné. A je jedno, čím byly pořízeny
Naším hostem je Petr Kleiner, fotograf z Hradce Králové. Představit jej ale můžeme i jako cestovatele, fanouška moderních technologií a lektora, který učí například práci s moderními programy na tvorbu grafiky. O tom všem si budeme povídat.
Čtěte také
Nejdříve vás pojďme představit jako fotografa. Co všechno zaznamenáváte? Chci se ptát na cestování, na vodu, na sport, například vaše fotografie s názvem Mobilní Indie získala titul Cestovatelská fotografie roku 2020. Je na ní skupinka Indů, kteří drží v ruce mobilní telefony. Někde jste zmiňoval, že se vám hezky fotí v Paříži, v Maroku či ve Skotsku. Kde jste fotil v poslední době?
V poslední době mě nejvíc bavila Sicílie, kde jsem měl možnost fotografovat během Velikonočních svátků. Tyto křesťanské svátky doslova prožívá celý ostrov a je to úžasné. Všichni lidé chodí v kápích, tam je fotograf jako v ráji.
Takže jste fotil především lidi? Sicílie má ale i nádhernou přírodu, krajinu i moře.
Lidé mě jako objekt pro fotografování baví nejvíc. Protože je to živé, jsou tam příběhy, to je pro mě největší inspirace.
Lidé mě jako objekt pro fotografování baví nejvíc. Protože je to živé, jsou tam příběhy, to je pro mě největší inspirace.
Petr Kleiner, fotograf, cestovatel a fanoušek moderních technologií
Pak je známé také vaše focení pod vodní hladinou. Než jste se dostal k lidem, tak jste prý fotil i vodní tvory. To vás napadlo při potápění někde v moři?
Já jsem to propojil. Dlouhou dobu jsem byl fotograf a zároveň mě bavilo potápění. Pak mi jedna modelka říká: co kdybychom fotili pod vodou? To je přece skvělý nápad. Tak jsem to odsouhlasil a začal fotit víc pod vodou. Nejen vodní živočichy, ale i modelky. A pořád mě to strašně baví.
Čtěte také
Kde hledáte náměty pro ty umělecké snímky pod vodou?
Všude možně po světě. Dívám se okolo sebe, dívám se na reklamy, na filmy, napadají mě různé věci. Někdy to jde udělat, někdy ne. Záleží na tom, jak moc je to složité a jak moc se mnou chtějí modelky spolupracovat.
Takže se potápíte vy i modelky. Jak je to technicky náročné? Vyžaduje to nějaký trénink? A v každém bazénu je možné takto fotit?
Je spousta věcí, které při tom musíte dořešit. Začnu od té první. Já mám tu výhodu, že dělám freediving, to je volné potápění na nádech, takže nemám problém se nadechnout a být minutu či dvě pod vodou. A mám tak možnost fotit. Modelky většinou tak dlouho nevydrží, ale ta domluva je vlastně jednoduchá. Já jim řeknu, co budeme dělat, ony to dělají několikrát po sobě a já na ně čekám pod vodou. A bazény, to je složitá věc. Jednak to může stát velké peníze, a také ne každý bazén je na fotografování uzpůsobený. Je to vždy o domluvě, abychom si vzájemně vyhověli a já mohl fotit.
Umělce AI rozděluje na dvě skupiny. Jedni říkají, že je to strašné a krádež. Druzí říkají: wow, je to úžasný nástroj, který mi pomáhá.
Petr Kleiner, fotograf, cestovatel a fanoušek moderních technologií
Pak je to i fotografie sportovní. Jsem velký fanoušek basketbalu, tak mě zaujal váš projektu Basketbal na dotek. Chtěl jste nafotit basket jinak, než běžné snímky ze zápasů. Jak se vám to nakonec povedlo? A jak vlastně došlo ke spolupráci s pardubickým klubem?
Já doufám, že se to povedlo dobře. Také porota Czech Press Photo měla stejný názor, ocenila celou tu sérii. Já jsem se znak s jedním ze spolumajitelů basketbalového klubu, ale roky jsme se neviděli. Pak jsme se setkali a já mu řekl, že bych chtěl fotit basketbal, ale jinak. Abych mohl být v šatnách i na na lavičce, aby to nebylo jen o samotné palubovce. V zázemí se totiž příběhy odehrávají mnohokrát mnohem intenzivněji. Slovo dalo slovo a začal jsem fotit.
Pustili vás tedy k sobě? Opravdu jste mohl fotit, co by si cizí člověk nemohl dovolit?
Bylo to parádní, domluva byla skvělá, zároveň všichni hráči k tomu skvěle přistupovali, byl tam i výborný americký trenér. Já měl malý fotoaparát a snažil jsem se být hodně potichu, hodně neviditelný. Jen takový stín. A musím říct, že po prvním nebo druhém utkání už o mně vůbec nevěděli.
Čtěte také
Vy jste zaznamenal především příběh onoho trenéra.
To jsem původně neplánoval, ale na druhou stranu jsem zjistil, že on je tak výrazná osobnost, že to nešlo vynechat. To nebylo možné udělat jinak.
Máte teď v hledáčku nějaký další sport?
Už rok běží pokračování projektu s hradeckým hokejovým klubem Mountfield, kde je to podobné pojetí. Já se chci dostat k těm hráčům a trenérům velmi blízko, abych mohl fotit, jak prožívají zápas, jak se na něj připravují. Ten koncept je velmi podobný, jen sport je úplně jiný. Hráči jsou různé individuality, někteří si se mnou hned začali tykat a povídáme si spolu. Jiní jsou víc uzavřeni do sebe, ale musím říct, že to přijetí je obecně skvělé. Jsem moc rád, že se ten projekt daří naplňovat.
Už jste si u hradeckých hokejistů vyhlédl hlavní postavu příběhu?
Je to obtížné. V zásadě si myslím, že to bude tandem hlavních trenérů, kteří fungují u toho týmu. Hodně se mi ty fotografie líbí, trochu jsem přemýšlel také o brankářích, ale tam nastávají docela dynamické změny, tak ještě uvidíme, jak to dopadne.
Modelky se mi hlásí zpátky, že focení pod vodou pro ně byla úžasná zábava. Už kvůli nim chci udělat nějakou další akci v bazénu.
Petr Kleiner, fotograf, cestovatel a fanoušek moderních technologií
Bude z těchto snímků k vidění i výstava?
Já doufám, že ano. Už jsme se domlouvali s hokejovým klubem, který by měl mít v příštím roce výročí a chce udělat velkou výstavu v Hradci Králové. Mé fotografie by měly být její součástí. Takovou první vlaštovkou je teď ročenka, kde je moje fotografie na titulní straně, z čehož mám obrovskou radost. Díky hokejovém klubu, že to takto vymysleli.
Čtěte také
Umělá inteligence je dnes obrovský fenomén. Zároveň dává fotografovi, který má trošku tvůrčí myšlení a imaginaci, možnosti, o který dříve ani nesnil. Ovšem může to být i past, protože vás to pak nepustí. Dokáže vůbec profesionální fotograf poznat obrázek vytvořený umělou inteligencí?
Už velmi těžko. Pokud je ten obrázek udělaný dobře a pokud tomu ten fotograf věnoval dostatečné úsilí, případně snímek ještě malinko doopravil v nějakém programu, tak už se to pozná opravdu hodně těžko. Podoba s realitou už je téměř stoprocentní.
Ale baví vás zkoumat a zkoušet, co to umí?
Určitě. Každý den, ale jak říkáte, je to past. Jsem tvůrčí člověk, takže mě baví zkoušet nové věci, přístupy a obrazy. Je to grandiózní.
Čtěte také
Do jaké míry může umělá inteligence umělcům pomoci?
To je velmi zajímavá otázka, protože umělce AI rozděluje na dvě skupiny. Jedni říkají, že je to strašné a že je to krádež. Druzí říkají: wow, to je úžasný nástroj, který mi pomáhá dělat spousty věcí, který jsem dělal těžko nebo nešly udělat vůbec.
Můžeme vás představit i jako lektora programů v Technologickém centru v Hradci Králové.
Je to celkové školení veřejnosti nebo firem právě směrem k umělé inteligenci. Existuje spousta programů, které umožňují mnoho věcí. Ale i používání umělé inteligence jako takové. To je fenomén, který teď proudí celým světem.
Čtěte také
A co mobilní telefon a vy? Tolerujete focení mobilem? Používáte ho někdy?
Já vždy říkám, existují dva druhy fotografií. Dobré a špatné. A v zásadě je mi ve finále úplně jedno, jestli byl snímek udělán mobilem, dronem, nebo čímkoliv dalším. Je to jedno. Buď ta fotografie funguje, má svůj vizuální příběh, nebo nemá.
Jaké jsou teď vaše další aktuální plány?
Trošku jsem zanedbával focení pod vodou, tak jsem si říkal, že musím letos opět něco nafotit. Takže to je určitě jedna z věcí, kterým bych se chtěl věnovat. Mám spoustu nápadů, dokonce už mám i modelky. Je zajímavé, že všechny modelky se mi hlásí zpátky, že to byla pro ně úžasná zábava, že by se zase chtěly fotit pod vodou. Tak musím už jen kvůli nim udělat nějakou akci v bazénu.
Říká fotograf Petr Kleiner. Děkujeme za návštěvu i za rozhovor.
Související
-
Fotograf se nemohl narodit do lepší doby, technika jde neuvěřitelně dopředu, říká Václav Bacovský
Fotograf a cestovatel Václav Bacovský říká, že ve fotografování objevil velkou vášeň. Ale až po tom, co vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na vysoké škole.
-
Halucinování. Umělá inteligence si začne vymýšlet, když nezná přesnou odpověď, vysvětluje youtuber
Pojďme se učit pracovat s umělou inteligencí. Hostem radioporadny je Václav Maněna, učitel, youtuber, lektor a spolupracovník Technologického centra v Hradci Králové.
-
Umělá inteligence je takový trošku mimozemšťan, kterého si tady sami vytváříme, říká Ing. Karel Mls
Ať už jste nadšenci do nových technologií, nebo jste spíše jejich odpůrci, umělá inteligence je trend. Znalost a ovládání AI se stává nezbytnou dovedností 21. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
