Fotograf Jaroslav Klinský: Při pohledu shora si teprve uvědomíte, jak geniálně byl Hradec navržený
Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Náš dnešní host, fotograf Jaroslav Klinský, bude ale mít možná jiný názor, protože jeho vášní je fotografování z horkovzdušného balonu. Z výšky zachycuje nejen krásy Hradce Králové, ale celého našeho kraje. A moc dobře ví, že když se díváte shora dolů, je to úplně jiný pohled, než když se díváme ze země nahoru.
Jel jste někdy na koni?
Na koni jsem ještě nejel. Takže opravdu nevím, jaké to je dívat ze sedla koně na svět.
Dělal jsem revizi hromosvodů. Přitom jsem si bral foťák s sebou na střechy a zachycoval svět okolo. Střechy totiž nabízejí jedinečný výhled.
Jaroslav Klinský, fotograf
Vy jste se ale díval z výšky na svět i v minulosti, aniž byste ještě létal balonem.
Bylo to díky mé profesi revizního technika elektro. Dělal jsem revizi hromosvodů na určitých objektech a tam jsem měl možnost se dívat na svět trochu shora. A když jsem pak začal i víc fotit, bral jsem i foťák s sebou na střechy a zachycoval svět okolo nás shora. V posledních letech jsem byl známý na Facebooku jako ten, co fotí ze střech. Protože střechy nabízejí jedinečný výhled.
Čtěte také
Jaké to bylo, když jste poprvé vzlétl nad Hradec Králové?
Protože jsem už měl zkušenosti s pohledem shora ze střech, tak jsem strach neměl. Spousta lidí má strach, že vzlétne nahoru a co se bude dít. A já také letěl hlavně kvůli focení, tak vlastně ani na nějaký strach nebyl čas. Snažil jsem se zachytit, co nejvíc půjde, protože snímky jsem používal v kalendáři nebo i někteří lidé měli zájem o můj pohled na Hradec shora. Můj první let balonem nad Hradcem byl myslím v říjnu 2015.
Jak vypadá Hradec z horkovzdušného balonu? Úplně jinak než ze země?
Přesně tak. Ale je pravda, protože dělám kalendáře Hradce Králové i Orlických hor, že někteří lidé mají rádi spíše pohledy ze země než z balonu. Protože tam musí potom na snímku většinou hledat, co kde vlastně je.
Někteří lidé mají rádi spíše pohledy ze země než z balonu. Protože tam musí potom na snímku většinou hledat, co kde vlastně je.
Jaroslav Klinský, fotograf
Ale je tam zase vidět spoustu věcí, kterých si prostě člověk ze země nevšimne.
Je to tak. Právě při tom mém prvním letu jsme letěli nad středem města, který je ohraničený řekou Labe až po Střeleckou ulicí, tak to navrhoval architekt Josef Gočár. A tam jsem si teprve uvědomil, jak on to geniálně navrhl, protože když člověk chodí po zemi, tak třeba vidí kulaté rohy, bloky baráků, ale nikdy mi nedošlo, co to znamená. Až když to uvidíte shora, tak si uvědomíte, jak geniálně a krásně byl Hradec navržený a vymyšlený. A my z toho dodnes těžíme.
Máte za sebou 13 letů balonem, 5 z nich nad Hradcem Králové, jeden z toho zimní. Dále také zimní přelet Krkonoš, zasněžené vrcholky hor. Co dalšího jste z výšky viděl tady u nás v kraji?
Byl to let okolo Potštejna, potom jsme letěli nad pastvinskou přehradou, Český ráj, organizoval jsem let z Deštné a přelet části Orlických hor, to jsme přistáli ve Velkém Poříčí u Hronova. No, bylo toho hodně.
Čtěte také
Kde se vám to z výšky líbilo nejvíc? Které nejkrásnější místo si nosíte v srdci?
To se takto nedá říct, protože mně se ty pohledy líbí vždy. Nemůžu říci, že by něco z toho bylo lepší nebo horší.
Kromě balonového focení se věnuje i focení koncertů, festivalů, přírody, lidí, takže jste univerzálním fotografem. Ale k fotografování jste se prý dostal docela pozdě, je to tak?
Ano, je to tak. Já jsem jako kluk neměl příležitost fotit, k tomu jsem se dostal, až když jsem začal chodit se svojí nynější manželkou, se kterou jsme letos 51 let. Její strýc měl fotoaparát Praktiku, takže jsem si ji od něho občas půjčoval. A pak jsem si svoji vlastní Praktiku koupil někdy v roce 1978 a fotil jsem hlavně rodinu. Děti, ženu a tak. V roce 2011 mi bylo nabídnuto fotit finále Mrs. Eurobabička, kterou pořádali manželé z Jaroměře. Nikdy jsem nic takového nedělal, tak jsem to vzal jako výzvu a od té doby jsem si zalíbil focení lidí a akcí.
Až při mém prvním letu balonem na Hradcem jsem si uvědomil, jak vše architekt Josef Gočár geniálně navrhl. Dodnes z toho těžíme.
Jaroslav Klinský, fotograf
Takže ani potom přechod na digitální fotografii nebyl u vás problém.
Ne, mně se to hned zalíbilo, protože u počítače to je trošku jednodušší než u klasického filmu. A snažím se i nafotit akci nebo cokoliv tak, abych s tím potom neměl moc práce.
Máte nějaký svůj zatím nesplněný fotografický sen?
Loni mě sestra pozvala na výlet na Isle of Skye, což je ostrov u Skotska, což byl jeden z mých snů. A potom další můj fotografický sen jsou přírodní parky západní Ameriky. Ale to nevím, v mém věku, jestli se ještě povede. Přeci jen, je mi už skoro 74 let, tak je otázka, jak budu všechno zvládat.
Já vám přeji, ať si splníte i tento svůj sen. Moc děkuji za dnešní fotografické povídání, naším hostem byl fotograf Jaroslav Klinský.
Související
-
Divoký svět jazzu a přirozená krása vážek. Dvě životní témata...
Patrick Marek - jeden z nejrespektovanějších českých fotografů specializujících se na svět velkých pódií, jazzu a vážek. Na první pohled by se zdálo, že tyto oblast...
-
Balónové létání jako náš nejvznešenější pohyb vzduchem. Má to být krásný zážitek, nikoliv adrenalin
Podíváme se do vzduchu a do velké výšky. Povíme si podrobnosti o balónovém létání. Jak se takový balón řídí, co by si měl člověk obléci na sebe. Máme se bát?
-
Jiří Hembal: „Balonové létání probouzí v člověku zodpovědnost. Musí respektovat přírodní živly“
Balonové létání je krásné, tiché, romantické a nabízí úžasné pohledy dolů na zem. Jak úžasné to vše je nám dnes přiblíží pilot horkovzdušného balonu Jiří Hembal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.