Fascinuje mě umění lidí v Latinské Americe žít v obtížných podmínkách spokojený a naplněný život

27. listopad 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším dnešním hostem je Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D., politoložka, ale také prorektorka Univerzity Hradec Králové pro rozvoj a strategii.

Paní doktorko, vy jste ovšem také medailistka za Filozofickou fakultu. To zní skoro jako ve sportu. 
Ano, zní to krásně a téměř sportovně, ale tato medaile byla za nesportovní počiny.

Čtěte také

Tak za co byla? Vy jste ji získala od rektora univerzity.
Ano, ta medaile byla ohodnocením, které připravili mí kolegové za to, že jsem se sedm let v pozici děkanky Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové snažila co nejvíce o rozvoj naší instituce. Snažila jsem se o to, abychom měli dobré vědecké výsledky a také, snad s úspěchem, o internacionalizaci naší fakulty. To znamená o velký rozvoj zahraničních vztahů a to jak v oblasti studentských výměn, tak i v oblasti akademické mezinárodní spolupráce.

Myslím, že tohle se náramně daří. Protože vždy, když tady máme studenty Univerzity Hradec Králové, tak si povídáme hlavně o světě, protože tam často jezdí. To dřív nebylo, když si vzpomenete na svá studentská léta.
Rozhodně to nebyl standard, byť moje studentská léta, když jsem studovala svoji druhou vysokou školu, už byla dobou daleko příznivější možnostem vycestovat, například tenkrát v rámci programu Sokrates, později Erasmus. Když jsem studovala v Olomouci, tak jsem se dostala ke španělštině a potom díky tomu k Latinské Americe.

Rodina, sport a přátelé, to je to, co vám umožňuje relaxovat a odpoutat se od poměrně četných povinností.
Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D., politoložka a prorektorka Univerzity Hradec Králové

Latinská Amerika, to je vaše velká láska. Ať už osobní, ale také samozřejmě pracovní, protože jste přední odborník na Latinskou Ameriku u nás. Čím jste chtěla být, když jste jako malá holka chodila na Základní školu Bezručova v Hradci Králové?
Shodou okolností jsem chtěla být učitelkou, takže je tam asi nějaká rodinná tradice, můj táta pracoval dlouho jako učitel a ředitel na základní škole. Takže to bylo něco, co mě bavilo. Také proto jsem studovala Pedagogickou fakultu. Později jsem si říkala, že bych ráda ještě prohloubila některé znalosti odbornějšího charakteru, takže jsem šla studovat politologii. Ale k pedagogické profesi jsem se nakonec stejně dostala, byť v pozici prorektorky. Je pravda, že většinou je to spíš manažerská práce.

Současná situace ve Venezuele je velmi bouřlivá

Je to úřad.
Je to úřad, je to administrativa, je to jednání, je to komunikace, ale něco málo učení tam určitě zůstalo, byť to není učení dětí nebo středoškolských studentů, ale je to učení na vysoké škole. Je to i tak pedagogická činnost, která mě velmi baví.

Čtěte také

Vy jste i sportovně založená a nadaná, od malička sportujete.
Nevím, jestli jsem nadaná, ale určitě ráda sportuji. Je to, řekla bych, úplně nutná relaxační aktivita, zejména v posledních letech, kdy je člověk pod tíží pracovních úkolů. Upřímně řečeno, je to rodina, sport a přátelé, co vám umožňuje i nějakým způsobem relaxovat a odpoutat se od povinností, které jsou poměrně četné. A je fakt, že jsem byla od mala vedená ke sportu, k aktivitám, ať už to byly nejrůznější míčové hry, ale potom zejména sjezdové lyžování. Nastaly ale problémy s kolenya tak přišel zájem o další sporty. Dnes je to určitě aktivně hraní badmintonu, florbalu, cyklistika i pravidelné běhání. Takže půlmaratón jsme běželi teď v říjnu. Dokonce jsem si dala i jeden krásný triatlon s názvem Dřevěný muž, tak jsem si tam udělala podkategorii Dřevěná žena, s několika ženami. Jsou to spíš takové výzvy, co mě baví, nejsou to žádné skvělé výsledky, ale právě relax.

Kolumbie Bogota (Pokud jste milovníkem koloniálních památek, najdete je v malém centru Bogoty)

A nějaká sportovní medaile také byla?
Musela bych jít do dětství, když by to měla být medaile za první, druhé či třetí místo. Teď je hezké, že jsou často sportovní aktivity spojeny s medailí za účast, takže takové medaile mám.

Čtěte také

Máte ještě, paní doktorko, ve své kanceláři onu obrovskou mapu Latinské Ameriky?
Ano, mám ji nyní i ve své prorektorské kanceláři, ale přiznám se, že ještě nevisí. Ještě mi tam chybí pár skobiček do zdi.

Jak vůbec vznikla vaše láska k Latinské Americe, k tomuto koutu světa?
Ta láska souvisí primárně s mojí cestou v roce 1999, což byla první cesta za hranice Evropy, taková důkladnější cesta. Kdy jsme si s dvěma kamarády zabalili batůžky a vyjeli do Peru, Bolívie a Chile. Byl to pro mne životní zážitek, který mě velmi ovlivnil. Řekla jsem si ale, že neumím pořádně jazyk a potřebuji se sem vrátit, abych si mohla s těmi lidmi povídat a porozumět jim. Chtěla jsem znát politický a sociální kontext, protože mě šokoval onen rozdíl, jaký byl v tehdejší době mezi úrovní života v naší zemi a třeba v Bolívii nebo v Peru.

Oruro, Bolívie

Dokážete popsat, čím vás tedy Latinská Amerika zaujala? Lidmi a jejich životem?
Je to určitě víc věcí, ale bezpochyby to byli nejdříve lidé. Fascinovala mě jejich schopnost žít v neskutečně obtížných podmínkách a přesto být velmi spokojený. Oni žili v sociálních a ekonomických kontextech, které jsou nám velmi vzdálené. Jejich životní podmínky byly a stále jsou, velmi složité. A přesto byli ti lidé šťastní a žijí životy, které jsou naplněné. Chtěla jsem tedy trošku poznat důvody, jak je možné, že jsou schopni být v životě takto nastaveni. My často řešíme různé malichernosti a přitom náš životní styl a životní úroveň je velmi vysoká. Ovšem my si to neuvědomujeme a bereme to jako samozřejmost. Takže pak už byl jen krok k tomu, abych se dostala k politologii, kterou jsem si regionálně zaměřila na Latinskou Ameriku.

Zkoumám konglomerát všech vlivů na život v Latinské Americe, který potom dává výsledek pro nás obtížně pochopitelný.
Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D., politoložka a prorektorka Univerzity Hradec Králové

A přišla jste na to, čím to je?
Až na to někdo přijde a komplexně to popíše, tak kdyby existovala Nobelova cena za politologii, tak by byl asi hlavním adeptem. Je to velmi složité, jednak se musíme vždy dívat do historie a do vývoje těch zemí v podstatě v době koloniální. Kdy se tady formují nějaké základní aspekty, které potom ovlivnily 19. a 20. století. Musíme se dívat na sílu institucí, to znamená, jak se ty země nastavily z hlediska institucionálního. A musíme se podívat i na sociální a ekonomické rozdíly, které tam jsou mezi lidmi obrovské. To je úplně něco neporovnatelného s Evropou. Tedy je to takový konglomerát všech vlivů, který potom dává výsledek, i když, řekněme, pro nás obtížně pochopitelný.

Čtěte také

Kolikrát jste tam už byla a chystáte se tam zase vrátit a zkoumat dál, proč jsou zam lidé šťastni, i když se nemají tak dobře, jako my tady?
Nevím, kolikrát jsem byla v Latinské Americe, přestala jsem své tamní pobyty a návštěvy počítat. Ale je pravdou, že se většina těch mých návštěv zaměřuje především na oblast andských zemí, nejčastěji jezdím do Bolívie, Ekvádoru, hodně do Kolumbie. Ale dostávám se i do Střední Ameriky, to znamená, že mám i možnost srovnávání. Návštěvy jsou poměrně časté, jezdím, pokud to jde, a jsou k tomu důvody, takže několikrát do roka. V této chvíli už mám naplánovanou cestu na příští rok, takže se začínám těšit.

Tak ať k medaili rektora Univerzity Hradec Králové přibyde i Nobelova cena za politologii.
Děkuji, to by bylo fajn.

Jakub Schmidt a Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A děkuji za dnešní návštěvu Pavlíně Springerové, politoložce a specialistce na Latinskou Ameriku. Mějte se krásně.
Krásný den všem posluchačům.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související