Experimentální archeologové poprvé vyzkoušeli nový dubový člun, vydlabaný z jednoho kusu dřeva

30. září 2022 16:18

Na přehradní nádrži Rozkoš na Náchodsku je celý víkend k vidění unikátní dubový člun. Je vydlabaný z jediného kusu dřeva, měří jedenáct a půl metru a váží tři tuny. Vyrobila ho skupina nadšenců v čele s experimentálními archeology ze Všestar na Královéhradecku, příští rok s ním chystají plavbu po Egejském moři. 

Unikátní loď má za sebou první testovací jízdy, u kterých byl i reportér Václav Plecháček.

Plavidlo dopoledne pomáhal na hladinu usadit jeřáb. Zkušebním jízdám předcházelo pokřtění lodi. Dostala název Král Mochova, a to podle stromu, ze kterého je vyrobena. Tak totiž lidé říkali zhruba 300 let starému dubu.

Čtěte také

Po křtu následoval také šamanský rituál s přáním šťastné plavby. Ta byla zatím bez problémů. Člun je podle členů posádky výborně ovladatelný a rychlý, pluje i rychlostí něco přes 5 kilometrů za hodinu. Prý je lepší než dlabané čluny použité při předchozích expedicích.

Měl jsem možnost se ve člunu také svézt a cítil jsem se bezpečně a hezky. Sice do lodi trochu zatéká, to je ale údajně normální, postupně se budou trhliny opravovat. Vše se ale bude dělat způsobem, který odpovídá době vzniku, tedy několik tisíc let před naším letopočtem.

Dlabání kmene stromu a další úpravy lodi trvaly několik měsíců. Z části ho dobrovolníci vyráběli s podobnými nástroji, jaké měli k dispozici naši předci před několika tisícovkami let. Co si členové expedice slibují od testů na Rozkoši?

Čtěte také

Chtějí hlavně zjistit, jestli se s tímto plavidlem, jehož předlohou je skutečný archeologický nález lodi starý osm tisíc let, dá bezpečně plout. Na příští rok mají v plánu expedici Monoxylon a to trasu dlouhou až 550 kilometrů po Egejském moři.

A právě vodní nádrž Rozkoš u České Skalice na Náchodsku nabízí dobré podmínky pro odzkoušení lodi na větší vodní ploše. Rozkoš je sedmou největší vodní nádrží v Česku a největší vodní nádrží v Královéhradeckém kraji. Za větru jsou tu i poměrně velké vlny. Plavbu v nich si chtějí členové expedice právě vyzkoušet.

Třeba v neděli dopoledne tak chtějí strávit na vodní hladině pět hodin. A po obědě zase nabízí svezení v lodi zájemcům z řad veřejnosti.

Loď pohání dvacet pádlařů, v červnu příštího roku by měli v Egejském moři strávit celý měsíc. Co je cílem expedice?

Čtěte také

Udělat si představu o tom, jak ve Středomoří kdysi mohla vypadat zemědělská kolonizace. Trasa chystané expedice Monoxylon IV. povede z řeckého ostrova Samos u pobřeží Turecka přes ostrov Milos a dále na poloostrov Peloponés.

Jedním z cílů expedice bude také zjistit, jak naši předci dokázali v takových lodích přepravovat náklad, třeba obsidián, tedy sopečné sklo. A tentokrát se uvažuje také o přepravě živých zvířat. Tam je ale nutné zjistit podmínky, za kterých by to případně bylo možné.

Část trasy by námořníci měli absolvovat také za pomoci jednoduché plachty. To znamená, že tedy nebudou muset jen pádlovat. Jistit je bude samozřejmě doprovodné plavidlo.

Spustit audio

Související