Eurobabička a skoro Superbabička. To je dvojnásobná babička Blanka Křížková z Hradce Králové

Myslel jsem, že si budeme povídat o seniorech, ale když se podívám na dnešního hosta, paní Blanku Křížkovou z Hradce Králové, tak musím říct, že je to dáma v nejlepších letech. Ale ona je už taky babičkou. A eurobabičkou a skoro superbabičkou. Nedávno jste se zúčastnila soutěže Superbabička roku 2017. Kolik vnoučat máte?
Jsem babička dvou vnoučátek, holčička má čtyři roky. Je to Blanička čtvrtá, protože v pořadí čtvrtá. Generace prababička, babička, maminka a holčička. A vnouček Tomáš, ten je zase po tatínkovi a po dědečkovi.

Jste vůbec taková ta babička, když to řeknu, na hlídání? Když potřebují mladí pohlídat, tak hned jdete?
Teď v souvislosti s různými okolnostmi jsem taková, já říkám, poloviční au-pairka vlastních vnoučátek. Ale mám to ráda moc.

Máte dvě dcery. Jak jste to měla vy s těmi svými babičkami, vzpomenete si?
Tak to bylo složitější, protože tam jsem já moc děti nepůjčovala. Já jsem si je vždycky chtěla moc a moc užít. A když jsem byla na mateřské, tak jsem si říkala, je to možné, že je ta mateřská tak strašně krátká? Přestože byla na tři roky. Chtěla jste být prostě se svými dětmi a užila jsem si holky.

Eurobabička Blanka Křížková z Hradce Králové|foto: Milan Baják

Vy jste vždy měla děti ráda a málem jste byla i učitelkou v mateřské školce?
Tak. Mně se to vždycky líbilo. Jenomže v době, kdy jsem se rozhodovala, kam půjdu studovat, tak to vyšlo na ekonomickou školu. Zkrátka pak už po té škole to bylo složitější dostat se někam na učitelství. Takže jsem skončila s čísly a užila jsem si o to víc své děti. A pak jsem měla možnost, když mé děti začaly hrát badminton, chodit trénovat děti, dvakrát týdně, úterý, čtvrtek.

Když se zastavíme ještě u toho vašeho studia, tak musíme říct, čtyři roky na vysoké ekonomické škole, ale kde?
Teď se jezdí studovat na západ. Ale já jsem jela směrem na východ. Takže to bylo v Kyjevě, čtyři roky, byla to taková tvrdá životní škola. Byli jste půl roku z rodiny, starali jste se o sebe, od jídla, prostě vším počínaje. Ale nelituji toho. Určitě dobrá škola pro život. Ty učební osnovy nebyly zase tak odlišné od české školy. A navíc jsem tam randila se svým manželem. On studoval v Moskvě a já v Kyjevě. Takže jste se tam vlastně potkali. My jsme se znali z Hradce, ale tam jsme za sebou jezdili.

Kyjev jste musela za ty čtyři roky studia nádherně poznat. Pozlacené věžičky chrámů.
Zo je Kyjevskopečerská lávra, to je nádherný objekt. Dokonce jsme tam byli jako svazáci i na brigádě, takže nás pak pustili do prostor, kam normálně nemají přístup turisté. Kyjev, tam jsou krásné široké třídy, spousta zeleně tam je. Prostě takové velkoměsto, takže tam bylo i studentské vyžití, bylo to tam pěkné.

Vy jste se tam teď nedávno po letech vrátila s dcerou.
To bylo moc pěkné. Dcera jela až někam za Charkov na badmintonové soustředění a tak jsme to naplánovali, že se tam zastavíme autem. Objednali jsme si ubytování v té samé koleji. Ještě jsem tam potkala i svého vedoucího na diplomovou práci. Bylo to takové pěkně vzpomínkové.

Eurobabička Blanka Křížková z Hradce Králové|foto: Milan Baják

Vy tedy trénujete badminton tady v Hradci Králové?
Ano. Je to takový lehký míček a menší pálky než tenisové. Košíčky z husího peří. Dostala jsem se k tomu úplně nevině. Jako holka jsem hrála tenis, ale pak, když jsem se vdala, tak přišla rodina a nebyly podmínky pro tenis. Tak jsme se dali na badminton. Nejdřív jsem tam vodila jen děti. Pak mě pozvali, ať si to vyzkouším. Udělala jsem si základní kurz. A od té doby mám jenom ty nejmenší dětičky. Takže my si spíš hrajeme. Aby uměli míček chytit, aby uměli držet správně raketu. Úterý a čtvrtky, ty jsou pro ně vždy po hodince. A když jsem na hřišti, tak všechny starosti ze mě spadnou a nevím o světě. Tam to je s nimi moc fajn.

Tančíte ráda, paní Blanko?
Moc ráda, ale jenom jako amatér. Nikdy jsem závodně nesoutěžila, ale navštěvovali jsme spoustu let tady taneční kurzy. Bylo to super.

Vy jste dvojnásobnou babičkou, ale i eurobabičkou. V roce 2014 to bylo? Co to bylo za soutěž?
Ano, je to tak. Je to soutěž, kterou pořádají pro babičky. To znamená podmínkou je, že musíte mít alespoň jedno vnouče. A potom je tam napsáno, že hledají šarmantní, usměvavou, nějakým způsobem duchaplnou babičku.

Eurobabička Blanka Křížková z Hradce Králové|foto: Blanka Křížková

Tak jste se přihlásila. To ale nebyla vaše první účast v nějaké soutěži. Protože vy už jste toho zvládla víc i předtím. Vy jste zapojovala celou rodinu do soutěží.
Tak nějak to bylo. U nás je takovým jedním koníčkem soutěžení. Trošku jsem to zavinila já, protože dokud byly holky malé, tak jsem přihlašovala do soutěží děti, manžela, jednou se mně podařilo i taťku a synovce. Účastnili jsme se televizních soutěží. Hodina pravdy, potom ještě Láska roku a poslední byla Pět proti pěti.

Dcery z vás musely mít asi radost v tom dospívajícím věku, když jste je přihlašovala do televizních soutěží, ne?
Tak, braly to sportovně. Vždycky jsme se těšili. Byl to takový mimořádný zážitek a vybočení z běžných starostí. Ale ony mi to teď pěkně vrací. Přihlásily mě do té babičkovské soutěže, takže teď se musím snažit zase trošku já.

Vy jste v tom roce 2014 Eurobabičku vyhrála, zvítězila jste. A organizátory těch soutěží napadlo, že by nejúspěšnější finalistky z předchozích ročníků pozvali v roce 2017 na takové finále Superbabičky.
Ano, přesně tak to bylo. Nejdříve nás tam bylo šestnáct v tom letošním roce. Potom jsme plnili sedm soutěžních úkolů. Jeden z nich byl třeba například obléknout se jako babička z Boženy Němcové a poslat fotografii. To byl to docela problém. Ale našli jsme krásnou přírodu. Bylo to takové zasněžené, krásný obrázek. Pak jsme třeba filmovali video z Velikonoc. Pak bylo semifinále, tam byly tři disciplíny obdobné jako ve finále. První byla vyprávění vtipů, věc, kterou jsem se naučila teprve při soutěžení. V životě jsem vždycky byla jen v koutě a posluchala vtipy. Druhá disciplína byla volná, takže děvčata, kolegyňky, babičky tam buď zpívaly, nebo měly nějakou scénku nebo nějaké taneční vystoupení. A třetí byla promenáda v oblečení.

Eurobabička Blanka Křížková z Hradce Králové|foto: Milan Baják

Já bych se zastavil u té vaší volné disciplíny. Protože tam jste byla i s vaším vnukem.
Ano. A taky s vnučkou.

Když jste tak činorodá, řekněte mi, co vás ještě baví? Když si máte odpočinout a nehlídáte, nemusíte se starat o vnoučata, nemusíte žehlit, nemusíte uklízet a prát.
Ráda si něco přečtu. Nebo taky jdu do sauny. Já říkám, sauna, to je jediné místo, kde já nemusím pracovat, to je opravdový relax. A jinak můžu lyžovat, sportovat, běhat za jakýmkoliv míčem. Badmintonovým, volejbalovým, nohejbalovým. To mě baví. To si člověk odpočine. A jinak samozřejmě trénování malých dětí v Montasu v Hradci Králové.

Badminton. Už 25 let?
Přes 25 let je to už. Teď mám bezvadnou skupinu úplně těch nejmenších dětí. To je poprvé, co mám pěti, šestileté děti. A je to úžasné. Ony na vás mají ty oči upřené. Když zlobí, tak stačí jeden dřep s výskokem a už to je výstraha pro celou skupinu. Jde o to upoutat jejich pozornost. Jsou i mezi nimi rozdíly, jsou víc a míň poslušné a je na nich vidět, kde jsou třeba doma k tomu trošku vedené a kde to je takové slabší.

Paní Blanko, moc gratulujeme k těm vašim soutěžním úspěchům. Nehlásíte se teď do nějaké soutěže zase televizní nebo třeba nějaké babičkovské?
Mám to říct? Můžu? Tak zase mě dcera přihlásila, bylo to přes akci Rodinné pasy tady v Hradci Králové, přišla taková nabídka, takže tam mě přihlásili. A to je příští pátek.

Tak vám přejeme, ať máte pořád radost z dětí a z vnoučat. A ať vám ta energie vydrží, ať jí máte pořád co nejvíc.