Tangram a origami v obrazech Lenky Husárikové. Talent a lásku k malování zdědila po své babičce
Představíme vám malířku Lenku Husárikovou, která sice pochází z Karlových Varů, ale už pár let je doma tady u nás v Krkonoších, v Horních Štěpanicích, kde má kromě Prahy svůj ateliér. Je absolventkou Střední keramické školy v Karlových Varech a Střední uměleckoprůmyslové školy svaté Anežky v Českém Krumlově, hodně se věnuje malování obrazů s objekty origami a tangramu.
Jestli talent a lásku k malování zdědila po své slavné babičce, akademické malířce Jindry Husárikové, na to se Lenky Husárikové také zeptám. Malovaly jste si s babičkou, když jste byla malá holka?
Ne. Babička se vždy zjevila jako duch, ona hodně malovala, byla velmi, velmi pracovitá. Dokonce kdysi v Praze v jedné galerii se mě její kamarádka z Českého Krumlova ptala: prosím tě, Lenko, kde má babička ty permoníky zavřený? Protože ona dokázala namalovat 50 obrazů za rok.
Takhle činorodá byla. A měli jste doma její obrazy?
Měli. Já to měla nakoukané už jako dítě, a to byl kámen úrazu. Dokonce teď na srazu, když jsme měli školní sraz po 30 letech, tak jsem to tam řekla jen tak mimochodem, že jsme se tomu všichni zasmáli, když se soudružka učitelka postavila a říká: jak je možné, že nedokážeš nakreslit postavu, když máš tak slavnou babičku? To mi mohlo být deset nebo jedenáct let. A pak mi došlo, že je něco jinak. Teď jsem nad tím přemýšlela, vůbec by mě nenapadlo, že existuje nějaký talent. Já jsem pořád jen kreslila a malovala. Prostě jsem ty svoje kresby nebo malby stylizovala do toho, co jsem viděla od dětství, takže do babiččiných obrazů.
Přišel covid a to mě nasměrovalo jinam. Řekla jsem si, takhle už ne, byla jsem před vyhořením. A pustila jsem se do malování ještě víc.
Lenka Husáriková, malířka
Potom jste chodila do lidové školy umění, učila jste se kreslit, takže byl to váš sen zabývat se v životě uměním?
Určitě, každopádně. Rodiče mě v tom podporovali, musím říci. Nebylo to tak, že by říkali, tím se neuživíš, umřeš jako chudák, vůbec ne. Naopak, protože viděli, že se tím babička dokáže uživit, tak v tom jsem měla obrovské plus. Naši mě do toho dokonce strkali.
Čtěte také
Absolvovala jste Střední keramickou školu v Karlových Varech, Střední uměleckoprůmyslovou školu svaté Anežky v Českém Krumlově, na vysokou školu jste nechtěla jít?
Já jsem se zamilovala. To byl také velký kámen úrazu. Zamilovala jsem se v Karlových Varech a nechtělo se mi prostě odtamtud. Jsem spíše introvert než extrovert, jen na povrchu se tvářím, že jsem free. Ale nemyslím si, že by to byla chyba v mém životě, protože i tak maluji. I tak dokážu mluvit o umění. Člověk prostě tyto věci pak získá nějak přirozeně, jinou cestou.
Vy jste po těch středních uměleckých školách šla potom učit do základní umělecké školy?
To byla Základní umělecká škola v Ostrově nad Ohří. A byla to zajímavá zkušenost, to mohu potvrdit. Byla jsem tam krátce, něco kolem dvou let, ale tam jsem pochopila, že bych jednou třeba mohla učit. Ale nějak se mi do toho ani nechtělo, až pár let nato jsem založila ateliér.
Kde jste učila veřejnost malování. Dokonce byl snad jednu dobu největší ateliér pro veřejnost v Praze?
Ano. Měla jsem tam lektory, učila jsem i já, ale potom jsem musela začít dělat vše okolo toho ateliéru a myslím si, že dvanáct let stačilo. Poslední roky jsem už chodila do práce, kdy jsem se klepala a bylo mi špatně od žaludku a naštěstí do toho přišel covid. Pro někoho naneštěstí, ale pro mě naštěstí. Zase mne to nasměrovalo jinam. Řekla jsem si, takhle už ne, protože jsem byla těsně před vyhořením. A pustila jsem se do malování ještě víc.
Tangram je čínská logická historická hra, čtverec rozřezaný na sedm geometrických tvarů. A vy z toho můžete složit prakticky cokoliv.
Lenka Husáriková, malířka
Bydlíte teď v krkonošských Horních Štěpanicích. Kudy tam vedla cesta z Karlových Varů přes Prahu?
Z Karlových Varů jsem se odstěhovala k Jičínu, na vesnici Liběšice. Byla jsem tam asi pět let, pak jsem se dostala do Prahy, a v Praze jsem se jednoho dne prostě vzbudila a říkám, já bych docela ráda malovala mimo ateliér. Třeba takovou zahradní kolonii, jako zahrádku, nějakou budku by to chtělo. Tak jsme vyrazili, že něco najdeme u Prahy. A pak z toho vzešlo, proč nějakou budku, když můžeme mít chatu. Tak jsme hledali chatu, z chaty chalupu, sjeli jsme skoro celou Českou republiku až jsme se dostali do Horních Štěpanic. Je to úplně strašně malinká vesnička, a překrásný dům. Celý opravený, takže jsme nemuseli vůbec nic dělat. To rozhodlo, že tam zůstaneme.
Čtěte také
Jaká je vaše aktuální tvorba? Maluje v posledních letech obrazy s objekty origami a tangramu.
Tangram, to asi zná málokdo. Tedy setkat se s tím můžete běžně, aniž byste si uvědomili, co to je. Je to čínská logická historická hra, několik tisíc let stará. Jde o to, že máte čtverec, který je rozřezán na sedm geometrických tvarů, z toho je několik trojúhelníků, je tam čtverec a kosoúhelník. A vy z toho můžete složit prakticky cokoliv. Opravdu cokoliv. S tímhle hlavolamem je velká sranda třeba na Silvestra, když se sejde hodně lidí.
A origami, to jsou japonské papírové skládačky. Vy si je nejdříve poskládáte a namalujete?
Jak co. Něco si skládám, něco mi skládají třeba kamarádi a něco najdu už složené někde na internetu. Spíše se snažím pochopit, jak je to poskládané, abych to mohla namalovat. Protože někdy maluji to origami i z papíru, a tak potřebuji vědět, odkud jde záhyb a kam.
Čtěte také
Když jste v krásném prostředí Horních Štěpanic v Krkonoších, neláká vás namalovat si přírodu a domek?
Nikdy mne to nelákalo, ač používám stylizovanou krajinomalbu. Ale nedávno jsme se domluvili s kamarádem, že půjdeme po stopách Kavána a Milvalda a uděláme v Jilemnici za dva roky, tedy v roce 2026, na mé padesátiny, výstavu krajinomaleb. Ale vůbec netuším, jak tu krajinu uchopím. Ještě vůbec ne.
Já myslím, že v Horních Štěpanicích to půjde samo. Na čem teď aktuálně pracujete? Kdybyste nás vzala nakouknout do ateliéru?
Teď kupodivu pracuji na realistických obrazech, protože mám březen a duben výstavu v Karlových Varech. Zároveň je to projekt s manufakturou, porcelánkou JM Lesov, kdy oni vystaví porcelán a já ho musím do března namalovat na svoje obrazy. Potom jsem začala abstrahovat města, začala jsem Karlovými Vary. Takže už mám jeden namalovaný, bude to cyklus. A samozřejmě se věnuji dál origami a tangramům. Čeká mě výstava v Praze, to je listopad a prosinec, pod vedením kurátorek Adélou Šatalíkovou a Klárou Heřmánkovou, kunsthistoriček. To bude v Divadle Viola.
Naším hostem byla malířka Lenka Husáriková, které moc děkuji, že přijela za námi do Českého rozhlasu Hradec Králové.
Související
-
Podchodem choď! Hradecká Walk Thru Gallery ráda lidem ukazuje ve veřejném prostoru kvalitní umění
Teď je řeč o umění ve veřejném prostoru a galeriích, do kterých nemusíte chodit, protože jsou kolem nás. Jednu takovou máme v Hradci Králové v podchodu u kina Bio Centrál,
-
Londýn i Paříž mají smůlu. Nejvíc obrazů světoznámé umělkyně Míly Fürstové uvidíte v Hradci Králové
Světově uznávaná grafička Míla Fürstová žije a tvoří v Anglii. Její díla vlastní slavné osobnosti, včetně britské královské rodiny. Pro kapelu Coldplay navrhla obal alba.
-
Malíř času a ticha. Vzpomínková návštěva u malíře, grafika, ilustrátora i pedagoga Vladimíra Komárka
Obrazy, grafiky a ilustrace Vladimíra Komárka si svou podmanivostí získaly nejen pozornost, ale i srdce mnoha lidí. Totéž platí i o jeho vypravěčském umění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
