Druhá republika ve východních Čechách? Protektorát byl pracovní kolonií Velkoněmecké říše

Německé jednotky na Tyršově mostě v Hradci Králové
Německé jednotky na Tyršově mostě v Hradci Králové

Mnichov znamenal obrovskou ránu pro mladou Československou republiku. Bylo to velké zklamání pro mnoho lidí, kteří věřili v sílu demokracie a jejím pevným kořenům uprostřed Evropy.

Druhá republika je označení pro politický systém ČSR v období 1. října 1938 - 14. března 1939. Trvala tedy pouhých 167 dní. Následovala po první republice.

Před 80 lety byl nad Československem vyřčen ortel. Temné kapitoly historie si musíme připomínat

Protektorátní prezident Emil Hácha a nacistický vůdce Adolf Hitler

Také Český rozhlas Hradec Králové si připomíná události, které se odehrály přesně před 80 lety, kdy v březnu roku 1939 došlo k německé okupaci Československa. Období tzv. Protektorátu Čechy a Morava pak bylo jednou z nejtemnějších kapitol českých dějin. Vše si dáme do souvislostí s historikem Muzea východních Čech v Hradci Králové Janem Hrubeckým. 

Druhá republika byla výrazně menší a slabší než její předchůdkyně. Oficiální název zněl Česko-Slovenská republika, zeměpisný název Česko-Slovensko.

Druhá republika už s demokratickými principy své starší sestry neměla mnoho společného. Do popředí se dostávaly nové autority, jednak lidé ze strany agrární, ale také osoby, držené v době první republiky v koutě - nacionalisté, fašisté, antisemité a podobné existence. Plivali na „neschopné“ prvorepublikové politiky, kteří zemi dovedli až k Mnichovu, a plivali i na Židy.

Druhá republika 1938

Antisemitismus v podhoubí české společnosti dlouhodobě dřímal, ale během druhé republiky, při hledání viníků a nepřátel, vyhřezl do ostudných rozměrů.

15. březen 1939 v Hradci Králové

Německé jednotky přijely do Hradce Králové v dopoledních hodinách a začaly obsazovat úřady i kasárny. Na letišti byli vojáci už od rána a zajišťovali bezpečné přistání německých vojenských letounů. Německé kolony přijely po pravé straně silnice a od toho dne se v Čechách jezdí vpravo.

Kroniky zachytily nejistotu lidí, co bude dál. Tragický 15. březen 1939 na východě Čech

Po Mnichovu (1939)

Dnes je to přesně 80 let od okupace Čech a Moravy německou armádou. V 6:00 hodin ráno začala vojska obsazovat i východní Čechy. Jak lidé situaci vnímali a kudy jednotky postupovaly?

Německé bezpečnostní služby začaly ihned po příjezdu konat, podle předem připravených seznamů zatýkaly nejen komunisty, ale i všechny známé odpůrce a kritiky nacistického režimu. Němečtí vyšetřovatelé jich tenkrát po výsleších ještě hodně propustili. Pokud neemigrovali, čekaly je časem soudy, věznění a v době heydrichiády smrt.

15. března 1939 je osudové datum pro všechny české Židy, i pro ty, kteří půl roku před tím utekli ze Sudet. Na území Protektorátu Čechy a Morava začaly platit Norimberské zákony. Díky nim Židé přišli o majetek, občanská práva a později většinou i o život.

Život za protektorátu

Protektorát se stal pracovní kolonií Velkoněmecké říše. Byly zavřeny vysoké školy a snižovány počty středních škol a gymnázií. 

Vyhláška starosty Hradce Králové Josefa Pilnáčka

Zavedena byla povinná němčina a upravován byl výklad dějin. Většina mladých lidí nad 14 let byla nuceně nasazena, v lepším případě v protektorátu, v horším v Říši. Nasazeno bylo 650 tisíc Čechů. Následná bombardování německých továren nepřežilo přes tři a půl tisíce Čechů.

Od podzimu 1939 se vše podřizovalo válečným potřebám. Byl zaveden přídělový „lístkový“ systém, kdy lidem ke koupi nestačily jen finance, ale potřebovali ještě lístky. A ty byly vydávány jen osobám řádně úředně přihlášeným. Byl všeobecný nedostatek všeho a kvetl černý obchod. Ten byl sice velmi přísně trestán, ale vymýtit se jej stejně nepodařilo.

Protektorát trval 6 let, 1 měsíc a 19 dní. Mnoho Čechoslováků uteklo, aby se v zahraničí přidali k jednotkám bojujícím proti nacistickému zlu. Mnoho Čechoslováků, doma i v zahraničí, se přidalo k odboji. Tisíce jich za naši svobodu zaplatilo cenu nejvyšší.

Spustit audio

Související