Denisa s Petrem si plní sen. Po vzkříšení staré fary ve Zdoňově chtějí vrátit život i tamnímu kostelu
Podíváme se do Zdoňova, malé obce v těsné blízkosti Teplicko-adršpašských skal v Broumovském výběžku. Před lety se tam odstěhovali z Prahy Denisa Pavlová a Petr Horký, aby zachránili a oživili zdejší zanedbanou faru, která se stala jejich domovem.
Jak jste se ocitli v Broumovském výběžku?
Denisa Pavlová: Já jsem tam jezdila už odmalička za babičkou. A my jsme se dokonce s Petrem v domečku, kde má babička vyrostla, seznámili. Protože Petr tam jezdil s babiččiným synovcem lézt do skal.
Takže vaše rodina pocházela z Broumovska. Jinak můžeme říct, že Denisa je vystudovaná právnička a Petr stavař. Jak jste ale přišli na faru ve Zdoňově?
Denisa Pavlová: Nám se tam moc líbilo, jezdili jsme na tu babiččinu chaloupku, ale ta se potom prodala a my jsme hledali nějaké místo poblíž v okolí. A taťka mi jednou říkal: Prodává se tam fara, běžte se na ni podívat.
Nechtěli jsme, aby děcka vyrůstala ve velkoměstě. Tak jsme začali opravovat faru a jednoho dne jsme si řekli: tady budeme žít.
Denisa Pavlová a Petr Horký, obyvatelé fary ve Zdoňově
A byla to láska na první pohled.
Petr Horký: Určitě. Líbilo se nám to, ale protože jsme byli ještě mladí a nezkušení, tak jsme to viděli jako velký a starý dům, vlastně takovou ruinu. Proto jsme to spíš brali jako do budoucna, že nevíme, co s tím. Ale nakonec jsme se rozhodli, že do toho půjdeme. Museli jsme si na to půjčit nějaké peníze.
Čtěte také
Vy jste stavař, tak jste hned věděl, co to bude všechno obnášet.
Petr Horký: Moc jsme si neuvědomovali, co to bude všechno obnášet. Ale líbilo se nám to místo, veliká louka k tomu. Máme to tam rádi, jezdili jsme tam od mládí, vždy jsme dělali ohně a trávili spoustu času.
V jakém stavu byla tenkrát fara?
Denisa Pavlová: Nebyla tam vůbec žádná elektřina ani voda, jen rozmlácená okna a uvnitř nic, pouze podlahy a dveře. A díra ve střeše, takže do chodby zatékalo. Byla to hrozná ruina, když si to představíte.
Čtěte také
Dům těsně před spadnutím. Zajímala vás i historie toho objektu?
Petr Horký: Samozřejmě. Než jsme to koupili, tak jsme zjistili, že tam předtím stála roubená fara a roku 1728 zdejší majitel panství nechal vystavět veliký barokní dům, který tam stojí dodnes. Má metrové kamenné zdi, takže je to masivní dům, ale od 50. let 20. století se neužíval. Jen díky tomu, že je dům tak veliký a masivně udělaný, tak to přežil těch 50 let, kdy do něj teklo a nikdo se o něj nestaral. K tomu je ještě stodola a márnice, takže je více objektů.
Nakonec se to povedlo a dali jste této dominantě Zdoňova nový život.
Denisa Pavlová: Ano, žije v ní celá naše rodina se dvěma dětmi, čtyřmi psy, dvěma kočkami, papouškem a koňmi.
Čtěte také
Co se všechno udělalo za ty roky? A jak to vůbec trvalo dlouho?
Petr Horký: Koupili jsme faru v roce 2009. Potom jsme zhruba čtyři roky neměli vůbec odvahu s tím něco dělat, jezdili jsme tam na víkendy a když byly nějaké volné dny. Potom se nám narodila první dcera v roce 2012 a protože jsme bydleli v malém bytečku, tak jsme dostali nápad, že bychom tam začali žít kvůli dětem. Nechtěli jsme, aby děcka vyrůstala ve velkoměstě. Tak jsme opravili první čtvrtinu fary, první podlaží, kde jsme pomaličku začínali po víkendech žít. Až jsme si jednoho dne řekli: tady budeme žít.
A teď jste dokonce začali pošilhávat po tamním kostelu. Ten je v jakém je stavu?
Denisa Pavlová: Je potřeba u něj řešit statiku a střechu, do které zatéká. Je to stará šindelová střecha teď provizorně zaplachtovaná. Snažíme se vzkřísit i kostel, založili jsme spolek Trinitas, který se zabývá jeho záchranou i za pomoci veřejné sbírky. Kdokoliv by nám chtěl pomoci, tak je vítán.
Petr Horký: Lidé z vesnice nám také hodně pomáhají. Když je potřeba něco udělat, tak se tam sejde třeba 10 lidí.
Čtěte také
Máte nějaký rozpočet nebo představu, kolik by to mohlo všechno stát?
Denisa Pavlová: To ještě nemáme, ale určitě to půjde do milionů.
Petr Horký: Jen na novou střechu to bude desítka milionů let. Teď jsme dokázali za rok, co tam pořádáme koncerty a první kulturní akce, vydělat na zaměření a projekt kostela. A musíme zaplatit projektovou dokumentaci, kterou potřebujeme pro další postup. Obec Teplice nad Metují nám také přispívá nějakou finanční částkou, snažíme se zkrátka, kde se dá.
Představujete si budoucnost, až to tam všechno bude jednou krásně opravené?
Petr Horký: Určitě si to představujeme, protože jinak bychom to asi nedělali. Je to náš sen a takový motor, abychom to dělali dál. Vidíme, že to jde pomalu, ale jde to. Je to náš společný sen, který se nám zatím daří realizovat.
Celý rozhovor s Denisou Pavlovou a Petrem Horkým ze Zdoňova si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Podaří se zachránit bolkovský kostel v Rudníku? Studenti z Liberce přiložili ruce k dílu
Do záchrany a možné opravy bolkovského kostela v Rudníku se zapojili studenti vysoké školy v Liberci. Vedení obce je s jejich návrhy spokojeno.
-
Obec Zdobnice pokračuje v záchraně kostela Krista Dobrého pastýře z druhé poloviny 17. století
Víc než milion sto tisíc korun utratí letos Zdobnice na Rychnovsku za další fázi opravy tamního barokního kostela Krista Dobrého pastýře. Památku zachraňuje už tři roky.
-
Ze slávy Lázní Fořt moc nezbylo. O záchranu kostela místní bojují, varhany potkal radostnější osud
„Na Trojici" bývaly v Krkonoších jedny z prvních slavných poutí v roce - ve Štěpanicích, v Roprachticích, v Pasekách i ve Fořtě. Tam zmizel výstavný areál s kolonádou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.