Datum svátku Konstantina a Metoděje je uměle vytvořené. Kdy přesně přišli na Velkou Moravu nevíme
Ve studiu jsme přivítali Mgr. Radka Bláhu a také Mgr. Petru Rokoskou, archeology z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Připomínáme si výjimečnou událost, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. V čem je největší přínos těchto dvou bratří, kazatelů, kteří k nám přišli z řecké Soluně?
Čtěte také
Je to událost, která se váže k období Velké Moravy, kdy roku 863 přišli na pozvání knížete Rostislava dva slovanští bratří Konstantin a Metoděj, kteří byli pozváni, aby zvěstovali Boží slovo ve Slovanském jazyce. V jazyce, který byl srozumitelný i obyvatelům Velkomoravské říše. Čili aby srozumitelným způsobem šířily křesťanství. Oni tedy nevstupovaly do země, která by byla úplně pohanská, působili tu misie ze západní Evropy i z jižní Evropy. Ale kázalo se latinsky. A tito bratři tedy měli kázat v jazyce, který by byl srozumitelný obyčejným lidem. Kníže Rostislav tím patrně zamýšlel učinit takovou protiváhu vlivu Franské říše, která byla bezprostředním sousedem Velké Moravy.
Kdybychom představili Cyrila a Metoděje. Oni byli tedy soluňští bratři a jejich matka byla Slovanka?
O tom se stále vedou diskuze. Není to úplně jisté, je to pouze pravděpodobné. V každém případě v okolí města Soluně, které je dnes v Řecku, se v té době mluvilo slovanským jazykem, takže ať oba ti bratří byli nebo nebyli alespoň částečně slovanského původu, prostě tento jazyk ovládali, byl tam v té době běžný.
Čtěte také
Co bychom si tedy měli u Cyrila a Metoděje zapamatovat? O co se zasloužili nejvíce?
Těch zásluh je určitě celá řada. Otázka je, co z toho se jim připisuje právem nebo co oni v té době cítili jako důležité a jak to posuzujeme my. Určitě písmo a šíření liturgických knih nebo i také nejstarších zákonů v tom jazyce jim blízké a důležité bylo. Ale obecně to byla i ona misijní činnost, zakládání kostelů, možná dokonce i nějakých prvních klášterů, to úplně nevíme jistě.
A také výchova dalších kněžích, tedy svých pokračovatelů. Ačkoliv zase víme z dějepisu, že potom zřejmě většina žáků Metodějových musela uprchnout z Velké Moravy a uchýlili se do Čech, možná někteří do Polska i do jiných zemí. A tam pokračovali nějakým způsobem ve své činnosti.
Můžeme tedy říci, proč vlastně 5. července slavíme státní svátek?
Je to vlastně poměrně mladá tradice, protože tento svátek byl, když trošku zjednodušíme, zaveden při výročí 1000 let od příchodu bratří. 5. červenec byl určen jako Den sváteční, ale kdy přesně Cyril s Metodějem nebo Konstantin s Metodějem přišli na Velkou Moravu, vlastně nevíme. Vedou se spory, jestli to bylo na jaře 863 nebo na podzim nebo dokonce na jaře 864. Není v tom úplně shoda. Čili datum tohoto svátku je umělé a je to spíše tradice novověká.
Čtěte také
Pojďme se na chvíli přenést se do toho 9. století a podívejme se do Hradce Králové na soutok Labe s Orlicí. Jak to tady tenkrát vypadalo? Bylo tady už nějaké Hradiště? Co jsme vypátrali?
Hradec Králové opravdu byl slovanským hradištěm už na sklonku 9. století. Na počátku 10. století to bylo osídlené hradiště, návrší bylo opevněné, kde máme dnes Velké náměstí, okolo byla hradba. Čelo měla zpevněné kamennou zdí, ale bohužel pozdější zásahy, ať už vysazení středověkého města nebo pak novověká zástavba, velice porušily pozůstatky po slovanském osídlení. Takže máme informace jen v takových pozůstatcích. Například když se bývalý pivovar předělával na sídlo krajského úřadu, bylo tam zachyceno hradební pásmo, část hradebního valu onoho slovanského hradiště. Takže určitě byl Hradec Králové osídlen už na sklonku velkomoravského období na Velké Moravě, u nás je to střední doba hradištní.
Máte nějaké dokumenty o tom, že by třeba Cyril s Metodějem byli i tady přímo u nás?
Nemáme. Z Velkomoravské období, my archeologové říkáme 9. století a první polovině 10. století střední doba hradištní, bychom mohli nemovité památky rozdělit do takových dvou světů. Je to svět živých lidí, svět obydlí z těch hradišť a sídlišť, a potom pohřebiště, což byly mohyly.
Celý rozhovor Lady Klokočníkové s Mgr. Radkem Bláhou a Mgr. Petrou Rokoskou, archeology Muzea východních Čech v Hradci Králové, si můžete poslechnout v našem audiorchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
