Co nenašli archeologové? Muzeum východních Čech ukazuje na výstavě objevy amatérských „hledačů“

Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla na 12 miliard liber (asi 350 miliard korun) a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.

Čtěte také

Jako první na světě prokázali čeští vědci přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a v placentě

V brněnských Židenicích vzniká mikrobiomová banka. Lidé si tam mohou pro pozdější využití uchovat svůj střevní mikrobiom, tedy směs přátelských a škodlivých bakterií, která z těla odchází ve formě stolice. Uchování vlastního mikrobiomu je prevencí pro případ vážného onemocnění. Mikrobiom úzce souvisí s imunitou a pro správné fungování těla je důležité, aby byl zdravý. 

Muzeum východních Čech v Hradci Králové nabízí ve foyer secesní budovy na Eliščině nábřeží výstavu zaměřenou na objevy amatérských archeologů v regionu. Cílem výstavy nazvané Co nenašli archeologové? je přiblížit fenomén amatérských spolupracovníků východočeské archeologie napříč časem a představit jednoho z nejvýznamnějších amatérských hledačů Jana Klena. Výstava začala 8. února a potrvá do 24. března.

Čtěte také

Čeští vědci vyvinuli fluorescenční teleskop, který bude v Argentině hledat tajuplné kosmické částice

Čeští vědci se podíleli na výpočtu dráhy planetky, která v lednu při průletu atmosférou zanikla nedaleko Berlína. Oznámil to Astronomický ústav Akademie věd ČR. Ve spolkové zemi Braniborsko se na základě těchto kalkulací podařilo najít vzácné meteority. Asteroid 2024 BX1 objevil maďarský astronom Krisztián Sárneczky v noci 21. ledna, přičemž pozůstatky tělesa dopadly zhruba tři hodiny později nedaleko německé metropole. 

S detekcí plevele na polích by podle vědců z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně mohla pomoci umělá inteligence. Zemědělci by díky ní například mohli cíleněji dávkovat herbicidy nebo vynechávat místa při hnojení. Cílená aplikace pesticidů je jednou z oblastí, na kterou se zaměřuje tzv. precizní zemědělství. S pomocí speciálních dronů mohou zemědělci plošně monitorovat pole a na základě získaných dat pak dokážou určit, která místa jsou zasažena plevelem a potřebují ošetřit.

Čtěte také

Archeologové objevili osídlení, které je o půl století starší než první písemná zmínka o Vamberku

Unikátní druh pterosaura (ptakoještěra), tj. létajícího plaza, objevili paleontologové na skotském ostrově Skye. Pozůstatky, které byly nalezeny ve velkém balvanu na pláži, zahrnují část kostry včetně ramen, křídel, nohou a páteře. Lebka živočicha, který žil před 168 až 166 miliony let, chybí. Vědce překvapilo, že zde našli pterosaura z tohoto období, mělo se za to, že žili zejména v Číně.

Ve Vamberku na Rychnovsku našli archeologové pozůstatky zemědělské usedlosti z přelomu 13. a 14. století. Nález napovídá, že město existovalo o půl století dřív, než je o něm první písemná zmínka. Archeologové prováděli průzkum v souvislosti se stavbou nového obchodního centra na okraji Vamberka. Za poslední dobu jde o druhý takto datovaný nález. První písemná zmínka o Vamberku je z roku 1341.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!