Dagmar Ruščáková: Podivný pomník
Není to tak dlouho, co jsem dostala nápad na velmi podivný pomník. Hodil by se v zásadě všude kromě opravdu velkých měst. Nejdůležitější místo by pak měl na malých vesnicích. Tak co, tušíte, o co by mohlo jít? Dobrá, já vám to prozradím. Počítám, že se budete divit.
Čtěte také
Ten pomník by patřil transparentnímu bankovnímu úvěru, díky kterému si lidé mohli zhruba od roku 2004 koupit ojeté auto od jiného soukromníka. Pokud si právě klepete na čelo, zkusím to vysvětlit. Tento krok, kdy si lidé mohli bezpečně půjčit peníze na ojeté auto podle svého výběru, umožnil před lety motorizovat vesnice.
A nejen to - konečně tak získala vlastní auto spousta žen, které do té doby mohly jen málokdy dosáhnout na hlavní rodinný vůz. Ten měli totiž v naprosté většině případů pod kontrolou muži.
Díky tomu, že sama žiju na malé vesnici, jsem ten proces viděla zblízka. Jistě, bývala to stará a většinou malá auta, ale ženám jako by narostla křídla. Tedy vlastně kola.
Čtěte také
Konečně přestaly být závislé na většinou vachrlaté veřejné dopravě, flexibilita při zařizování všech životních potřeb prudce vzrostla. A záda si ulevila, když většina nákupů včetně malých dětí začala jezdit autem.
Jistě, nese to s sebou i problémy. Třeba mladí lidé se tak dostávají k vlastním autům poměrně brzy, často před tím, než si zvyknou chovat se rozumně. Jenže… umíte si představit, jak si užívá světa a příležitostí mládež z vesnic, kam poslední večerní autobus jede o půl šesté?
Z pohledu pohodlí velkých měst je snadné ohrnout nos nad venkovem plným ojetých aut. Jenže právě díky nim může být život mimo města pohodlný a vesnice tak přestanou vymírat. Doufejme.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Tam kde přebývají míčky
Dvě ušaté psí hlavy mě sledují. Nejdřív šťouchám pohrabáčem pod kamny. Potom pod sporákem. V jídelně odsunuju od stěny křesla. Vždyť dbám na to, aby je nenosili ven!
-
Dagmar Ruščáková: Kam se ztratily stařenky?
Moje úvahy nastartoval rozhovor nad obrazem Jakuba Schikanedra „Stařena s dítětem“. Na typicky temném plátně drží v malou holčičku v náruči stará, v černém oděná žena.
-
Dagmar Ruščáková: Jak si přitáhnout štěstí
To vám byl minulý týden moc hezký čtvrtek. Povinnosti mě ráno poslaly cestou, kterou obvykle nejezdím. Tam, na hřebeni kopce, je kolem silnice úžasná třešňová alej.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
