Spolu s Vladimírem Burjánkem připravují v neděli v 6:50 hodin fejetony s názvem NEDĚLNÍ KÁVA.
V médiích působí od roku 1997, začínala jako redaktor ekonomické rubriky na serveru Trafika.cz. Od roku 2001 působí jako volný novinář, psala pro Moderní řízení, přílohy Hospodářských novin, Kapitál a další odborné časopisy. Jako fejetonistka potom roky psala pro časopisy T3 a Design & Home Digest.
S Českým rozhlasem Hradec Králové spolupracuje od roku 2011.
Všechny články
-
Dagmar Ruščáková: Nicnedělání
Ležím v posteli, lenivě se protahuju v měkkých poduškách a labužnicky si užívám luxusu nedělního rána. Nepěkné počasí vyšachovalo myšlenku celodenního výletu, takže...
-
Dagmar Ruščáková: Předěly
To se člověk po Vánocích trochu protáhne a začne opatrně přemýšlet o tom, jak vyběhat hříšné mlsání, kterého se dopustil během svátků lásky, pokoje a dobrého jídla.
-
Dagmar Ruščáková: Padá hvězda
Říká se: „Padá hvězda, něco si přej!“ A já bych chtěla, abyste si v duchu hvězdu představili a… schválně… co byste si přáli právě teď? Víte? Nevíte? Nemůžete se rozhodnout?
-
Dagmar Ruščáková: Vypni si hlavu!
Dívám se na pulsující kolonu vozidel před námi. Dálnice je plná, jede se rychle a rozhodně ne plynule. Opět na mě zasvítí řada rychle se rozsvěcujících brzdových světel.
-
Dagmar Ruščáková: Potřebuju tě
Dívám jsem se na rozsvícený displej mobilu a nemohu se rozhodnout. Mám nebo nemám poslat tu zprávu? Opravdu to sama nezvládnu?
-
Dagmar Ruščáková: Dobrodružství poslechu
Poslouchám muziku a snažím se poznat, o čem by mohla být. První písničku zpívá žena a zní jako lidová balada. Ta druhá je… zvláštní. Se všemi dunícími bubny.
-
Dagmar Ruščáková: Autocenzura
Něco vám řeknu - jsem chudák! Jak mám psát nesmrtelné drama, když mi do toho pořád někdo mluví? A ty ironické poznámky, jako třeba: „tohle do auta neposkládáš!“
-
Dagmar Ruščáková: Jen počkej!
Jen počkej, až půjdeš do školy! Jen počkej, až budeš na střední! Jen počkej, až budeš mít děti! Tak schválně, jak často jste ono legendární „jen počkej“ slyšeli vy?
-
Dagmar Ruščáková: Nedomazlená
Ten den si mi nevedl. Jedno malé příkoří stíhalo druhé, věci mi padaly z rukou, a když se přidal i ukopnutý palec, byla naplněna definice toho, čemu se říká „den blbec“.
-
Dagmar Ruščáková: Někde pod Etnou
„Martine, tohle přece není normální! Co když je to mafián, hodlá ukrást naše auto a nás zakopat pod olivovník?" „Pst," zasyčel na mě můj muž.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »