Čínská kosmická loď získala obrazová data dokumentující celý Mars, včetně snímků jeho jižního pólu

2. červenec 2022

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení. Sledujeme vesmírné projekty, lékařské výzkumy nebo archeologické objevy.

Čtěte také

Vesmírné středisko v odlehlém regionu australského Severního území si odbylo svou premiéru, když z něj úspěšně odstartovala raketa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ta do výšky 350 kilometrů vynesla přístroj, který vědcům umožní měřit mezihvězdné rentgenové záření. Komerční zařízení na planině Dhupuma spoluvlastní zástupci místního domorodého kmene Yolngu a NASA ho hodlá využívat dál.

Čínská nepilotovaná kosmická loď získala obrazová data dokumentující celý Mars, včetně snímků jeho jižního pólu. Od začátku loňského roku obletěla planetu více než třináctsetkrát. Loď Tchien-wen-1 úspěšně dorazila k rudé planetě loni v únoru v rámci první čínské mise. Na povrch planety umístila robotické vozítko, zatímco kosmické plavidlo zkoumalo planetu z vesmíru.

Čtěte také

Do výzkumu diabetu a nemocí srdce v České republice půjde z evropských fondů více než miliarda korun. Na projektu Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) se podílí Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), univerzity z Prahy a Brna a ústavy Akademie věd ČR. Cílem je hlubší poznání příčin vzájemně propojených civilizačních nemocí, vývoj nových léků a větší zapojení moderních technologií v léčbě.

Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně připravují návrh prvního českého vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část světelného spektra. Vědci chtějí teleskop využít k výzkumu kilonov, tedy srážek a splynutí neutronových hvězd provázených gravitačními vlnami a záblesky gama záření. Výzkum kilonov může přinést nové poznatky o vzniku prvků těžších než železo. Mezi tyto prvky patří například zlato a platina.

Čtěte také

Vědci z Centra polymerních systémů zlínské univerzity vyvinuli ekologicky šetrné hydrogely, které pomohu udržet vodu v půdě. Zvýší retenční schopnosti půdy a sníží negativní dopady sucha na zemědělství. Hydrogely jsou schopny opakovaně na sebe vázat vodu, udržet ji a postupně uvolňovat.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!

autoři: Michal Klokočník , baj
Spustit audio

Související