Země z vesmíru. Na výstavě v pražském Planetáriu můžete vidět planetu unikátním pohledem satelitů

Silná erupce na Slunci, konkrétně doprovázená výronem koronální hmoty, způsobila geomagnetickou bouři a viditelnou polární záři nad Evropou, včetně Česka, v noci z 11. na 12. listopadu 2025. Tento jev byl pozorován na mnoha místech, včetně Anglie a Číny, a lidé hlásili viditelnost i pouhým okem. Lidé v České republice měli větší šanci spatřit polární záři na Moravě, ve Slezsku a na horách, kde byla obloha jasnější. 

Čtěte také

Přes 500 metrů dokumentů! Digitalizuje se archiv prvního československého prezidenta T. G. Masaryka

Země z vesmíru, tak se jmenuje unikátní expozice, která je k vidění v pražském Planetáriu. Česko si výstavou připomíná už 17 let v Evropské kosmické agentuře. Díky interaktivním mapám a velkoformátovému glóbu živoucí planety si můžou návštěvníci sami prozkoumat naši planetu očima družic. Mohou tak vidět planetu takovou, jakou ji vidí satelity. Ty jsou ohromující tím, co dokážou. Obíhají ve výšce 700 až 800 kilometrů nad Zemí, a umí s velkou přesností měřit například i teplotu mořské hladiny. 

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků. Uvádí to nový výzkum, který zveřejnil vědecký portál Nature. Ani toto číslo zřejmě není konečné, řekl jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Výzkumníci v rámci mnoholetého bádání procházeli již vydané publikace, archeologické zprávy a další zaznamenané poznatky.

Čtěte také

Zázračná náplast. Čeští vědci vyvíjejí nanonáplast, která pomáhá hojit bez jizev a sama se vstřebá

3D tiskárny dokáží s pomocí speciální hlavice nově tisknout silikon. Nový vynález českých vývojářů umožňuje 3D tisk přímo z tekutého silikonu – pružného, odolného a žáruvzdorného materiálu. Speciální tisková hlavice ho dokáže přesně nanášet a výsledkem jsou součástky, které najdou uplatnění v dílnách, průmyslu i zdravotnictví. Inovace spočívá ve vylepšené tiskové hlavici, která umožňuje míchání dvou různých materiálů.

Nečekané štěstí potkalo muže z francouzské oblasti Lyonu, který chtěl na své zahradě postavit bazén. Když začal kopat základovou jámu, narazil v zemi na plastové sáčky s pěti zlatými cihlami a několika zlatými mincem. Hodnota nálezu se odhaduje na zhruba 700 tisíc eur, v přepočtu za 17 milionů korun. Místo toho, aby se muž snažil poklad utajit, okamžitě kontaktoval úřady. Protože se nepodařilo určit původního majitele a poklad nemá historickou hodnotu, mohl si nálezce zlato ponechat.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!