Český ráj to na pohled. Naše nejstarší chráněná krajinná oblast oslaví příští rok 65. narozeniny

2. prosinec 2019

Dnes se spolu s Českým rozhlasem Hradec Králové zatouláte do Českého ráje, protože tam je krásně. A aby tam bylo krásně i dál, o to se stará Chráněná krajinná oblast Český ráj. Vedoucí Správy této Chráněné krajinné oblasti Ing. Jiří Klápště je naším dnešním hostem.

Co se vám vybaví jako, když se řekne Český ráj?
Český ráj je rozmanitost různých krajin, různé přírodní scenérie. Když se podívám na Český ráj, tak z mého pohledu je to nejkrásnější Chráněná krajinná oblast v České republice. A to právě díky oné rozmanitosti. Máte tam rybníky, skály, i horské polohy, Kozákov, máme tam i teplejší polohy, kolem Libošovic, Sobotecko. Takže velká rozmanitost. Každý, kdo se do Českého ráje vydá, tak tam najde to svoje.

Ing. Jiří Klápště ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vy jste přímo z Českého ráje?
Já jsem rodák z Turnova.

Vy jste na své pracovní cestě, když to tak řeknu, z Turnova odešel do Prahy. Jak to bylo?
Pracoval jsem zhruba nějakých 12 let v Praze, nejdříve na ústředí agentury Ochrany přírody a krajiny na Chodově, a poté jsem přešel na ministerstvo životního prostředí.

Je otázkou, kolik lidí ještě může Český ráj pojmout. V případě většího nárůstu turismu by to už byl problém.
Ing. Jiří Klápště, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj

Co vás z ministerstva přivedlo zase zpátky domů, do Turnova?
Já jsem nikdy z Českorajského regionu nevypadl. Vždy jsem se rád vracel, mé kořeny jsou hluboko upevněny v Českém ráji. Vždy jsem se chtěl vrátit a tomu regionu třeba předat něco, co jsem načerpal, něco ze zkušeností, které je možné v rámci centrální státní zprávy získat.

Čtěte také

O co všechno se musí starat Chráněná krajinná oblast Český ráj? Jaký je cíl této organizace?
Musí respektovat zákony. A především zákon o ochraně přírody a krajiny. Tam jsou dány kompetence, které my musíme dodržovat, respektive máme je svěřeny a musíme dbát na jejich dodržování v praxi. Tedy taková ta běžná úředničina, kdy máte různé stanoviska, povolení, rozhodnutí, taková ta běžná agenda, která třeba některým lidem nepřijde tak atraktivní, ale z hlediska hodnot tohoto území, pokud se udržuje rozumně, je nezbytná. To je jedna část, druhá část je samozřejmě trošku zajímavější, a to je rozvoj toho území. Rozvojem mám na mysli různé investiční akce jako je pastva, kosení luk, které by normálně nebyly paseny, koseny, protože to jsou častokrát lokality velice rozmanité a detailní, nikdo by to normálně nedělal. A samozřejmě i další věc, jako jsou třeba výsadby stromů, které v krajině chybí, obnova cest. To je část, která byla třeba v minulosti ne úplně dobře řešena.

Maloskalsko na podzim

Je to také velká tradice, protože Chráněná krajinná oblast Český ráj je jedna z našich nejstarších.
CHKO Český ráj je nejstarší naší chráněnou krajinnou oblastí. Budeme příští rok v březnu slavit 65 let od založení.

Jak velké je to území? Co všechno do něj spadá?
Ta historie není úplně jednoduchá, v roce 1955 byla vyhlášena CHKO Český ráj v hranicích, které dnes už nejsou úplně aktuální, protože v roce 2002 byla rozšířena na dvojnásobnou výměru. Když se tedy dnes podíváme na CHKO Český ráj, tak je tam jednak oblast Maloskalská, to znamená na sever od Turnova, potom centrální oblast, která tvořila historicky CHKO Český ráj od svého vzniku. To je Hruboskalsko, pak i Příhrazy. A samozřejmě část nová, která tam vstoupila v roce 2002, a to jsou třeba Prachovské skály a okolí.

PR Hruboskalsko

Kolik vás na to je?
I nás se dotkly různé úspory a škrty z hlediska personálního složení. V tuto chvíli má výkon Správy CHKO na starosti šest lidí. Není to velké číslo na území, které obnáší práci týkající se i mimopracovních aktivit, které nejsou běžné během pracovního týdne. Tedy víkendy, kdy musíme být v terénu a musíme být vidět a o to území se starat a snažit se, aby bylo všechno v pořádku. Musíme to zvládnout.

Kde vy to máte nejraději, když se v Českém ráji zatouláte s rodinou na výlet?
Má srdeční část CHKO Český ráj je okolí vrchu Mužský, Drábské světničky. Takový malebný kout, kde ten Mužský je vlastně historická sopka. Je to místo, které se mi strašně líbí, tam se rád vracím.

Čtěte také

Jaká byla letošní turistická sezóna? Pro vás první, protože vy jste ve funkci vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti něco přes rok. Jste spokojen?
Já jsem vlastně ještě nováček, ale ten rok utekl strašně rychle. Nasál jsem spoustu věcí, které jsem dřív nevěděl. Na druhou stranu si myslím, že se podařilo spoustu věcí i posunout, trošku rozhýbat zprávy ve stylu nových akcí v terénu, mokřadů, péče o lesy i výsadby stromů v zemědělské krajině. Takže těch aktivit je mnoho. Z hlediska určitých i konfliktních věcí, jako jsou různé zásahy do skal, tak to tady také bylo. Máme denní praxi, jak se skály devastují. I když jsme hodně v terénu, tak těch lidí nemáme zase tolik, abychom mohli být všude.

Abyste všechno ohlídali.
Přesně tak. Takže těch rytin do skal je velice mnoho, a to je velký problém. Protože skály jsou velice citlivé a náchylné k velkému poškození, pokud se do nich zasahuje tímto způsobem.

Protože východní Čechy zažívají konfrontaci s příchodem vlků, dá se čekat, že k nám do Českého ráje brzy také přijdou.
Ing. Jiří Klápště, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj

Někteří lidé považují za běžné rýt do skal. Dělalo je to prý vždy, když někdo vylezl na skálu, tak tam prostě vyryl datum.
Je jasné, že jsou historické rytiny, ty vznikaly po staletí a dávaly nám určité povědomí například o historických událostech. Ale těch lidí, kteří tenkrát ryli do skal, bylo minimum. Dneska to jsou stovky, tisíce případů ročně. A ty vzkazy nic neříkají, takže ani pro budoucnost nám nic velkého neřeknou. Kromě toho, že se někdo měl s někým rád nebo tam byl.

Čtěte také

Kolik lidí vůbec turistů zavítá během roku do Českého ráje? Máte to spočítané?
Udává se, že Českorajský region ročně navštíví zhruba dva miliony lidí.

Je to velký problém? Tak vysoká návštěvnost?
Nechci říkat, že to je problém, je to spíš otázka k zamyšlení, jaká je nosná kapacita. Kolik lidí ještě Český ráj může pojmout. Protože to, kde jsme dnes, je udržitelné. Myslím si, že v současném stavu může Český ráj fungovat dlouhodobě. To, co je problém, pokud by se rozjely další aktivity, jak třeba nalákat vzdálenější zahraniční turisty. Je tady Geopark UNESCO, který má punc UNESCA. A pokud by se ty aktivity odehrávaly na poli lákání turistů třeba ze zámoří, Čína, Rusko, Indie, tak by to byl velký problém. Protože pokud se tam nahrne nějaké větší množství lidí v krátkém čase, tak bude Český ráj zaplaven a už to nebude snesitelné.

Vrch Mužský - PR Příhrazské skály

Aby z Českého ráje nebyl lunapark nebo přeplněný Václavák.
Přesně tak. Protože lokalit, kam se ti lidé vydávají, je omezené množství. Trosky, Hrubá Skála, Drábské světničky, Prachovské skály. Není to velký koktejl míst, kam by bylo možné se vydat. Je to opravdu omezené spektrum několika míst, kam by ti lidé stejně šli.

Chráněná krajinná oblast Český ráj
je nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v Česku. Vyhlášena byla roku 1955 a v roce 2002 došlo vládním nařízením k jejímu rozšíření o oblast Maloskalska a Prachovských skal. Zaujímá území o rozloze asi 181,5 km². Při 50. výročí byl Českému ráji přidělen status Globální geopark UNESCO. CHKO se rozkládá na území tří krajů a čtyř okresů.

Co vzácní živočichové a rostliny. Také se něčím takovým může Český ráj pochlubit?
Samozřejmě, Český ráj je místem, kde hnízdí například nádherný pták Jeřáb popelavý, monstrózní velký pták, který nebyl běžný v české krajině. V Českém ráji v tuto chvíli hnízdí tři páry tohoto opravdu monumentálního druhu.

Čtěte také

Co vlci? Na Broumovsku je už máme, co u vás v Českém ráji?
Chápu, že tato otázka musela zaznít. Protože východní Čechy v tuto chvíli zažívají konfrontaci s příchodem vlků. Říkám konfrontaci, protože tomu tak je. Jsou tady různé zájmy, ale z mého pohledu, vlci v rozumném počtu a v různých lokalitách, do krajiny patří. Je to regulátor stavu zvěře. V Českém ráji zatím vlky nemáme, ale dá se očekávat, s ohledem na to, kde se vyskytují v současnosti, Jizerské hory, Lužické hory, Kokořínsko, tak už se stahují, nechci říkat mračna, ale vlčí smečky, které nám nějakého zástupce do Českého ráje brzy vyšlou.

Takže v Českém ráji čekáte vlky?
Nechci říkat čekáme, ale spíš jsme si vědomi toho, že to asi nastane.

A vaše přání Českému ráji na závěr?
Aby se každý návštěvník, který přijede, rád k nám vracel. Choval se slušně a chápal, že CHKO Český ráj a Správa CHKO Českého ráje není jen sbor úředníků, kteří něco blokují, ale zároveň to území rozvíjí.

Jakub Schmidt a Ing. Jiří Klápště ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Moc děkuji za zajímavý rozhovor. Naším hostem byl vedoucí Chráněné krajinné oblasti Český ráj Jiří Klápště. Na shledanou.
Děkuji moc, na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.