O krásu Prachovských skal se teď stará potomek Jáchyma Ondřeje Schlika, popraveného roku 1621

Letecký pohled na Prachovské skály
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Letecký pohled na Prachovské skály

Dnes vás Český rozhlas Hradec Králové zavede na Jičínsko, do Českého ráje a do Prachovských skal. Protože to vše spojuje jméno šlechtického rodu Schliků. A potomek tohoto šlechtického rodu Dominik Feštr je naším hostem v rozhlasovém studiu. 

Vy je jmenujete Feštr, vaše maminka byla tedy Schliková?
Ano, je to tak. Moje maminka byla rozená Schliková a provdala se za pana Feštra.

Dominik Feštr ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jak hluboko vůbec sahá historie vaší rodiny? A jak významný rod to byl v dějinách našeho národa?
Myslím si, že poměrně významný. Historie rodu Schliků sahá až někam do 15. století, původem to byla měšťanská rodina z Chebska. A rozmach začal za Kašpara Schlika, který se stal kancléřem a sekretářem Zikmunda Lucemburského. Byl jmenován do panského stavu v roce 1437.

Když se probíral v dějepise Jáchym Ondřej Schlik, tak jsem se spolužákům chlubil, že je to můj příbuzný. Ale oni mi nevěřili.
Dominik Feštr, potomek šlechtického rodu Schliků

Schlikové zbohatli hlavě tím, že se na jejich panství v Jáchymově našlo stříbro. Je to tak?
Ano, bylo to za Štěpána Schlika, který byl jedním z velmi významných Schliků. Na panství v Jáchymově nalezli stříbro a začali razit mince. Jen tak pro zajímavost, příští rok bude kulaté výročí, protože první povolení na onu ražbu mincí dostali Schlikové v roce 1520. Takže to bude 500 let.

Ale ono se to tenkrát moc nelíbilo Habsburkům, že Schlikové bohatli. A tak jim to potom zatrhli.
Nelíbilo se jim to hlavně z toho důvodu, že Habsburkové měli trošku finanční nouzi a Schlikové jim trošku začínali přerůstat přes hlavu. Takže jim nejdříve zakázali razit mince a posléze jim zakázali i těžit stříbro.

A tím se z těchto dvou významných rodů stali nepřátelé, dá se to tak říct?
Řekl bych spíš, že Schlikové trošku vstoupili do opozice vůči Habsburkům.

Potom přišla slavná bitva na Bílé hoře, která ale pro vašeho předka Jáchyma Ondřeje Schlika neskončila moc slavně.
Neskončila, protože on se stal jedním z českých pánů, kteří byli po skončení války odsouzeni k setnutí hlavy na pražském Staroměstském náměstí.

Erb rodu Schliků

On byl snad dokonce první, na kom kat Mydlář tento rozsudek tenkrát vykonal?
Ano, byl první, který šel na řadu z 27 českých pánů.

Jindřich Schlik věrně sloužil Albrechtovi z Valdštejna. Za to dostal panství Velišské a tak se Schlikové dostali na Jičínsko.
Dominik Feštr, potomek šlechtického rodu Schliků

Jak se ale potom Schlikové dostali ke svému panství tady na Jičínsku?
Další významný příbuzný Jindřich Schlik, bratranec Jáchyma Ondřeje, byl významným a poměrně schopným vojevůdcem. Tak ho panovník ušetřil nějakého trestu. On také změnil víru z protestanta na katolíka a sloužil věrně Albrechtovi z Valdštejna. Za své služby dostal takovou výslužku, panství Velišské, a tak se Schlikové dostali na Jičínsko.

Letecký pohled na Prachovské skály

A na tomto svém panství pak hospodařili až do roku 1948?
Do roku 1949. A potom to byl takový fofr, co jsem já slyšel jen z vyprávění od babičky a dědečka. V únoru 1949 tam naběhla policie a řekla jim, že mají hodinu na to, aby si sbalili tašku, kam si mohou dát dvoje šaty a jedny boty a museli vyklidit zámek v Jičíněvsi. Šli do nějaké vybydlené hájenky. Takže je ze dne na den vyhnali a ten život neměli úplně jednoduchý. Oni zůstali po celou dobu v Československu. Část rodiny emigrovala do Německa a do Rakouska, ale oni celou dobu zůstali a měli velké problémy vůbec sehnat někde nějakou práci.

Vy jste se asi také nemohl moc chlubit tím, že patříte k rodu Schliků, ne?
Já jsem v tom byl vychováván, nikde moc neříkej, odkud pocházíš a nějak se snaž splynout s davem. Ale věděl jsem, odkud pocházím. Bylo zajímavé, když jsme probírali v dějepise Jáchyma Ondřeje Schlika, tak jsem spolužákům říkal, chlubil jsem se, že je to můj příbuzný. Ale oni mi samozřejmě nevěřili.

My si v těchto dnech připomínáme 30 let svobody. Co to pro vás znamená?
Pro nás, pro celou naši rodinu, znamená to, že se v roce 1989 změnil režim, že nám byly vráceny majetky a to nám zajistilo obživu do dnešních dnů. Jak pro mé rodiče, tak i pro mne.

Jak velký majetek na Jičínsku spravujete? Vím, že vám patří Prachovské skály.
Patří nám Prachovské skály, patří nám zhruba 1000 hektarů lesa. Patří nám nějaká pole a máme jeden rybník, kde chováme kapry. Takže starostí je spousta. Jindřich Schlik toho tenkrát dostal víc, ale máme ještě jednu rodovou větev, která zase spravuje Jičíněveské panství a má svoje hospodářství.

Pamětní medaile k výročí narození a úmrtí Jáchyma Ondřeje Schlika

Každého jistě zajímá, jestli máte nějaký svůj zámek v kterém žijete a bydlíte?
Zámek máme ve Vokšicích. V současné době v něm žiji a máme zde také sídlo firmy. Ale objekt není veřejnosti přístupný, není tam žádná expozice.

Pojďme se tedy podívat do Prachovských skal, protože ty se navštívit dají. Vy, jako správce a majitel, se o ně musíte hodně starat. Je to místo, které ročně navštíví úžasné množství turistů. Jak vypadá taková péče o Prachovské skály z vašeho pohledu?
Je to taková celková údržba. Od sbírání odpadků, přes starosti o cesty a zábradlí. Je to každodenní práce. Jednou za čas si to musíte všechno projít a podívat se, kde je co zapotřebí opravit. Jsou to většinou nějaké menší opravy, ale jednou za čas je nutné udělat něco většího, nějakou rekonstrukci cesty. Nedávno, asi před pěti lety jsme dělali kanalizaci. Ale jak říkám, je to každodenní práce.

Zkrátka takové ty věci, které návštěvník moc nevnímá, ale musí se udělat.
Je to starost o to, aby se člověk, který do Prachovských skal přijede, cítil dobře, aby měl dobrý pocit. Takže to jsou opravdu věci, které moc vidět nejsou, jako posekaná tráva nebo odnášení spousty odpadků. Musí se to dělat průběžně, protože kdyby se to neudělalo, tak to potom vidět samozřejmě je.

Znáte dokonale Prachovské skály?
Neřekl bych, že je dokonale znám, protože neznám skály tak, jako horolezci. Ale místo samotné znám už velmi dobře, znám různé zkratky. Když se potřebuji rychle někam dostat, tak nemusím jít přímo po turistické stezce, ale mohu využít různé existující zkratky, které znám.

Vaše nejoblíbenější místo?
Oblíbené místo mám, ale není to přímo v centru Prachovských skal. Je to trošku bokem. Ervínův hrad, což je taková skalní vyhlídka zhruba 500 metrů od centra. Ale má to právě kouzlo v tom, že tam prakticky nepotkáte člověka.

Prachovské skály v zimě

Jaká byla letošní turistická sezóna? Kolik lidí se přijelo podívat? Protože předchozí sezóny byly opravdu rekordní.
Řekl bych, že po tři roky teď byla v podstatě návštěvnost podobná. Loni a předloni jsme měli zhruba kolem 160 000 návštěvníků, letos jich bylo ještě o něco více, asi 170 000. Na to, že jsou skály otevřeny sedm měsíců v roce, vychází přes 20 000 turistů za měsíc. Hlavně tedy v letních měsících je návštěvnost opravdu extrémní.

Učí se postupně návštěvníci dobrému a slušnému chování?
Je to jako všude, jsou prostě lidé slušní a potom lidé neslušní. Já vždy říkám, že těch slušných je samozřejmě víc. Člověk by měl hledat to pozitivum a ne negativum.

Pamětní medaile k výročí narození a úmrtí Jáchyma Ondřeje Schlika

Jáchym Ondřej Schlik, první z 27 českých pánů popravených katem Mydlářem na pražském Staroměstském náměstí je asi váš nejslavnější a neznámější předek.
Dostal se do učebnic dějepisu i v době dávno minulé. Je to nejznámější Schlik.

Zájemci o pamětní medaili Jáchyma Ondřeje Schlika se mohou ozvat na e-mailovou adresu: j.m.schlik@seznam.cz

Proto jste mu teď nechali vyrazit medaili?
Sešlo se to tak, že během dvou let bude mít dvě kulatá výročí. A to výročí narození 9. září 1569, takže to je 450 let a 21. června 1621 byl popraven. Tedy za dva roky bude mít 400. výročí od smrti. Při té příležitosti jsme nechali vyrazit pamětní medaili, kde je na obou stranách připomínka těchto dvou výročí.

Jakub Schmidt a Dominik Feštr ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Dokážete si představit, že byste žil v té době? A vůbec něco takového, jako je poprava?
Tak to si asi úplně člověk představit nedokáže.

Moc vám děkuji za dnešní návštěvu. Naším hostem byl Dominik Feštr, potomek šlechtického rodu Schliků.
Děkuji moc za pozvání. Přeji pěkný den. Na shledanou.

Spustit audio

Související