Čertovy rohy nebo také brána do pekel. Hrad Trosky se stal opravdovým symbolem celého Českého ráje

8. červenec 2022

Trosky jsou zřícenina hradu na vrcholu stejnojmenného vrchu v katastrálním území obce Troskovice v okrese Semily. Nachází se na území Chráněné krajinné oblasti Český ráj a zároveň také Geoparku Český ráj. Hrad vybudovaný na dvou strmých čedičových skaliscích se tak stal jedním ze symbolů Českého ráje. 

Kastelánka hradu Trosky v Českém ráji za námi dnes přijela do studia. Není úplně obvyklé, že by hrad měl kastelánku, ale na Troskách už jedna žena působila a byla to Marie Macnerová, která tam strávila celých 25 let. Vy jste kastelánkou od dubna, už jste se stihla na zřícenině zabydlet? Už se tam cítíte jako doma?
Přesně tak. Český ráj se mi stal takovým novým domovem. Na Troskách už jsem se, doufám, seznámila s většinou toho, co kastelán musí znát. A moc se mi tam líbí.

Pavlína Suchomelová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vy pocházíte odjinud?
Pocházím z Královéhradeckého kraje, od Vamberka, z Rybné nad Zdobnicí. A tam jsem také získala vztah k památkám a zříceninám, protože jsem šest let prováděla na hradě v Liticích. Šest krásných sezón jsem tam strávila.

Čerti jsou naše hlavní strašidla, ale na Troskách straší i Barbora. Ta skočila z nešťastné lásky z věže, která je po ní pojmenovaná Panna.
Ing. Pavlína Suchomelová, kastelánka hradu Trosky

Jak jste se dostala na Trosky? Vy jste také inženýrka, v jakém oboru?
Jsem inženýrka v oboru dřevařství. Když jsem dodělala školu, byla to Mendelova univerzita v Brně, tak jsme tam zůstala jako vědecko-výzkumná pracovnice, ale protože nejsem úplně člověk do města, tak jsem si vzpomněla, že nejlépe mi bylo na hradě v Liticích. A začala jsem se poohlížet po nějaké takové práci, po nějaké zřícenině, ideálně středověké. A zrovna se uvolnilo místo na Troskách. Tak jsem to zkusila, šla jsem do toho, připravila jsem se na výběrové řízení a ono to vyšlo.

Čtěte také

Zúročíte tam i své dřevařské vzdělání?
Zásadní roli hraje, že mám technické vzdělání, protože kastelán potřebuje řešit spoustu různých technických úkolů a problémů. Takže určitě zúročím své technické vzdělání.

Vás tedy přitahují hrady. A proč ne zámky? Ty by byly možná pro ženu kastelánku vhodnější nebo pohodlnější. Proč hrady?
Jsem spíš člověk do přírody, mám ráda zříceniny, kdy si ten objekt vybudovaný lidmi nějakým způsobem příroda bere zase zpátky. To se mi líbí.

Co jste už jako kastelánka musela na Troskách zařídit, jsou nějaké novinky pod vaším vedením?
Máme několik novinek, které jsem za ty krátké tři měsíce mého působení stihla připravit. Rozběhali jsme platební terminály, takže když k nám přijde návštěvník, může pohodlně zaplatit platební kartou, další novinkou jsou online vstupenky, povedlo se nám dokonce zřídit přednostní vstup pro lidi s online vstupenkou. Ti už vůbec nemusí k pokladnímu okénku, nemusí stát frontu, vstupenku jim načteme a pustíme je do hradu přednostně. A úplně poslední novinka, od července nám funguje okénko se suvenýry. To jsme připravili z důvodu velkých návštěvností, aby člověk, který si vybírá suvenýry, nezdržoval frontu na vstupenky. Teď je to oddělené.

Čtěte také

Co dalšího plánujete v letní sezóně?
Plánujeme zajímavé akce. Ráda bych všechny pozvala 23 . a 24. července, kdy na Trosky přijedou provazochodci, kteří budou mít natažené lano mezi Pannou a Babou, mezi hradními věžemi, a budou po něm přecházet. Další akce se uskuteční na konci prázdnin 27. srpna, to bude Hradozámecká noc v rámci celého programu Národního památkového ústavu. Na Troskách se uskuteční venkovní přírodní program, uděláme si táborák, opečeme špekáčky, zahraje country kapela a návštěvníci budou moci jít při západu slunce na věže. Určitě si to užijeme.

Jaký byl vůbec vstup do letošní turistické sezóny? Přijelo už dost lidí?
Teď na státní svátky přijelo hodně lidí, byli jsme velmi spokojeni, krásně nám vyšlo počasí, nebylo ani příliš horko a zároveň nepršelo. Během těch svátků hrad navštívilo přibližně 3 700 lidí, takže návštěvnost byla opravdu velká. Byla dobrá nálada a myslím si, že návštěvníci odcházeli spokojeni.

Čtěte také

Pojďme trochu přiblížit historii hradu. Kdo Trosky vybudoval a v jakém období?
Trosky vznikly na konci 13. století, vybudoval je Čeněk z Vartemberka a zajímavé je, že docela zdatně využil onoho sopečného útvaru, kterému se říká Čertovy rohy. Na něm postavil dvě nedobytné věže a okolo palác, hradby a hradební opevnění. Těm skalám se říkalo Čertovy rohy, protože se tradovalo, že Trosky jsou bránou do pekel. Pověst praví, že čerti Čeňkovi z Vartemberka stavbu hradu velmi znepříjemňovali a komplikovali. On se hodně zadlužil a právě z toho důvodu nedlouho po tom, co ho dostavěl, musel hrad prodat.

Hrad to prý byl opravdu nedobytný a patří zkrátka k Českému ráji. Symbolické jsou dvě věže, Panna a Baba. V nich se i bydlelo nebo byly jen na obranu?
Byly to věže obytné. A byly postaveny tak vysoko hlavně z toho důvodu, že kdyby hrad někdo dobýval nebo případně už spodní hrad dobyl, tak to byl poslední úkryt, kam se mohli obyvatelé hradu schovat.

Čtěte také

Pod hradem se údajně nacházejí rozsáhlá sklepení a jeskynní prostory, dokonce s jezírky.
Tajné chodby a sklepení pod hradem jsou v současné době pravděpodobně z velké části zasypané, takže jsou nepřístupné. Vím, že bývalý kastelán pan Tomáš tam bádal a mám po něm připraveny velké složky. Těším se na zimu, až budu mít více času, že se o tajemném podzemí hradu Trosky něco víc dozvím.

Co tedy návštěvníci Trosek uvidí?
Když návštěvník přichází k hradu, tak jako první uvidí předhradbu s hradní branou a dostane se do prostoru prvního nádvoří, kde je pokladna. Tam zaplatí vstupné, skrze druhou hradbu projde do druhého nádvoří, a tam se může rozhodnout, jestli se vydá nejprve doprava na věž Babu, která je přístupná až úplně nahoru po novém schodišti, nebo se z toho druhého nádvoří vydá doleva pod věž Pannu, tam dříve stával hlavní hradní palác. Může tam vystoupat na vyhlídku, ale samotná Panna je nepřístupná, tam se dostane pouze horolezec.

Čtěte také

Všem se naskytnou nádherné vyhlídky a udělají si pochopitelně úžasné fotografie.
Přesně tak. Je od nás vidět na Krkonoše, na Jizerské hory, je tam krásný výhled na Bezděz a na druhou stranu na Sklopísek Střeleč a podobně.

Jak jsou na tom v současné době památky s finanční podporou?
Peněz není asi nikdy dost, takže jsme se museli trošku uskromnit, co se týče oprav. Ale třeba na jaře probíhaly opravy hradebního zdiva, měli jsme tam kameníky, kteří přespárovali hradbu na druhém nádvoří, takže nějaké stavební práce probíhají.

Státní hrad Trosky. Bizarní zřícenina gotického hradu připomínající čertovy rohy trčící ze země se stala jedním ze symbolů Českého ráje. Vybudování hradu na dvou strmých čedičových skaliscích učinilo z Trosek nedobytný hrad. Při prohlídce má návštěvník možnost seznámit se s historií hradu a vystoupat na věž „Babu“ i na vyhlídku pod věží „Panna“, které skýtají jedinečný rozhled do okolní krajiny.

Mnoho se také povídá a o tajemství hradů a tamních strašidlech. U vás jsou hlavní čerti?
Čerti jsou asi ti hlavní, ale říká se, že na Troskách ještě straší Barbora, po které je pojmenovaná věž Panna. To je pověst z dob husitských válek, proč se skalní věže jmenují Panna a Baba. Je to po jejich obyvatelkách, kdy osud Barbory byl tak smutný, že z nešťastné lásky skočila z věže. Proto se říká, že tam také občas straší. Ale já jsem ji zatím nepotkala.

Jana Kudyvejsová a Pavlína Suchomelová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byla kastelánka hradu Trosky Pavlína Suchomelová. Celý rozhovor si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová