Astronomové objevili asteroid, u nějž existuje teoretická možnost, že v prosinci 2032 zasáhne Zemi

Čtěte také

Žijeme v jiném podnebí, než jaké znali naši rodiče. Loňský rok byl nejteplejší v historii měření

Vzorky z planetky Bennu, které tam v roce 2020 odebrala a o tři roky později na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA, tedy genetických složek DNA a RNA ve veškerém životě na Zemi, a 33 různých aminokyselin. Černá zrnka, která experti zkoumali, jsou pozůstatky z doby utváření Sluneční soustavy před přibližně 4,5 miliardy let. Objevy přidávají další poznatky do debaty, odkud se na Zemi vzaly základní stavební kameny života.

Astronomové objevili asteroid, u nějž existuje teoretická pravděpodobnost 1 : 83, že v prosinci 2032 zasáhne Zemi. Všechny, jimž se po přečtení této věty strachy sevřel žaludek, ale odborníci uklidňují, že pravděpodobnost nárazu je velmi nízká a nejpravděpodobnějším výsledkem bude, že objekt se k planetě Zemi jen těsně přiblíží, ale mine ji. Asteroid 2024 YR4 je široký odhadem 60 metrů a nyní je vzdálen 43,5 milionu kilometrů. Centrum pro výzkum objektů v blízkosti Země (CNEOS), které spadá pod americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), odhaduje, že se 22. prosince 2032 přiblíží k Zemi na vzdálenost asi 106 200 kilometrů.

Čtěte také

Český astronaut Aleš Svoboda by mohl jako druhý Čech odstartovat na misi do vesmíru koncem roku 2026

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které nalezli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových nábojů. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni. Nález podle odborníků otevírá nové možnosti pro výzkum vojenské historie a fyzických dopadů na život vojáků.

Pěstování i šlechtění plodin napomáhá v Česku genová banka rostlin. Česká genová banka rostlin patří k největším v Evropě. Ta pro další generace uchovává přes 58 tisíc odrůd zemědělských plodin. Ať už jde o brambory, vinnou révu, chmel nebo obiloviny, kterých je právě nejvíce. Jednotlivá semena jsou uložena v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu v pražské Ruzini a to za hodně mrazivých podmínek.

Čtěte také

Čínská sonda přinesla na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. Nahlédneme do historie naší planety?

Olomoučtí vědci budou příští čtyři roky ve spolupráci se soukromými firmami pracovat na nových postupech pro prevenci a diagnostiku virových a bakteriálních nemocí. Zaměří se na přípravu levných, účinných a široce dostupných senzorů, které dokážou původce infekcí odhalit. Získali na to dotaci téměř 64 milionů korun. Projekt reaguje na dvě velké současné světové výzvy v oblasti zdraví, jimiž jsou nepřipravenost na boj s pandemiemi a pokles účinnosti antibiotik kvůli rostoucí rezistenci mikroorganismů. 

Italské Benátky zvažují, že místo plavidel se spalovacími motory nasadí v kanálech lodě s podvodním tryskovým pohonem. Změna by přinesla čistější vzduch a tišší provoz lodí. Autoři projektu ale na široké využití pohonu potřebují peníze. Název projketu odkazuje na nulovou uhlíkovou stopu. Spočívá v přidání elektromotorů na lodě plující v benátském zálivu, které by se tak staly alternativou k plavidlům se spalovacími motory. Výzkumníci nedávno vyzkoušeli prototyp pohonu na Velkém kanálu, což je hlavní dopravní tepna procházející celým ostravním městem.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!