Alena Zárybnická: Když chci dobré maso, jdu k řezníkovi. Když dobrou předpověď, jdu k meteorologovi
Startují zálety Aleny Zárybnické, jak je naší dobrou tradicí, vždycky po letní reprízové přestávce je Alena hostem ve svém pořadu. Povídá si s ní Zdeněk Novák.
My jsme se vydali do Krkonoš, zastavili jsme na centrále horské služby ve Špindlerově Mlýně. Zamířili jsme do Svatého Petra, projeli se lanovkou a kochali se výhledem.
Zastavili jsme se u náčelníka Horské služby Krkonoše Pavla Cingra, který nás pozval 12. a 13. září na velkou akci a oslavy do Krkonoš, protože je tomu již 90 let od okamžiků, kdy byla oficiálně založena horská služba. Vydali jsme se také za Reném Hronošem ze špindlerovského skiareálu. Ten nás pozval do hor na konec ledna, bude se zde ve Svatém Petru na černé sjezdovce konat Světový pohár v lyžování žen. Na programu jsou disciplíny slalom a obří slalom.
Nasedli jsme na lanovku a máme čas se nejen rozhlížet, ale třeba probrat i počasí. Jaké bylo, Aleno, podle tebe léto?
Subjektivně jsme měli pocit, že toho deště bylo jaksi trochu víc, než by bylo normální. Objektivně třeba v červenci pršelo prostě normálně a srpen bude srážkově určitě podprůměrný. Měli jsme asi menší počet tropických dnů, ale neznamená to, že se v září ještě nějaký ten tropický den nemůže objevit.
Předpověď na půl roku dopředu? To je klasický clickbait.
V televizi často vídáme takový titulek jako dlouhodobá předpověď. Už v září a v říjnu se dozvídáme, jaká bude letos zima. Má vůbec cenu to říkat?
Má to cenu říkat pro toho, kdo si vedle toho titulku zaplatil reklamu, protože je to klasický clickbaitový titulek, který nakonec odvede čtenáře, pokud to udělá, někam úplně jinam. V první řadě slouží jako ten, který má upozornit na nějaký extrém, který prostě strhne pozornost. Na to platí jednoduchá odpověď, když chci dobré maso, jdu k dobrému řezníkovi, když chci dobrou předpověď, jdu k meteorologovi.
Vyjeli jsme lanovkou na Pláň. Jdeme na místo, kde se nám otevřel výhled na stranu, kde je Špindlerův Mlýn.
Je to nejkrásnější kout a nejkrásnější výhled, který vůbec tady můžeme mít, protože sledovat a představovat si, jak ostré bývaly hřebeny Krkonoš dřív, je prostě velká paráda.
My jsme se rozhlédli po okolí, viděli jsme nejen Medvědín, ale už pojedeme zase dolů. Kdo by si chtěl udělat procházku tady z Pláně, kudy bys ho poslala?
Já bych ho asi poslala po telefonní cestě, sem nahoru byl kdysi přiveden telefonní kabel. Ona trošku kličkuje levým úbočím a vlastně prochází po zajímavých místech. Pokaždé, když po ní jdu, mám pocit, že tam někde za rohem na mě musí vykouknout hobit.
My se ještě díváme na místo za Mísečkami, kde hrozí laviny. Povíš nám víc?
Dívali jsme se na jižní úbočí kotle - na Malou a Velkou kotelní jámu, což pro mě je místo, kde je třeba brát zřetel. Cesta, která tam vede jako letní turistická, je přes zimu uzavřena, protože se do kotle kvůli lavinovému nebezpečí nesmí vstupovat. Já mám to místo spojené i s příběhy lidí, kteří se tam nějakým způsobem shodou okolností do laviny dostali. Jeden z nich je ze 70. let, kdy dvojice běžkařů tam tudy procházela, oba smetla při návratu zpátky na Dvoračky lavina, zachráněni byli čistě náhodou, protože kolem procházeli další turisté, kteří byli schopni doběhnout pro pomoc. Já o tom mluvím s obrovským respektem k lidem, kteří dokázali pomáhat. Dávala jsem před časem dohromady s kolegy od horské služby knížku, která lavinové příběhy popisuje. Máme teď k devadesátinám připravený první díl a na přes rok se chystáme vydat díl druhý.
Ty jsi také spolupracovala na dokumentárním filmu, který uvede Česká televize. O čem bude?
Mě těší, že pomoc bližnímu v nouzi, jak si lidé na horách pomáhají, dáváme do podoby dokumentárního filmu, který jsme dělali s kolegou režisérem Martinem Vrbickým. Film Ve službě horám bude mít v České televizi premiéru předposlední říjnové úterý. Bude o historii horské služby, jak a proč vznikla, co všechno musí splnit teď ti, kteří se o členství chtějí ucházet. Zároveň tam připomeneme pár příběhů, které prostě berou za srdce, kdy i ti záchranáři třeba kvůli špatnému počasí nemohli přijít na pomoc tomu, kdo pomoc potřeboval.
Více nejen o tom, co můžete vidět z lanovky a z vrcholu, si poslechněte v záznamu pořadu, kde byla hostem Alena Zárybnická.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.