Děti mi přinášejí největší radost a zadostiučinění, říká herec Tomáš Havlínek
Vybírá si jen ty role, za které se nemusí stydět. Ve škatulce herecké dovednosti najdete - jízda na koni, hra na housle, na klavír, na kytaru a taky akrobacie a načítání audioknih. Mým hostem je herec Tomáš Havlínek.
Narodil se v Karlových Varech, vystudoval housle na hudebním gymnáziu, po DAMU nastoupil do Jihočeského divadla, získal tam dvě Jihočeské Thálie. Můžete ho znát z filmu Americké dopisy, z role Oskara Nedbala, obsadil ho i režisér Robert Sedláček ve filmu Jan Palach, ze seriálů Liga mužské moudrosti nebo Stíny v mlze. A do kin míří hned dva filmy, ve kterých se také představí, a to Milion a Neporazitelní.
Už se stalo někdy ve vaší pracovní kariéře, že byste v jednom měsíci měl premiéru dvou velkých filmů?
Ne, nestalo se to. Jelikož se bavíme pár dnů předtím, než oba dva filmy vyrazí do kin a můžou je diváci vidět, tak se i bavíme v období, kdy zkouším v divadle. Do toho jsem od října začal učit na DAMU. Mám dvě malé děti a opravdu listopad bude krásně nabušený.
Píše se, že film Neporazitelní je o plnění snů a o druhých šancích, které nám život nabízí a ukazuje, že se silnou vůlí a humorem se dá vyhrát jakákoliv životní bitva. Kterou nejtěžší máte sám osobně za sebou? Jestli to není příliš intimní otázka?
Ne, já myslím, že tady je tak hezky navozené prostředí, že je to v pořádku. Myslím si, že jsou to děti a s tím spojené vztahy, ale zároveň mně děti přináší tu největší radost a to největší zadostiučinění, jaké jsem v životě vlastně poznal.
Kdybych neměl tak skvělou partnerku, nemohl bych si dovolit tolik práce.
Ruku v ruce je to paralela v tom, že starší dceru mám ve střídavé péči, takže spolu nevyrůstáme den co den, ale vzhledem k tomu, že mám skvělou ženu, se kterou mám ještě malinkou dceru Josefku, všechny tyhle věci zvládáme úplně obdivuhodně. Nutno říct, že bych si nemohl dovolit tolik prací, které mám, kdybych neměl doma skvělou partnerku, která zastane spoustu věcí. Díky tomu se můžu věnovat věcem pracovním, o kterých se bavíme.
Byl jste taky u předávání Českých lvů za rok 2023, kdy moderoval Marek Eben. Chci se zeptat a připomenout nám všem, jakou úlohu jste tam tehdy dostal?
Já jsem dostal úlohu předávat cenu pro herečku v hlavní ženské roli, což byla Simona Peková ve filmu Přišla v noci. Byl jsem tedy osloven a zeptal jsem, proč si mě vybrali. Ne, že bych si, tak nevěřil nebo že by o mně nikdo nevěděl, ale říkal jsem si, proč mi dali tuto nabídku.
A bylo mi řečeno, protože Český lev měl 30 let a já jsem stejně starý jako lev. Oni to udělali tak, že opravdu předávali ceny ti, kterým ještě nebylo 31, nebo v tom roce bude 30. A Český lev je 1993, já jsem 1992, ale předávalo se to v březnu a ještě mi nebylo 31 let. Vlastně moje žena Agáta předávala taky, protože ona je 93. Ta nabídka ji potkala 14 dní přede mnou, ale ta se neptala proč. A pak zavolali mně, a tak jsem si říkal, proč si nás takhle vybrali? Hlavní důvod byl náš věk.
Když se řekne Sépie z hor?
Sépie z hor je moje srdcovka. Já jsem zakládal tuto kapelu před 12 lety. Ale ani ne před rokem jsem z ní odešel. Už z mnoha důvodů. Mám početnou rodinu, jak jsem říkal. Moje hlavní náplň je herectví, divadlo a film a tak dále. Cítil jsem i z kluků, že do toho chtějí víc šlápnout, protože my jsme byli vždycky hodně nahodilí. Sépie z hor je hodně založená na improvizaci. Nahráli jsme jedno album, ale kluci chtěli víc trénovat, víc cvičit a zkoušet. A já jsem zjistil, že jim toho času nemůžu dát tolik.
S velkou bolestí, ale s čistým štítem mezi námi, jsme se dohodli, že bude lepší, když budou mít jiného houslistu, což mají. Já jsem s nimi už dvakrát zaskakoval, takže tam žádný problém není. Vždycky si s nimi rád zahraju. A naopak je to občerstvující, protože já se hudby nechci vzdávat. Mám takové choutky založit nějakou kapelu. Hudba mi chybí a chci se jí ještě dále trošku pověnovat.
Na závěr otázka od umělé inteligence. Kdybyste měl vybrat píseň, která by hrála v titulcích vašeho života, jak by se ji jmenovala?
Byla by to čtvrtá věta z Novosvětské od Antonína Dvořáka.
Proč byl bruslit s Ivanem Trojanem? Jaká divadelní představení má nyní v repertoáru? Proč se kapela jmenuje právě Sépie z hor? Načítá rád knihy, rozhlasové hry, příběhy Bez frází? Poslechněte si celý rozhovor v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.