Život v USA je především o energii, zkušenostech a kontaktech, říká „Pan Amerika“ Miroslav Konvalina

Miroslav Konvalina, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu Radiožurnál v USA, pracoval také jako šéf Amerického centra v Praze a ředitel Českého centra v New Yorku. Narodil se v Praze 23. listopadu 1963, jen pár hodin po tom, co byl v americkém Dallasu spáchán atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, takže tuto reportáž už nestihl. Stihl ale stovky dalších.

Někteří mi začali říkat "Pan Amerika", protože si myslí, že každého v Americe znám. Tak to není, ale cesty do USA mám dobře prošlapané.
Miroslav Konvalina, dlouholetý rozhlasový zpravodaj v USA

V Československém rozhlase začal pracovat nejdříve ve zpravodajské směně, pak v ekonomickém, domácím a později v zahraničním zpravodajství, kde byl také diplomatickým zpravodajem. Chtěl získat novou zkušenost a tak na dva roky z rozhlasu odešel a stal se tiskovým mluvčím Ministerstva průmyslu a obchodu.

Čtěte také

Od baťůžkáře až k rozhlasu aneb Na cestách bez všech iluzí po celém světě s Miroslavem Konvalinou

Potom se do rozhlasu vrátil a čtyři roky vedl Redakci zahraničního zpravodajství ČRo 1 - Radiožurnálu. Od léta 2002 byl zpravodajem Českého rozhlasu v Americe. V polovině 90. let a znovu v roce 2004 byl za svou práci oceněn vedením Českého rozhlasu.

Ze své praxe si nejvíce cení natáčení s českými (Václav Havel a Václav Klaus) a americkými (James Carter a Bill Clinton) prezidenty, s papežem Janem Pavlem II., ale i s indickým maháradžou z Udaipuru a také se spisovatelem A. C. Clarkem.

Jeho osobní libůstkou je natáčení reportáží z prostředí domorodých kultur různých částí světa (Severní a Střední Amerika, Malajsie, Nový Zéland, Tibet a podobně). Donedávna byl posedlý cestováním, ale teď přemýšlí, jak nejlépe využít nabyté vzdělání a zkušenosti, jak přenést americkou inspiraci do další práce v České republice.

V USA jsem všechny peníze projedl a propil. Ale ne, že by ze mne byl alkoholik. Prošlapával jsem pro ostatní i pro sebe důležité kontakty.
Miroslav Konvalina, dlouholetý rozhlasový zpravodaj v USA

„Platí to, že rozhlas je mojí srdeční záležitostí. I v dalších zaměstnáních jsem vycházel ze zkušeností, které jsem v rozhlase získal. A život ve světě není o tom, kolik máte vysokých škol nebo jak jste dobří v té konkrétní práci, ale jsou, alespoň v tom, co dělám já a čemu se říká veřejná diplomacie, pro něj důležité tři věci.“

Čtěte také

V USA chceme prezentovat to nejlepší z české kulturní scény. A taky pomáhat mladým umělcům

„Jednak je to energie, kterou musíte mít a vyzařovat, možná v mém věku je také důležité mít určité charizma. Potom jsou to zkušenosti, které vám nikdo nevezme. I ti mladší třeba se třemi vysokými školami, kteří zrovna nastupují a jsou daleko aktivnější, vás netrumfnou. A třetí věcí jsou kontakty.“

„Já to vidím na svých zkušenostech z USA. Někteří mi začali říkat "Pan Amerika", protože každý den mám nejméně pět e-mailů z nejrůznějších oblastí a lidé si pak myslí, že každého v Americe znám. Tak tomu samozřejmě není, ale myslím si, že cesty vedoucí do Ameriky, mám dobře prošlapané.“

„A po těch cestách nemůžete projít jen jednou, ty se musí poctivě prošlapávat stále dokola. Lidé se mne často ptají, co si koupím, když jsem pracoval v USA. Jestli nějaké drahý automobil nebo si postavím krásný dům. Já na to odpovídám, že jsem tam všechny peníze projedl a propil.“

Lada Klokočníková a Miroslav Konvalina v rozhlasové kavárně|foto:Milan Baják, Český rozhlas

„Ovšem nikoli v tom smyslu, že by ze mne byl alkoholik nebo že bych investoval do svého pupíku. Ale prošlapával jsem tam pro ostatní i pro sebe důležité kontakty. Což je teď zúročuje. I když tam už nejsem, tak se všichni obracejí na mne. Což je velmi příjemné, být takový "Pan Amerika",“ dodává s úsměvem Miroslav Konvalina

Celý rozhovor Lady Klokočníkové s Miroslavem Konvalinou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.