Med je jak víno. Za vznikem obojího se ukrývá krásný příběh, usmívá se včelař a medař Václav Jirka

Čtěte také

Med květový, medovicový či z lesní snůšky. Včelař Václav Jirka vám poradí, jak poznat med kvalitní

Přinesl jste nám ukázat spoustu svého medu, ale každý je jiný. Jeden je bílý, druhý je světle hnědý, třetí tmavě hnědý.
V České republice rozlišujeme oficiálně dva druhy medů. Nejběžnější a nejrozšířenější je med květový, to je ten světlejší, i když může mít samozřejmě různé odstíny hnědé až po v podstatě bílou. Záleží na tom, jestli jde o jednodruhový med nebo z kterých bylin a stromů převážně nektar pocházel.

Květový med vzniká z nektaru, je to klasický, běžný med, kde včelky sbírají nektar z květů rostlin, který potom v úle zpracovávají, zahušťují a vysušují, až z něj vznikne lahodný květový med. Bývá to většinou směs různých druhů rostlin a bylin, které do úlu včely přinesou.

Druhý druh medu je med medovicový, ten je trošku jiný. Vzniká v podstatě z mízy stromů v lese, ale jsou k tomu zapotřebí mšice a další hmyz. Listy nabodnou, jimi to projde a včely pak sbírají ty jejich produkty, z toho vzniká med. Ten je u nás vzácnější, je totiž zapotřebí, aby ty mšice v lese byly a k tomu musíme mít také počasí.

Čtěte také

Včelař Václav Jirka: Včelky potřebují naši lásku. Je to nenahraditelný přírodní poklad, který máme

Víte, že na zahradě někdy mšice jsou, jindy nejsou, je k tomu potřeba počasí tak akorát. A v posledních letech se nám často stává, že máme buď spíše sucho, nebo naopak přívalové deště, to pro rozvoj tohoto hmyzu to není úplně ideální. Takže med medovicový třeba u nás v Jaroměři získáváme velmi vzácně a jen v malém množství. Je k němu také potřeba větší plocha lesů.

Med medovicový, to je tedy ten lesní?
Říká se mu také lesní. Je velmi tmavý, bývá v podstatě až téměř černý. Oficiálně se med medovicový hodnotí chemicky elektrickou vodivostí, protože je tam více minerálů. Je tam jistá hranice, dá se to změřit, jestli je to med medovicový. Pokud té hranice vodivosti nedosahuje, tak pak je nazýváme medem květovým.

Čtěte také

Krystalizace je známkou kvality, protože s medem nebylo nijak manipulováno, říká včelař Václav Jirka

Panuje letos spokojenost s vaší strany, co se týče kvality a množství medu?
U nás v Jaroměři spokojenost je. Opět jsme docílili nějakého průměrného standardu, na který jsme zvyklí. Musím říci, že po včelách nechceme žádné rekordy, vždycky říkám, že musíme pokorně přistupovat k přírodě. A kolik medu na nás zbude, tolik ho budeme mít.

Snažíme se včelám samozřejmě vytvořit určitými postupy co nejpříznivější podmínky pro jejich rozvoj. A proto, aby med mohly nosit. Ale pořád to poslední slovo má příroda, tu musíme respektovat.

Jak poznáme kvalitní med? A když med krystalizuje, je to také záruka kvality?
Doporučil bych každému mít svého včelaře. Říkám, že je to něco podobného jako u vinařství. Za tím vínem, když ho budete kupovat, také vidíte příběh vinaře, který vám o tom svém víně dokáže povídat. A s medem je to něco podobného. Vždy vám bude lépe chutnat med, když vám ho včelař sám představí a něco vám o něm poví.

Čtěte také

Pokud pracujeme s přírodou, tak máme vždy naději. Ona umí dělat zázraky, věří zemědělec Václav Jirka

A co se týče těch základních parametrů. Základní vlastnost medu, která by ho mohla nějakým způsobem znehodnocovat, je obsah vody. A to poznáte velmi snadno, když si vezmete sklenici medu a otočíte ji dnem vzhůru, tak se nesmí chovat jako voda, musí se obracet pomalu. Ta bublina vám řekne, že je med kvalitní. Měl by mít méně než 18 procent vody.

Obchodní norma je možná trošku mírnější. Je to zvláštní, když si vezmete, že med je tekutý, ale přitom má vlastnosti jako suchá potravina. Když se sklízí obilí, tak má vlhkost kolem 14 procent a med má 18 procent. A přesto teče. Tedy je to taková zvláštní substance, která i dlouho vydrží.

Co se týká krystalizace, tak už myslím dnes všichni vědí, že je to zcela přirozená vlastnost medů. Každý med by měl jednoho dne zkrystalizovat. Záleží zase na obsahu nektaru, který tam je, podle různých rostlin. Některé medy zkrystalizují klidně do týdne po vytočení, některým to bude trvat 14 dní. Těm medovicovým medům to bude trvat velmi dlouho, ty jsou jinak složené.

Čtěte také

Med, to je životabudič a lék i pro zdravého. Slavíme 150 let od vzniku včelařských spolků v Čechách

A třeba takový akátový med, který vzniká v akátových hájích na jižní Moravě, nezkrystalizuje téměř vůbec. Až po mnoha měsících by vám zkrystalizoval, ale je to úplně normální. Naopak, pokud med nezkrystalizuje ani po několika měsících, tak s ním může být něco v nepořádku. Neříkám, že bude úplně nekvalitní, ale mohl být třeba více zahřátý, než je zdrávo.

Med by se měl rozehřívat maximálně do nějakých 45 až 50 °C. Říká se, že když na něm udržíte ruku, tak je ta teplota ještě pořád stálá. A je to nejlepší ve vodní lázni. Tedy pokud vám med krystalizuje, není to žádná vada, naopak. Je to vlastně známka toho, že je kvalitní.

A rozehřát jej můžete snadno ve vodní lázni nebo na radiátoru, aby vám povolil. Teplota by neměla překročit 50 °C, aby se neznehodnotily složky, které jsou v medu navíc. To znamená vitamíny, enzymy, které tam vkládají včely. Ty tvoří onu hodnotu medu, zvláštnost této potraviny.

Lada Klokočníková a Václav Jirka v rozhlasové kavárně|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Lady Klokočníkové se včelařem Václavem Jirkou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.