Zahradník František Hlubocký se rád podělil o své tipy, rady a zkušenosti pro toto roční období

21. květen 2021

Po zimě se zahrada probouzí a to je nejvyšší čas začít s pracemi. Jaro je období, kdy vysazujeme stromy a keře, sázíme zeleninu, bylinky i květiny, hnojíme, prořezáváme a odstraňujeme plevel. Sezona klepe na dveře, tak se dejte do práce.

Zahradník František Hlubocký hovoří v naší radioporadně na téma: jaro na naší zahradě. 

Je možné v tuto dobu ještě sázet stromky a keře?
Jak které. Pokud by někdo chtěl prosto kořenné, které byly vyryty na podzim ve školce, tak ty už teď nesázíme. Ty měly být v zemi do konce března.

Sázení stromků (ilustrační foto)

V podstatě kdykoliv se ale dají sázet stromky a keře pěstované v kontejnerech (květináčích). A ty nám budou vždy vděčné, když je dáme do volné půdy, aby se mohly rozvinout kořeny z toho stísněného květináčového prostředí.

Některé dřeviny jsou, kromě špičky, po zimě rezaté. Máme se snažit je zachránit?
Nepodaří se nám zachránit každý. Ale, naděje umírá poslední, takže, pokud jsou tam nějaké zelené, živé listy, tak to za tu práci stojí.

Čtěte také

Pravděpodobně se stala chyba na podzim, kdy lidé po suchém létě dřeviny neprolili. Takže když pak přišly mrazy, stromek nebyl připravený a začal schnout.

Teď je potřeba nůžkami nebo pilkou stromek očistit od hnědých a rezatých částí. Potom nakypřit půdu okolo kmínku a do konce červa přihnojit dusíkem a ještě zalít vodou, aby se dusík (ledek) dostal až ke kořenům.

Ledek pak nabudí rostlinu, aby vytvořila nebo obnovila dostatek zelené hmoty. Listnaté dřeviny, ale i túje a cypřiše, je dobré také zmenšit, abychom ulevili kořenům.

Přišla doba přesazování květin, takže jak správně přesazovat třeba muškáty?
V první řadě si připravíme květináč a do něj je nutné dát na dno něco, čím překryjeme dírky, tzv drenážní vrstvu.

Čtěte také

Pak doporučuji přidat granulované slepičince a na ně trochu zeminy. Vezmeme muškát, vyklopíme ho z malého květináče, vložíme do většího a obsypeme další zeminou. Můžeme trochu přimáčknout.

Důležité je nechat od okraje květináče (stačí centimetr) místo na zalévání, nevršit půdu až k okraji. Je to praktické kvůli zalévání, aby voda nevytékala vrchem.

Jakých chyb se lidé nejčastěji při přesazování dopouštějí?
Špatně volí velikost květináče. Když je zeminy okolo kořenového systému hodně, tak má rostlina nejdřív starost prokořenit.

Čtěte také

A když se jí to nepodaří, tak může dojít při zálivce ke změně chemické reakce a pak rostlina může špatně růst.

Další chybou je, že zapomenou udělat na dně květináče drenážní vrstvu. Potom se stává, že se odtokové dírky ucpou a voda nevytéká ven.

A další velkou chybou je nepravidelné zalévání. Pokud má rostlina suchou půdu, tak se jí nemůže dařit.

Zahradník František Hlubocký

Celou radioporadnu se zahradníkem Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audio-archivu: 

autoři: Blanka Malá , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.