Vlaši, dávní hledači rud a zlata, dobyvatelé pokladů Krkonoš, se dotýkali jak magie, tak alchymie

1. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Legendy a mystéria Krkonoš stále lidi přitahují (ilustrační foto)

Dnes nás bude zajímat slavná legenda o trutnovském drakovi, která teď dokonce ožila i ve filmu, ale bude nás zajímat i nová kniha, která odhaluje mnohá tajemství Krkonoš. Naším hostem je její autor a předseda spolku Trutnov - město draka Otto Štemberka, pro kterého jsou legendy, mystéria a magie velkou celoživotní vášní.

Rovnou bych začal drakem, protože Trutnováci samozřejmě ví, jak to s ním bylo a co legenda říká, ale ostatní možná netuší, proč má Trutnov draka.
Tuto legendu sepsal na sklonku šestnáctého století trutnovský městský kronikář Simon Hüttel a ve zkrácené formě říká, že při zakládání města hledali muži kamenolom, šli lesem, upozornil je havran, že se cosi před nimi děje, oni se podívali do strže a tam uviděli obrovského draka. Došli pro ostatní a lstí ho vylákali z jeho sluje, hodili na něj mříž, tu zatížili kameny, slezli k němu dolů, rozdělali ohně a drak se udusil. Potom ho vycpali a vyvěsili na starou radniční věž.

Otto Štemberka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A jak to bylo s drakem potom?
Pověst vypráví, že v Trutnově visel 18 let až do roku 1024. V tom roce rozhodl Albrecht z Trautenberku, že při příležitosti předávání vlády nad Moravou Oldřichovu synovi Břetislavovi, mu draka věnuje. Odvezli ho do Brna a tam jej podle legendy nechal kníže zavěsit do průjezdu staré brněnské radnice, kde visí dodnes. I když samozřejmě víme, že se nejedná o žádného draka, ale o vycpaninu nilského krokodýla.

Vždy mě přitahovaly Krkonoše a jejich magie. Co si ale budeme povídat, dnes Krkonoše připomínají spíš Disneyland než magickou oblast.
Otto Štemberka, předseda spolku Trutnov - město draka

Byl jsem na Karlštejně a tam mají lebku krokodýla. Je jasné, že v té době, když lidé viděli takovou lebku, museli věřit, že to je drak.
Tomu se věnuje i náš nový film, že v šestnáctém století už se vcelku o krokodýlovi, jako o zvířeti, vědělo. Máme pro to mnoho důkazů. Kdo uvidí náš film, tak tam je sneseme i obrazově. Ovšem v době Karla IV. samozřejmě lidé věřili, že krokodýl je drak. Ale v onom šestnáctém století už je to trošku diskutabilní.

Čtěte také

Koho napadlo udělat film o legendě s trutnovským drakem?
To je dlouhodobý cíl našeho spolku Trutnov - město draka, tímto členy spolku zdravím. Jedním z cílů je také přesně po mytologických tisíci letech, to znamená v roce 2024, odvézt našeho draka do Brna, tam udělat společné brněnsko-trutnovské slavnosti na dračí tématiku. A protože v Brně není příliš trutnovská verze legendy známa, tak film má zapůsobit hlavně na brněnské publikum nebo na brněnské návštěvníky Trutnova. Aby přišli k nám do galerie a tam film shlédli. I v Brně bychom ho rádi promítali.

Film už měl premiéru?
Ano, měli jsme premiéru teď o Dnech evropského dědictví. Ale vzhledem k letošní situaci byla návštěvnost omezena, což nás trošku mrzí. Ale určitě budou mít Trutnováci šanci ten film vidět.

Arciděkanský kostel Narození Panny Marie je barokní sakrální stavba poblíž Krakonošova náměstí vedle někdejšího zámku, nynějšího muzea v Trutnově

Vy také pořádáte tradiční Dračí slavnosti v Trutnově každý rok. Jaké byly letos?
Je to podobné jako s filmem, byli jsme omezeni kapacitou. Není tajemstvím, že naše slavnosti navštěvují stovky, spíš tisíce lidí. Letos v době koronaviru to bylo omezené. Stejně jako bylo plánováno i sundávání draka teď na podzim, a to je ze stejných důvodů pozastaveno. Vznikla taková tradice, že vždy v květnu při velkých dračích slavnostech se drak vyzvedá na věž staré radnice, je to takový večerní rituál, který už 15 let probíhá v Trutnově. A potom vždy na podzim kolem svátku Michala, tedy drakobijce, draka sundáváme.

Legendy a mystéria Krkonoš stále lidi přitahují (ilustrační foto)

Tedy letos je ještě pořád na radnici.
Teď ještě visí na radnici. Ale v příštích dnech půjde z věže dolů.

A vy ho chcete potom v roce 2024, po tisíci letech, věnovat Brnu?
Ano. Je to tak, to je původní myšlenka. Ale teď se nám ve spolku vyrojila druhá generace, která by v tom ráda pokračovala.

Co bude mít Trutnov potom?
Nejsme úplně rozhodnuti, jestli onoho draka tam zanecháme a vznikne nový drak pro Trutnov. Nebo jestli ho naopak vezmeme zpátky a spíš Brnu věnujeme draka jen symbolicky. Uvidíme.

Čtěte také

Vy jste také autor nové knížky, která odhaluje nejedno krkonošské tajemství.
Legendy mne přitahují, je to má celoživotní vášeň.

Jak to začalo? Co tuhle vaši vášeň odstartovalo?
První impuls přišel před 30 lety, kdy můj přítel Martin Stejskal, významný publicista a surrealistický malíř, vydal legendární knížku, která se jmenuje Labyrintem tajemna. Je to v podstatě průvodce po magických místech Československa. To odstartovalo můj zájem, protože se jedná asi o největší soubor českých i moravských pověstí, částečně i slovenských, který vyšel pohromadě. Zmíněna je tam i trutnovská pověst o zabití draka, tak jsme se s Martinem seznámili a začali spolupracovat. Byl to i inspirační zdroj pro vznik našeho spolku, který usiloval o to, aby se v Trutnově celoročně otevřela Galerie draka. Tam všechny zvu, protože tam máme velkou hernu pro děti, jde o celoroční zábavu pro celou rodinu.

Obálka knihy Znamení hledačů

Knížka Znamení hledačů je tedy vaše dlouholetá badatelská práce.
Je to tak. Jsem Trutnovák a vždy mě přitahovaly Krkonoše a jejich magie. Co si ale budeme povídat, dnes Krkonoše připomínají spíš Disneyland než nějakou magickou oblast. Ale pátral jsem v minulosti a je velmi zajímavé, že do Krkonoš přišli takzvaní Vlaši. Dřív jsme si mysleli, že to byli lidé z Itálie, ale já bych spíš řekl, že Vlaši byli hledači rud, zlata a drahých minerálů. Přišli do Krkonoš a Jizerských hor z různých koutů Evropy. Konkrétně do Trutnova přišli míšeňští horníci, kteří tam potom kutali a otevřeli důl na zlato, bohužel neúspěšně.

Pátral jsem ve starých listinách. Vlaši po sobě nechávali do skal vytesané značky, proto se má kniha jmenuje Znamení hledačů.
Otto Štemberka, předseda spolku Trutnov - město draka

Pátral jsem ve starých listinách a snažil jsem se dobrat, kudy ti Vlaši přišli, co hledali. Oni po sobě nechávali na stromech, což my už samozřejmě nemůžeme poznat, ale i do skal vytesané různé značky, kterými si značili cestu v nepřístupném hvozdu, která potom vedla k jednotlivým kutištím. To mě zajímalo a šel jsem v jejich stopách. Samozřejmě nešel jsem sám, ale s přáteli, protože to vyžadovalo i poměrně velkou přípravu. Co se týče listin, nechali jsme udělat překlady různých starých knížek a podle nich jsme potom postupovali.

Čtěte také

Proto se kniha jmenuje Znamení hledačů. Oni nechávali v krajině značky.
To je přesně ten důvod, zanechávali značky a znamení pro své následovníky. Protože pokud se potom vrátili do své domoviny, mohli vyslat zase další vlnu prospektorů a ti našli cestu. Zaznamenávali vše do takzvaných vlašských knížek, byly vlastně takové první cestovní bedekry, dalo by se říct. Podle těch knížek a znamení v terénu se dalo postupovat.

A co alchymie a magie?
Oni byli také hluboce věřící, pociťovali bázeň z ducha hor, už tenkrát v uvozovkách v myslích lidí řádil Rýbrcoul, který nebyl tím hodným Krakonošem z pohádek. Byla to spíš démonologická bytost. A aby si ho usmířili a naklonili na svoji stranu, tak prováděli různé očistné obřady. Aby je duch hor pustil k pokladům. A to už je určitý náběh na magické operace. Tam je potom ona souvislost s magií. A co se týče zpracování rud, staří alchymisté se výborně vyznali v tavení rud a byla to samozřejmě znalost, kterou Vlaši nutně potřebovali také. Dotýkali se jak magie, tak alchymie.

Jakub Schmidt a Otto Štemberka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tajemství v knize určitě odhalujete daleko víc. Ale to už necháme na čtenářích. Znamení hledačů je jistě dostání v knihkupectví.
Knihu distribuuje Kosmas a vyšla v libereckém nakladatelství Bor paní Koudelkové.

Naším hostem byl Otto Štemberka, předseda spolku Trutnov - město draka, badatel a autor nové knihy Znamení hledačů. Děkuji za návštěvu, ať se vám daří.
Já vám děkuji za pozvání a přeji všem hezký den, na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související