Vladimír Burjánek: Nedělní káva

Nedělní káva|foto:archiv Vladimíra Burjánka

Starší posluchači si možná vzpomenou na hlasatelku Dášu Hazdrovou, redaktory třeba Ivo Tomáše a Mirka Fleka, Alenu Štěrbovou, sporťáka Standu Zářeckého, hudebního redaktora Jaroslava Andrejse a další, které hlídal ostražitý pan Souček ve vrátnici. To bylo ještě ve vile s bazénem na zahradě.

Měl jsem pak do studia nastoupit, ale tehdejší ředitel potřeboval místo pro kamarádku, tak to neklaplo. Na závěr své novinářské činnosti jsem se do Hradce přeci jen na patnáct let obloukem vrátil, ale do novin, Deníku, který tehdy vznikal. S rozhlasem jsme hodně spolupracovali.

Když jsem odešel do důchodu, nabídla mi Lada Klokočníková externí spolupráci. Pro její pořad Hubneme s Šarmem jsem tehdy psal i natáčel krátké glosy. Nejen to, ale sám jsem se i zúčastnil a úspěšně.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Knihy

Pokračováním byl pořad Nedělní káva, vysílaný v nedělním ránu. Nejdříve jsem byl sám, nyní se střídáme s kolegyní. Od začátku jsem napsal, natočil a odvysílal přes 500 Nedělních káv. Krátkých náladových textů, někdy vtipných, jindy vážných. Něco mezi poznámkou, glosou a třeba sloupkem.

Pak jsem si řekl, že bych mohl vybrat pár těch, které považuji za zajímavé a vydat knížku. Od nápadu byl krok k uskutečnění. Seřadil jsem přes sto káv do knížky. Přizval jsem ke spolupráci bývalého kolegu z novin Honzu Korbela, dnes kurátora hlinecké galerie a malíře, který vytvořil několik vtipů mezi texty i velice pěkné kresby a první stranu desek knihy.

V pátek mi tiskárna hotové knížky předala. Hradecký rozhlas je využije i pro své posluchače. Jak jinak by se mohla kniha jmenovat než Nedělní káva s podtitulem Pozdní sběr na vlnách času.