Vladimír Burjánek: Matematika

25. duben 2016

Nedělní káva

Od chvíle, kdy jsem na našem gymnáziu předvedl maturitní komisi své chatrné znalosti z matematiky, uplynulo přes padesát let. Měl jsem totiž po celou dobu studia i tu smůlu, že můj soused v lavici byl stejné kopyto a matematický antitalent jako já. Jak s oblibou vyprávím našim vnukům, od té doby se mi několikrát o tomto hrůzném zážitku mého života zdálo a pokaždé jsem se probudil propocený. I tento fakt svědčí o tom, že zkouška dospělosti z této počtářské disciplíny byla pro mnohé studenty krutým zážitkem.

Pro mnohé humanitně založené jedince byl matematický Olymp horou téměř nepřekonatelnou. Se závistí jsme později zaznamenali změnu, kdy matematika se stala maturitním předmětem nepovinným. Od té doby ovšem začala houpačka. Jednou vyhráli příznivci čísel, podruhé jejich odpůrci. Chvíli se z matiky maturovalo, chvíli zase nikoliv. Chvilku volitelná, chvilku zase nutná. Nedávno nám naši moudří zákonodárci přinesli opět změnu a z matematiky musí, po kolikáté už, maturovat každý.Vedle žáků, kteří to zvládnou levou rukou, přicházejí krušné chvilky pro studenty humanitně orientované.

autor: Vladimír Burjánek