Vladimír Burjánek: Krtek
Letošní část zima a začátek jara jsem prožil ve znamení války. Už v zimě mi ji vypověděl krtek. Dokud sázel své charakteristické hromádky na zahradě a v hlíně, bylo mi to jedno. Teprve když se přestěhoval blíž k obydlí a začal vytrvale tvořit v nejlepší rovné ploše kolem domu, řekl jsem si dost a začal boj. Od zemědělsky vzdělaného souseda jsem zjistil, že všechny plašiče, nadzvukového signálu a další vymoženosti jsou k ničemu a nejlepší je čekat a udeřit. Jak mi prozradil, v zimním čase krtek pracuje v lichých hodinách a takto teoreticky vyzbrojen, jsem si pořídil i praktické pomůcky. Hrábě a hlavně motyku.
K obveselení rodiny jsem každou lichou denní hodinu stál nehnutě v místech, kde už měl nepatrně zvednutou zem a doufal, že uspěju. V duchu jsem si přehrával útok. Kopnu, vyhodím ho a co? Asi bych ho nezabil, ale na doporučení vnoučka bych ho deportoval za řeku na pole. Hned druhý den jsem byl jen nepatrný kousek od vítězství. Když se začala v jedenáct hodin zvedat už předpracovaná krtičina, máchl jsem motykou - a nic. To se opakovalo další den v jednu, třetí den ve tři,. Potom byla pauza a zase v pět, v jednu a tak dále. Rychlost s jakou mizel po máchnutí motyky, musela být podobná rychlosti světla. Dělal si ze mě dobrý den. I přes nasazení všech bojových prostředků a vytrvalé útočení, jsem tuhle válku nevyhrál. Nějaký čas jsme žili s krtkem v mírovém stavu, ale na první jarní den zaútočil opět, od té doby zase klid. a mír. Já ale pevně věřím, že jednou zvítězím. On totiž neví, že mír se vyjednává válkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
