Velikonoční nádivka se špenátem. Překlenutí mezi přísným půstem a slavnostním jídlem svátků
Správně bychom měli velikonoční nádivkou upéct na bílou sobotu. Ta už je ve znamení konce čtyřicetidenního půstu a právě v tento den bude patřit na stůl nádivka, které se také říká velikonoční buchta, sekanina nebo svítek.
Důležitou součástí velikonoční nádivky jsou zelené bylinky a nejlépe i mladé kopřivy. My si tam přidáme listy špenátu.
Čtěte také
Bílá sobota byla vždy z pohledu hodování veselejší. Pekly se mazance, bochánky a věnce, které se ale v minulosti nesladili cukrem. Většinou se používala sladká smetana, v některých krajích se mazanec plnil tvarohem nebo se namáčel do vína.
Dalším tradičním velikonočním jídlem byly pečené Jidáše a jako hlavní chod se v sobotu podávala nádivka, které se říkalo také třeba sekanina, sekanice nebo snítek.
Suroviny:
5 rohlíků nebo housek, 200 g vařeného uzeného masa, 200 ml mléka, 4 vejce, 75 g másla, 2 hrsti čerstvých zelených listů špenátu, 1 hrst listové petržele, sůl, pepř, muškátový oříšek a máslo na vymazání formy
Postup:
Pečivo nakrájejte na malé kostky. Dejte na plech a vysušte při teplotě 150 °C (asi 15 až 20 minut). Troubu si pak rozehřejte na 180 °C.
Listy špenátu spařte ve vroucí osolené vodě. Sceďte a ihned zchlaďte ve studené vodě. Znovu sceďte, vymačkejte přebytečnou vodu a nakrájejte. Petržel nasekejte nadrobno. Uzené maso nakrájejte na kousky.
Vejce rozdělte na žloutky a bílky. Žloutky rozšlehejte v míse. Bílky se špetkou soli vyšlehejte na tuhý sníh. Máslo rozpusťte v rendlíku. Kulatou formu na koláč nebo pekáček vymažte máslem.
Do mísy dejte pečivo. Zalijte mlékem a opatrně promíchejte. Přidejte uzené maso, petržel, spařené listy, žloutky a máslo. Dochuťte solí, pepřem a muškátovým oříškem.
Opatrně promíchejte. Přidejte menší část sněhu z bílků a jemně promíchejte. Poté přidejte zbytek sněhu a znovu jemně sníh zapracujte. Připravenou směs dejte do vymazané formy a rovnoměrně rozložte. Dejte do trouby a u pečte dozlatova (asi 30 minut).
Na Bílou sobotu je v kostelích zapálena Velikonoční svíce - paškál. V noci ze soboty na neděli, která se nazývá Velká noc, se slouží v kostelech velikonoční vigilie. Nastává okamžik zmrtvýchvstání, symbol nového života.
Na Bílou sobotu se připravovaly typické pokrmy: velikonoční hlavička, která má připomínat tvar trnové pokrmy. Tento pokrm měl být překlenutím mezi přísným půstem a slavnostním jídle svátků.
Související
-
Mgr. Radka Jedličková a Velikonoční tradice! Zdobíme interiéry, balkony, terasy i okna
Mgr. Radka Jedličková ze Střední školy vizuální tvorby Hradec Králové v naší radioporadně na téma: Velikonoční tradice! Zdobíme interiéry, balkony, terasy i okna.
-
Nemusí být všechno sladké. Zkuste si udělat slaný velikonoční dort se špenátem a ricottou
Máme pro vás šest receptů od Mirky Teichmanové na tradiční velikonoční jídla. Recepty jsou ovšem maličko vylepšené a vždycky něčím trošku jiné, než jak je dělali předkové.
-
Tradice trochu netradičně. Velikonoční nádivkové muffiny s mandlemi
V sobotu 20. dubna budeme mít za sebou Velký pátek, který býval obvykle postní. V některých krajích se půst dodržoval velmi přísně a mohl se narušit pouze jídlem z ryb.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.