Ve vztahu dcery a mámy funguje princip zrcadlení. Pochybnosti své matky dítě velmi rychle zobrazí

Firemní a osobní kouč Petra Volenec Němečková hovoří v naší radioporadně na téma: komplikované vztahy mezi matkami a dcerami.

Petra Volenec Němečková, osobní a firemní koučka, malířka a facilitátorka Access Bars, je majitelkou Studia La Petien. Více než 10 let se věnuje osobnímu růstu. Pomáhá v procesu změny, osobním rozvoji, vztahové problematice a v nastavení firemní komunikace. Provází klienty na cestě za větším úsměvem, lehkostí a naplnění cílů.

Čím to je, že bývá vztah matky a dcery tak zvláštní?
Já bych neřekla, že to je přímo zvláštní vztah, ale každopádně je jedinečný. Je tam samozřejmě velký rozdíl mezi vztahem matka a syn. Matky si do vztahu se dcerou často projektují sami sebe, jaký by ony chtěly žít život. Syny považují od narození za prince, ale od dcery mají očekávání.

V pubertě holčička zjišťuje, že není mámou, má svůj život a svůj svět. Pokud dojde ke zdravému rozvoji, tak to oddělení unesou obě dvě.
Petra Volenec Němečková, osobní a firemní kouč

Děti se prý rodí se schopností milovat, což zní velmi krásně a idylicky. Co když ale nastane nějaký problém ve vztahu k rodičům?
Myslím si, že tam láska a milující vztah nastane vždy. Zároveň, pokud bychom používali slovo problém, tak ten nastává až postupně s věkem dítěte, možná v průběhu školní docházky. A rozvíjela bych ono slovo vztah, láska tam je vždycky.

Čtěte také

Zuzana Vostrovská z manželské poradny: Neexistuje nevychovatelné dítě, jen nevychovatelní rodiče

Všichni asi máme nějaké představy, které se prolínají do vztahů. A tam nastávají komplikace, pokud to neodpovídá našemu očekávání?
Často máme očekávání a často si myslíme, že víme, co si ten druhý myslí. A není to rozlišné u dětí, ani ve vztazích mezi dospělými. Ale 80 procent problémů ve vztazích, ať už jakýchkoliv, je o nekomunikaci. Myslíme si, že víme, co si ten druhý myslí, ale mnohokrát je to jinak.

Mnohé maminky se možná také bojí, jestli budou dodatečně dobrými matkami. To se může podepsat na psychice dítěte?
Naplnit roli matky je úplně něco jiného než naplnit roli dobré matky a všechna dogmata s tím spojená. U dítěte a mámy funguje obrovský princip zrcadlení a ve chvíli, kdy má maminka v sobě jakoukoliv pochybnost, tak jí to její dítě parádně a velmi rychle zrcadlově zobrazí.

Kdy se komplikovanost začíná projevovat? Až v dospělosti nebo dříve?
Zpravidla se to projevuje pubertou, kde se dítě nebo dívka snaží samozřejmě vymezit vůči světu a své mamince. A tam pak dochází k různým rozkolům, kde si rádi za různá pravidla a za různé podmínky dáváme rovnítko. Ona tohle nesplnila a neudělala, tak mne asi nemá ráda. A je jedno, jestli to tak vnímá máma nebo dcera. A ono to s tím přitom moc nesouvisí. Láska je.

Každá holčička má období, kdy napodobuje svoji maminku, opakuje její chování. Tam je možná ona chvilková idyla, kdy muži mají možná potom pocit, že mají doma maminku dvakrát.
Tam se děje to, že než se dítě od maminky oddělí, takříkajíc se doslova přestřihne pomyslná pupeční šňůra, tak holčička vnímá svět hodně očima maminky, jsou na sebe hodně napojeny a propojeny. A v pubertě holčička zjišťuje, že není maminkou, že má svůj život a svůj svět. Pokud tam dojde ke zdravému rozvoji, tak to oddělení unesou obě dvě.

Čtěte také

Vůl, kam oko pohlédne. Ale i s puberťáky se domluvíte, jen je nepoučujte, ani se nesnažte být „cool“

Existuje vůbec ideální matka?
Myslím, že svým způsobem je každá matka ideální, ale je to hodně o vymezení očekávání a o tom, co, kdo má rád. Žádný extrém není nikdy dobrý. Je zajímavý a výrazný, ale není nikdy dobrý.

Může být i něco špatného na přátelské mamince, která má opravdu idylický vztah se svojí dcerou?
Špatného tam není nic, jen se objevují úskalí ve chvíli, kdy dcera očekává, že maminka bude vždy jen hodná. To platí i obecně ve vztazích, kdy si myslíme, že přátelský vztah rovná se vždy jen milý. A problém nastává ve chvíli, kdy přijde nějaký problém nebo zádrhel a maminka si nastaví hranice. Maminka se rozzlobí a dcera očekává, že maminka bude zase jen hodná.

Potom při onom odpojováním mohou asi nastat komplikace, když je to pouto příliš silné a matka nedokáže dceru pustit?
Je to hodně o předání zodpovědnosti. A také o důvěře, že dcera svůj život zvládne. Ale je to oboustranný vztah, tedy že také maminka zvládne volný život bez dcery.

Petra Volenec Němečková a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Pavly Kindernayové s Petrou Volenec Němečkovou o vztazích matek a dcer si můžete poslechnout v našem audioarchivu.