Václav Souček: Svalnatá slova

23. květen 2019

Na první kouknutí to vypadá, že u nás je „politikum“ už kde co. Sněžení a mrazům přičteme vinu za odstoupení ministra dopravy, šestnáctileté děvče ze světa spustí lavinu protestů našich středoškoláků proti devastaci životního prostředí.

Sociální sítě jsou odrazem toho, jak masová nevole postupně narůstá ze stejně pozvolného neklidu, který se v lidech líhne z neplněných slibů. Potom stačí pramálo, a objeví se svalnatá slova a vulgarity tam, kde už pisateli ani nestačí šmírbuch jazyka českého.

Stalo se aktuálně představiteli vlivné partaje, a odestát se nemůže; zůstává na zdravém rozumu jednoho každého a jedné každé, jak se s podobným excesem vyrovná.

Vlhčené ubrousky (ilustrační foto)|foto: Fotobanka Profimedia

Bylo by prima, kdyby se veřejný zájem řídil podobným způsobem, jakým třídíme (či netřídíme) odpad. Příkladně takové vlhčené ubrousky; není snad nutné, abychom čekali na moudré rady a příklady zvenčí, a zařídili se tak, jak naznačili vodohospodáři v televizním varování.

Kdo viděl, čím se zanášejí česla a čerpadla čistíren, nechť se sám zachová podle téhož rozumu, jenž ho přiměl na místě vypustit z úst silná slova.

autoři: Václav Souček , baj